Řekl to po zasedání bankéřů prezident ECB Jean-Claude Trichet. Analytici čekají, že sazba ze současných 2,25 procent vzroste již v březnu.

Trichet ve sdělení několikrát zdůraznil, že ECB "ostražitě" sleduje inflační rizika, která jsou nyní zvýšená. Podle něho jsou nyní úroky z historického hlediska nízké, zatímco ekonomika eurozóny již poměrně solidně expanduje.

"V této situaci budeme projevovat ostražitost, abychom zajistili pevné zakotvení dlouhodobých inflačních očekávání na úrovních odpovídajících cenové stabilitě," řekl Trichet. Šéf ECB dnes také přestal mluvit o slabé spotřebitelské důvěře, která ohrožuje růst ekonomiky.

To vše finanční trhy pochopily jako potvrzení jejich názoru, že další zvýšení sazeb přijde v březnu a naváže na prosincové první zvýšení z historického minima dvou procent. "Jeho tón přitvrdil," řekla agentuře Reuters Natalie Dempsterová z londýnské RBS Financial Markets.

Nejnovější statistické údaje zatím podle analytiků nebyly natolik přesvědčivé, aby ECB mohla zpřísnit měnovou politiku už teď. Údaje z průzkumů nálady byly příznivé, avšak tvrdá data, jako například o německém maloobchodě, zaměstnanosti nebo spotřebě, vykázala většinou zhoršení.

Trichet nicméně poukázal na to, že celkově se dá letos čekat postupné hospodářské oživování. Prezident ECB však také připomněl, že banka nehodlá zvyšovat sazby v nepřerušené sérii, jak to činí od června 2004 Spojené státy. Tam se za více než rok a půl základní sazba zvýšila z jednoho procenta na 4,5 procenta.

Míra inflace v eurozóně byla na konci roku mírně nad dvěma procenty, tedy nad úrovní, kterou banka považuje za strop cenové stability. Hlavním cílem ECB je držet inflaci těsně pod dvěma procenty, to se jí však daří jen málokdy.

ECB držela sazby beze změn na historickém minimu dvou procent asi dva a půl roku. Zvýšení sazeb v prosinci bylo první po zhruba pěti letech a banka k němu sáhla především kvůli tomu, aby preventivně zabránila růstu inflačních tlaků.