Banky se přitom podezřelé transakce snaží hlásit a předávat veškeré informace, jak jim zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ukládá. A problematické peníze i zablokují. Vyšetřovatelé ale následně končí ve slepé uličce.
"V případě existence legislativy, která by umožňovala řešit praní peněz bez zdrojové trestné činnosti, by blokace Finančního a analytického útvaru byla mnohonásobně vyšší než necelá miliarda korun," řekl deníku Aktuálně.cz Ondřej Macura, mluvčí ministerstva financí, pod které Finanční a analytický útvar spadá.
Jinými slovy, zákony neumožňují zabavit majetek, u kterého není prokazatelný původ z trestné činnosti. "Toto je aktuálně zásadní problém, neboť v řadě případů je praní peněz od zdrojového trestného činu záměrně odděleno a je prováděno takzvaně profesionálně," vysvětluje Macura.
K trestné činnosti, ze které peníze s největší pravděpodobností pocházely, došlo podle vyšetřovatelů v zahraničí. V zemích, odkud se kriminalistům nedaří získávat informace. "Tento nedostatek bohužel zvyšuje atraktivitu finančních trhů České republiky pro legalizaci výnosů z trestné činnosti," dodal mluvčí.
Kazachstán, Ázerbájdžán
"Škála zemí, odkud a kam tyto prostředky proudily, byla velmi široká, jednalo se jak o země Evropské unie, tak o třetí země, případně země z jiných kontinentů. Specificky lze jmenovat postsovětské země," upřesnil Macura.
Mezi zmíněné státy patří například Kazachstán, Ázerbájdžán anebo také Ukrajina.
Poté co úřady zablokují peníze, snaží se nejprve kontaktovat majitele účtu. Z vyjádření FAÚ vyplývá, že jde velmi často o osobu, která je "zapojena do legalizačního řetězce".
A dotyčná osoba ve většině případů nespolupracuje. "Anebo předkládá nevěrohodné či fiktivní dokumenty, velmi často se vůbec nenachází na území Česka a není možné ji kontaktovat," vysvětluje Macura.
Analytický útvar může blokovat peníze jen tři dny, pak předávají šetření policii a dál blokovat peníze už mohou jen kriminalisté.
Zastavit pochybné transakce smí i samotné banky. "Ročně zasíláme vyšší stovky oznámení podezřelého obchodu Finančně analytickému úřadu a naprostá většina těchto oznámení je následně postoupena dalším orgánům státní správy," uvedl za Českou spořitelnu její mluvčí Filip Hrubý.
Miliardy v Rusku?
Víc než stomiliardový "podezřelý" balík peněz se týká let 2020 a 2021. Později se sice o něco snížil, i tak jde ale pro úřady v rámci boje proti praní špinavých peněz o obrovský problém. Čísla vycházejí z dat FAÚ a policie. "Přesným číslem za rok 2023 nedisponujeme," říká Macura.
"Důvodem pro pokles byl zvýšený obezřetnostní přístup bankovního sektoru ke kritickému segmentu klientů a rovněž zpřísnění podmínek pro realizaci transakcí s Ruskem a dalšími postsovětskými zeměmi," dodává mluvčí. Právě Rusko patří podle vyšetřovatelů k zemím, kde mohla část z "podezřelých" miliard skončit.
Na problematiku takzvaných průtokových anebo také tranzitních účtů, kdy právě přes české banky proudí obrovské prostředky, které mohou pocházet z trestné činnosti a je nemožné ho podle platných zákonů zastavit, upozorňuje i ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
Kvůli tomu chce její resort prosadit nový zákon o odčerpání protiprávního majetku. Ten by umožnil zabavit i peníze, u kterých není nelegální původ průkazný, ale jen vysoce pravděpodobný. Legislativa letos v červnu prošla připomínkovým řízením.
"Návrh zákona je příležitostí k posílení palety nástrojů, jimiž mohou orgány veřejné moci reagovat na problém takzvaných tranzitních účtů, které jsou zneužívány pro přeshraniční legalizaci výnosů z trestné činnosti, jejíž prokázání bývá v praxi obtížné až nemožné," říká Decroix.
"S tímto problémem se Česká republika potýká dlouhodobě, jde o oblast, která je pro ni palčivější než pro některé jiné evropské státy," dodává ministryně.
