Je problém, když jsou výsledky podstatně jiné než plány?

Vidíte jako problém, že se v posledních letech skutečný výsledek hospodaření státu častěji a výrazněji odchyluje od původně schváleného rozpočtu, byť směrem k lepšímu?

Jakub Matějů, Komerční banka: "Lze to vnímat jako populismus svého druhu, kdy ministerstvo pracuje s konzervativním výhledem příjmů a následně je 'překvapeno' nižším schodkem. Je v tom však i jistá obezřetnost, která může přijít vhod v horších časech. Faktem je, že ekonomická aktivita, od které se příjmy rozpočtu odvíjejí, v minulém roce překvapovala silnějším růstem, a vyšší výběr daní tak vychází z prosté aritmetiky. Pomohla i některá opatření pro zefektivnění výběru, zejména kontrolní hlášení DPH."

Štěpán Křeček, BH Securities: "Je znepokojující, že se v roce 2016 odchýlil státní rozpočet od plánu o 132 miliard korun. V loňském roce došlo k odchýlení o 54 miliard, což rovněž svědčí o špatných metodách sestavování rozpočtu. Výrazné odchylky plánů a skutečností snižují efektivitu nakládání s veřejnými penězi a tím poškozují ekonomiku. Jakmile začnou být skutečné schodky vyšší než plánované, může dokonce dojít ke ztrátě důvěry na mezinárodních trzích."

Pavel Sobíšek, UniCredit Bank: "Odchylka v hospodaření v uvedeném směru je výsledkem několika mimořádných či cyklických faktorů a nevidím ji jako problém. Problémem je, že politici mají tendenci na tuto odchylku spoléhat jako na zdroj k pokrytí trvalých rozpočtových výdajů. To se nutně dříve či později vymstí."

Ministerstvo financí: "Každý rok se snažíme plánovat státní rozpočet a výhled na následující dva roky s maximální možnou přesností. Toto snažení letos poprvé potvrdil také nově ustavený Výbor pro rozpočtové prognózy. Je mimořádně obtížné určit tok prostředků z EU v průběhu jednotlivých měsíců rozpočtového roku, proto o ně také zpravidla očišťujeme saldo rozpočtu a po očištění těchto peněz jsou naše prognózy přesnější."