Finanční trhy zvyšování sazeb předvídaly. Po dnešním prohlášení prezidenta centrální banky eurozóny však mají téměř úplnou jistotu. Banka na příštím zasedání 1. prosince "zdraží" úvěry. Základní sazba by měla stoupnout o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta.

 "Výkonná rada je připravena přijmout opatření ke změně úrokových sazeb a mírně zvýšit současnou výši intervenčních sazeb s ohledem na zaznamenaná rizika v cenové stabilitě," prohlásil Trichet na Evropském bankovním kongresu.

Výkonná rada ECB nechávala hlavní úrokovou sazbu na dvou procentech od června 2003. Finanční trhy očekávaly zvýšení sazeb poté, co Eurostat ohlásil vyšší než původně očekávaný růst evropské ekonomiky.

"Trhy vidí, že hrubý domácí produkt roste rychleji, než se čeká a že roste inflace nad dvě procenta. A to je pro většinu investorů signál k tomu, že Evropská centrální banka zvýší sazby," řekla v úterý pro Aktuálně.cz hlavní ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Trichet svým prohlášením ukončil týden spekulací o možném zvýšení sazeb. Euro po jeho prohlášení ihned posílilo o tři čtvrtě centu na 1.1745 dolaru za euro.

Míra inflace v EU v říjnu dosáhla 2,5 procenta, v září byla na úrovni 2,6 procenta. Evropská centrální banka přitom cíluje inflaci na dvě procenta. Rozdíl mezi cílovou mírou inflace a skutečnou znervózňoval finanční trhy, protože banka několikrát naznačila, že by mohla sazby zvýšit "v jakoukoliv chvíli" a vůči inflaci byla "velmi ostražitá".

Zatímco finanční trhy už se zvýšením sazeb počítají, některé vlády a ekonomové se zvýšení úrokových sazeb bojí. Poslední čísla o růstu evropské ekonomiky podle nich ještě nejsou důkazem oživení. Zvláště proto, že jsou podle analytiků spíše taženy růstem exportů a ne poptávkou domácností.

Jak napsaly Financial Times, někteří ekonomové tvrdí, že inflační tlaky, které chce ECB zvýšením úroků zmírnit, ještě nejsou tak evidentní. Podle nich nejsou ani důkazy toho, že by vysoké ceny ropy zvýšily nároky na výši mzdy, což většinou vede ke zvýšení inflace.