"Rakouský návrh byl pro Českou republiku nepřijatelný. Celý den jsme vedli jednání o jeho možných úpravách. Nakonec nám
nezbylo než jednání zablokovat," řekl na tiskové konferenci ministr Bohuslav Sobotka. Upřesnil, že schůze rady ministrů financí (Ecofin) neskončila, byla formálně přerušena. Češi, Poláci a Kypřané do konce týdne sdělí, jak se rozhodli. O stanovisku Česka bude pravděpodobně již ve středu jednat vláda.
Česko chce nižší DPH na stavební práce a dodávky tepla
Sobotka uvedl, že mu šlo o prodloužení přechodných období, po které může Česko uplatňovat nižší sazbu DPH na stavební práce spojené s bydlením a na dodávky tepla. Otázku topení se podle něj podařilo uspokojivě vyřešit, nikoli však bytovou výstavbu. "To byl jeden z hlavních důvodů, pro které muselo jednání být přerušeno." dodal. Tento bod zabral údajně 90 procent celého jednání, přičemž český ministr se ocitl ve sporu s německým kolegou Peerem Steinbrückem, který Sobotkovy návrhy vehementně odmítal.
Byla to tvrdá masáž, řekl jeden z diplomatů
Rakouský ministr Karl-Heinz Grasser před novináři trojici ministrů zastupujících "zlobivé země" upozornil, že by si měli uvědomit svou odpovědnost. "Pokud se nepřipojí k dohodě ostatních dvaadvaceti, bude to špatný signál pro EU a pro její obyvatele," prohlásil. Jeho slova svědčila o vypjaté náladě, která jednání provázela. Je to poprvé, co se Česká republika takto "zasekla" při ministerském jednání v EU. Pozorovatelé dávají tuto neústupnost do souvislosti s předvolebním bojem. Sobotka průběžně konzultoval postoje s premiérem Jiřím Paroubkem a nemínil ustoupit. Jeho separátní jednání s Grasserem, k němuž se přidružili ministři Francie a Německa, trvalo podle diplomatů hodinu. "Byla to tvrdá masáž," připustil jeden z nich. Sobotka neřekl, jaké řešení bude hájit ve vládě, až se bude odpovědí do Bruselu zabývat. Jistý náznak lze vystopovat v jeho slovech, že hlavním cílem Česka je dostat během příštích dvou let možnost ještě otevřít debatu o zachování snížené sazby na bytovou výstavbu, která zatím platí do konce příštího roku. "Nevzdáváme se tohoto cíle a nevylučuji, že najdeme cestu, která to umožní," řekl.
Měl tím na mysli ustanovení návrhu, že EU se k režimu DPH vrátí v roce 2007, kdy bude na základě zprávy Evropské komise
zkoumat dopady snížených sazeb z různých aktivit včetně bytové výstavby. Aby však tento závazek platil, musela by ČR s textem do konce týdne souhlasit.
V opačném případě by se EU musela podle belgického ministra financí Didiera Reynderse zamyslet nad tím, jak dál. Nevyloučil, že by se otázka mohla dostat na březnový summit EU, tedy na úroveň premiérů. "Česko, Polsko a Kypr by se tak dostaly pod dodatečný tlak. Není výhodné se v EU postavit proti 22 zemím," podotkl.
Sobotka si stěžoval na nerovné zacházení
Sobotka si naopak stěžoval na nerovné zacházení s novými členskými zeměmi. "V EU je velmi špatná situace, jestliže jsou
předkládány návrhy, které neodstraňují rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi," dodal. Podle něj je třeba si uvědomit,
že staré členské země mají časově neomezené výjimky, zatímco "nováčci" se musí spokojit jen s časově omezenými výjimkami. Česká delegace nebyla údajně v tomto postoji osamocena a stejný názor během jednání prezentovaly i ostatní nové členské státy.
Ještě v prosinci neměl proti prodloužení českých přechodných období námitky prakticky nikdo, a to se navrhovalo je zachovat do roku 2015. Tehdy však proti celkovému projektu, který zahrnoval i sníženou sazbu pro francouzské restaurace, vystoupilo Německo. Většina starých členských zemí se posléze soustředila na získání německého souhlasu; jakmile byl zajištěn, na požadavky nováčků se přestal brát ohled.
Rakousko se snažilo o kompromis
Předsedající Rakousko založilo kompromisní návrh na tom, že nové členské státy budou moci využívat do roku 2010 možnosti
aplikovat nižší DPH na služby náročné na lidskou práci, jako jsou opravy a úpravy bytů, pečovatelské a úklidové služby nebo holiči a kadeřníci. Do konce března mají nahlásit, zda to učiní a na co. Z desítky zemí, jež do EU vstoupily v roce 2004, této možnosti před vstupem využily jen Kypr a Česko; Praha aplikuje nižší daň na pečovatelské a úklidové služby. Nyní by měla možnost nahlásit další, včetně oprav a úprav bytů. Přechodné období vyjednané do konce roku 2007, které se na ně vztahuje, by tak pokračovalo o tři roky déle. Reynders ČTK vyložil, že "by bylo těžké vysvětlovat belgickým občanům, že nemohou platit méně za opravy bytů, protože Češi nastolili nepřijatelné požadavky". Jeho slova svědčí o složitosti jednání o citlivých věcech v pětadvaceti, zvlášť když jde o tak zmatenou legislativu prošpikovanou výjimkami, o které se rozhoduje jednomyslně.
Zvýšení DPH se promítne do cen bytů
Případné zvýšení DPH na stavební práce od roku 2008 by se podle Vladimíra Pikory z Volksbank promítlo nejen do zdražení
nových bytů a domů, ale i do růstu cen staršího bydlení, které zůstane k nové výstavbě ve stejném cenovém poměru. Na vyšší dani tak vydělají současní vlastníci nemovitostí, jejichž majetek se zhodnotí. Naopak prodělají ti, které koupě nemovitosti teprve
čeká.
Analytici očekávají, že s růstem sazby daně zároveň poklesne poptávka po bydlení, což zabrání prudkému růstu cen nemovitostí. Poptávka se však postupně vzpamatuje a s ní porostou i ceny.
Přestože ekonomové obvykle volají po co nejjednodušším systému daní a často i po jediné sazbě DPH, zachování výjimky na
nižší DPH u bydlení by podle Markéty Šichtařové z Next Finance smysl mělo. "Je to jistě pro ekonomiku menším zlem než naprosto iracionální systém, který by vznik jejím zrušením," řekla.
Zrušení výjimky již ke konci roku 2007 by podle Petra Fanty ze společnosti Skanska bylo špatnou zprávou pro všechny zájemce o nové bydlení. Například byt, který dnes stojí dva miliony Kč, by jim kvůli zvýšení sazby DPH z pěti na 19 procent v roce 2008 podražil až o 280 tisíc, uvedl pro ČTK.
Kvůli růstu daně prý rovněž může skončit část drobných stavebních firem, které jsou finančně závislé na zálohách klientů.
