


Sněmovna bude zřejmě v dubnu volit šest členů Rady České televize na místa těch, jejichž mandát skončí v březnu a v květnu. Prosadili to nejtěsnější většinou poslanci vládní koalice ve sněmovním mediálním výboru.

Jeho předseda František Talíř (KDU-ČSL) neuspěl s návrhem volbu provést ve dvou fázích, tedy obsazovat uvolněná místa v radě po třech tak, jak budou uprázdněna. Ondřej Babka (ANO) ale namítal, že případní neúspěšní kandidáti z první volby by se nemohli řádně přihlásit do volby pozdější.
Dolní parlamentní komora bude letos rozhodovat o obsazení více než třetiny míst v osmnáctičlenné radě veřejnoprávní televize. Měla by totiž navíc do jara vybrat dalšího člena rady na dlouhodobě neobsazené místo. Vládní koalice, která si v programu stanovila zrušení televizních a rozhlasových poplatků, tak bude moci výrazně ovlivnit i složení Rady České televize.
V Radě končí 27. března někdejší šéf televizního zpravodajství Roman Bradáč, manažer české hokejové reprezentace a bývalý poslanec Jiří Šlégr a ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Ten před třemi lety nahradil v radě ekonoma Pavla Kysilku, jenž na funkci rezignoval.
Další tři místa v radě se uvolní o dva měsíce později, kdy skončí šestileté funkční období novináře Pavla Matochy, moderátora Lubomíra Veselého známého pod jménem Luboš Xaver Veselý a politologa Ladislava Mrklase. Ten před čtyřmi lety nahradil v radě ekonomku Hanu Lipovskou, která byla sněmovnou o rok dříve odvolána kvůli kandidatuře v tehdejších sněmovních volbách.
Sněmovna má navíc doplnit ještě jedno místo v Radě České televize, které je dlouhodobě neobsazené, a dvě místa v Radě Českého rozhlasu. Rady obou veřejnoprávních médií představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Rada České televize se loni rozšířila o tři na 18 členů, Rada Českého rozhlasu je devítičlenná. Třetinu míst v obou radách nově obsazuje Senát.
Výbor naopak jednomyslně schválil naplnění svého podvýboru pro kulturu a do jeho čela hlasy všech 15 přítomných členů zvolil bývalého ministra kultury Martina Baxu (ODS).



Skutečně se stáváme společností unavených a osamělých lidí, kteří v každé konvenci vidí nepřiměřený nátlak a v každém odlišném názoru osobní útok? Proč je někdy lehčí žít v mantinelech společenských pravidel a proč jsou „zkostnatělé“ instituce pro naše přežití důležitější, než si často chceme připustit? Na to se snaží odpovědět nová kniha sociologa Pavla Pospěcha Osamělí hrdinové.






Kauza „zkažených ryb“ ve školních jídelnách už zná první výsledky ze série kontrol, za nimiž stála pražská hygienická stanice a Státní veterinární správa. Z výsledků vyplývá, že lososové kousky, které skončily na talíři dětí, byly zdravotně nezávadné a bezpečné. Vyplývá to z laboratorního šetření. Co se ovšem týče minimální trvanlivosti uvedené na etiketách, to už je dle inspekce jiný příběh.



Nikdo nejsme připravení, všichni jsme zaspali. I bohaté arabské státy, které věřily, že mají na vše dost peněz. Ale když se podíváme třeba do České republiky, tak my nejsme připraveni vůbec na nic, varuje bezpečnostní expert Milan Mikulecký, který pět let pracoval pro vládu v Abú Dhabí.



„Myslela jsem si, že takhle se prostě žije. Že je normální se každé ráno budit s bolestí,“ říká Nicky Richardsonová. Lékaři ji přitom roky ujišťovali, že je na vážnou diagnózu příliš mladá. Její tělo přitom celou dobu vysílalo varovné signály, které nikdo nebral vážně. Pravda se ukázala mnohem později, kdy lékaři ženě diagnostikovali hned čtyři chronická onemocnění.