


Polsko je zatím poslední zemí ze skupiny takzvaných rozvíjejících se ekonomik, která se od začátku války v Íránu vrací na mezinárodní dluhopisové trhy. Nabízí emisi dluhu denominovanou v dolarech, a to ve třech tranších. S odkazem na informované zdroje to v úterý uvedla agentura Bloomberg s tím, že dluhopisy budou mít splatnost pět, deset a 30 let.

U nejkratší splatnosti se počáteční rozpětí pohybuje kolem 95 bazických bodů nad americkými státními dluhopisy. U nejdelší splatnosti pak přibližně kolem 160 bazických bodů, uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.
Polsko se vrací na zahraniční dluhopisové trhy poté, co válka na Blízkém východě zastavila růst aktiv rozvíjejících se trhů a zvýšila globální volatilitu. Současný konflikt začal 28. února, když americká a izraelská vojska zaútočila na Írán.
Polské ministerstvo financí potvrdilo, že jako hlavní organizátory pověřilo banky Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Société Générale. Zda se transakce uskuteční, bude podle ministerstva záviset hlavně na vývoji tržních podmínek.
Připravovaný krok podle Bloombergu následuje po lednovém prodeji eurových dluhopisů v objemu 3,25 miliardy eur a po únorové emisi tzv. samurajských dluhopisů v objemu 211,6 miliardy japonských jenů. Polsko se chystá letos vydat zahraniční dluhopisy v hodnotě odpovídající deseti až 12 miliardám eur.
Poslední emise dluhopisů denominovaných v dolarech, ke které Polsko přistoupilo, je z února 2025. Tehdy země prodala dluhopisy se splatností pět a deset let v objemu 5,5 miliardy dolarů.
Výnos stávajících dluhopisů splatných v roce 2035 činí 5,11 procenta, což je nárůst proti 4,72 procenta těsně před vypuknutím války na Blízkém východě. Stále je to ale méně než maximum z minulého měsíce, které činilo 5,23 procenta.
Polsko, které má u svého hlavního ratingu negativní výhled od všech tří klíčových ratingových agentur, nedávno snížilo daně z pohonných hmot. Chce tak zabránit situaci, že růst cen ropy znovu vyvolá inflační tlaky v domácí ekonomice. Země také v březnu omezila nabídku dluhopisů v domácí měně při aukcích.
Situace České republiky se od Polska dost liší. Stát si většinu financování zajišťuje v korunách na domácím trhu, na zahraniční trhy chodí ve srovnání s Polskem spíše výjimečně.



Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky.



Nadcházející týden v Česku bude spíš oblačný, srážek bude málo a teplotní maxima přes den většinou pod 20 stupni Celsia. Vyjasnit by se mohlo koncem týdne. Zejména na Českomoravské vrchovině dnes bude vítr s nárazy o rychlosti až 55 kilometrů v hodině. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu.



Spor mezi Hradem a ministrem zahraničí, odmítnutí smlouvy s Vatikánem i vlastní ambice na pražský magistrát. „To, co se teď děje, je hnáno osobou Petra Macinky, který prostě rád provokuje,“ říká senátor Václav Láska v pořadu Spotlight Zuzany Tvarůžkové.



Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.



Papež Lev XIV. dnes začíná nejdelší cestu od začátku své vlády loni v květnu. Do 23. dubna navštíví čtyři africké země. Vůbec poprvé hlava katolické církve zavítá do Alžírska a po dlouhé době se vrátí do Kamerunu, Angoly a Rovníkové Guineji. Během cesty urazí na 18 tisíc kilometrů.