Podle návrhu by měly minimální platy vzrůst z 5,15 dolarů na hodinu k 7,25 dolarům. Odhady říkají, že se to týká až deseti milionů Američanů.
Aby ale stát kompenzoval podnikatelům náklady, které je s tímto razantním zvýšením čekají, chystá pro ně zároveň snížení daní.
To může přijít státní pokladnu až na miliardy dolarů.
Každý za své
Některé státy ale už vyšší minimální mzdu mají. Senát totiž schvaluje pouze nejnižší možnost, kterou se musí řídit všechny státy americké unie.
Této možnosti taky mnoho států využilo. V Kalifornii je tak minimální mzda 6,75 dolarů na hodinu, v Oregonu sedm a půl dolaru a ve městě San Francisco dokonce 9,5 dolaru.
Senát se vyslovil pro zvýšení mezd naprostou většinou v poměru 94 ku třem. Sněmovna reprezentantů návrh podpořila již minulý měsíc. Finální návrh zákona musí nejprve schválit obě komory Kongresu, poté je poslán k podpisu prezidentovi.
Výpadek v pokladně
Návrh Senátu však navíc zahrnuje i snížení daní pro malé podnikatele ve výši 8,3 miliardy dolarů, které ve sněmovním návrhu nebylo, proto se o závěrečném návrhu zákona bude ještě jednat. Zvýšení minimální mzdy bylo jedním z hlavních bodů programu Demokratů před volbami.
Republikáni argumentovali, že malé podniky musí získat zvýhodnění, které by jim pomohlo lépe se vyrovnat s vyššími mzdovými náklady, jinak by byli nuceni propouštět.
Demokraté se však odvolávali na studie, podle kterých mírné zvýšení mezd nepřinese výraznou ztrátu pracovních míst.
Minimální mzda se na federální úrovni v USA naposledy měnila v roce 1997, některé státy USA se od té doby nicméně samy rozhodly, že ji zvýší. Téměř desetileté období od posledního zvýšení minimální mzdy je od roku 1938, kdy byla minimální mzda zavedena, nejdelším obdobím, kdy nedošlo k jejímu růstu, napsala agentura Reuters.
