Ceny plynu v Evropě vyskočily od začátku války zhruba o 60 procent, ceny ropy o čtrnáct. Důvod? Írán uzavřel Hormuzskou úžinu, kudy z Perského zálivu na světové trhy míří zhruba dvacet procent světové produkce zkapalněného zemního plynu. Jen Evropa odsud odebírá patnáct procent své spotřeby. A také odsud plyne nějakých třicet procent světové produkce ropy. Čína odsud dováží třetinu své spotřeby.
Obvykle tu projíždí každý den kolem osmdesáti tankerů a lodí se zkapalněným zemním plynem. Nyní průliv zeje prázdnotou, jen po obou stranách průlivu se houfují lodě, které čekají, jak se situace vyvine.
Kromě toho Irán zaútočil na rafinerie v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech a na katarský závod na zkapalňování zemního plynu. Katařané raději dočasně těžbu přerušili.
Co se stane, když ropa a plyn přestanou proudit Hormuzským průlivem? Ceny vystřelí nahoru. To se nyní stalo, ale výrazně méně než po ruské invazi na Ukrajinu. Zatímco dnes stojí megawatthodina zkapalněného plynu v Evropě kolem 60 eur, v roce 2022 to bylo 310 eur.
Donald Trump už slíbil, že pokud to bude nutné, americké námořnictvo bude doprovázet konvoje tankerů. Může se tak opakovat situace z 80.let, když v tzv. válce tankerů doprovázelo americké námořnictvo kuvajtské tankery, které pluly pod americkou vlajkou. Chránilo je před íránskými útoky. V nevyhlášené válce tehdy Američané potopili jednu íránskou fregatu a několik rychlých člunů.
Sdílet
Nejnovější videa
