Trhy a analytici od něj čekají především změnu kursu k transparentnější politice a přilákání nových investic.

Italským bankovnictvím donedávna otřásala aféra bývalého guvernéra Bank of Italy Antonia Fazia, který bránil vstupu zahraničních finančních domů do domácích bank. Na povrch vypluly také informace o nadstandardních vztazích Fazia s šéfy některých bankovních domů. Nakonec Fazio minulý týden pod tlakem veřejného mínění odstoupil.

"Draghi je skvělá volba. Díky němu zase může stoupnout vážnost a důvěryhodnost italské centrální banky," uvedl pro agenturu Reuters Lorenzo Codogno, ekonom z Bank of America. Podle něj se pod Draghiho vedením více otevře italský bankovní trh a zvýší se konkurence.

To by ostatně prospělo i klientům bank. V Itálii si totiž finanční ústavy účtují jedny z nejvyšších poplatků za své služby.

Osmapadesátiletý uznávaný finančník Draghi je také zastáncem integrace evropského bankovního trhu. "Je třeba překonat národní bariéry, aby byly evropské banky konkurenceschopnější," uvedl již vloni.

Právě národní bariéry brání bankám v přeshraničních fúzích. Finančníci si například stěžují na velkou byrokracii, která podobné transakce prodražuje. "Dochází často k duplikacím při podávání žádostí či zpráv o hospodaření a často ani není jasné, který úřad má řešit problém v některé ze zahraničních poboček banky. V zásadě lze říct, že banky prošly dynamickým vývojem, za kterým regulace zaostala," postěžoval si předseda francouzské velkobanky BNP Paribas Michel Pébereau.

Taková situace ale není podle mnohých odborníků udržitelná. "Přeshraniční transakce získávají stále více na významu. Jen v letošním roce se třicet procent mezibankovních půjček odehrálo přes hranice jednotlivých členských států. Navíc čtrnáct největších evropských bank, které působí ve vícero státech, ovládá třetinu trhu. Tomuto vývoji se musí nyní přizpůsobit také bankovní dohled, který jej zatím zaspal," vysvětlil viceprezident Evropské centrální banky Lucas Papademos.