Indie nově čelí až 50procentnímu clu na dovoz zboží do USA
EU k tomuto kroku přistoupí i poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel a dalších sankcí na země, které zdaňují on-line služby, poznamenal Bloomberg.
Trump dlouhodobě kritizuje technologické a antimonopolní regulace EU týkající se amerických technologických gigantů, včetně společností Alphabet či Apple.
Evropská komise (EK) se pokusí urychlit přijetí legislativy, která zruší cla na průmyslové zboží ze Spojených států. Stihnout by to mohla do konce týdne, uvedla dnes s odvoláním na informované zdroje agentura Bloomberg.
Podle rámcové dohody, kterou obě strany uzavřely minulý týden, po tomto kroku Washington sníží cla na dovoz automobilů a jejich dílů ze současných 27,5 procenta na 15 procent.
Indičtí analytici podle serveru listu Financial Times uvedli, že Trumpův krok byl částečně veden tlakem na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. Indie nicméně navzdory hrozbám v nákupech ruské ropy dál pokračuje, i když v menším množství.
"Trump se snaží dostat Putina a Indie je k tomu snadným terčem," uvedl Ašok Malik z indické pobočky skupiny The Asia Group, který je bývalým poradcem ministerstva zahraničí.
Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině.
Indie od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nákupy ruské ropy výrazně zvýšila. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny, zatímco před válkou na Ukrajině to bylo méně než jedno procento.
Trump 6. srpna vydal nařízení, kterým zavedl dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží. Platnost zvýšených cel Trump tehdy odložil o 21 dnů, tato lhůta nyní uplynula.
Ode dneška začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent.
Americký prezident Donald Trump už dříve avizoval, že dovoz z Indie zatíží vyšším clem například proto, že Indie dál pokračuje v nákupech ruské ropy. Indická vláda už na začátku srpna označila postup Washingtonu za nespravedlivý a nerozumný.
Zprávy ze středy 27. srpna
Americká vláda prošetří dovoz nábytku do Spojených států a rozhodne, jak vysoká na něj uvalí cla. Informoval o tom americký prezident Donald Trump. Tento krok podle něj povede k návratu nábytkářského průmyslu do USA.
"Během příštích 50 dnů bude vyšetřování dokončeno a na nábytek dovážený z jiných států budou uvalena cla, jejichž výše teprve bude stanovena," napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Zpráva vedla k poklesu cen akcií amerických prodejců nábytku, například firem RH a Wayfair.
Výroba nábytku a dřevěných produktů podle vládních statistik ve Spojených státech v roce 1979 zaměstnávala zhruba 1,2 milionu lidí. V roce 2000 to bylo již pouze 681 000 lidí a v současnosti je to jen 340 000 lidí.
Hodnota dovozu nábytku do USA se vloni meziročně zvýšila o sedm procent na zhruba 25,5 miliardy dolarů (téměř 530 miliard Kč). Kolem 60 procent tohoto importu pocházelo z Vietnamu a Číny, píše agentura Reuters.
Zprávy ze sobory 23. srpna
Americký výrobce letadel Boeing je blízko uzavření dohody s Čínou o prodeji až 500 letadel. Bude to první velký kontrakt od roku 2017, kdy se naposledy uskutečnil významný obchod při návštěvě prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Obě strany stále řeší detaily, například konkrétní typy letadel, jejich počet i dodací harmonogram. Uzavření dohody ale závisí na uvolnění obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem a stále hrozí, že jednání ztroskotají. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Boeing se ke zprávě odmítl vyjádřit.
V prohlášení obě strany uvedly přijaté závazky, včetně slibu EU odstranit cla na všechny průmyslové výrobky z USA a poskytnout preferenční přístup na trh pro širokou škálu zemědělských produktů z USA.
Podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče by alternativa k uzavřené dohodě byla obchodní válka s mimořádně vysokými cly a politická eskalace.
"To by ohrozilo pracovní místa, růst a podniky na obou stranách Atlantiku," uvedl Šefčovič.
Spojené státy a Evropská unie dnes uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné 15procentní strop u cel na na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva.
Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily. V případě automobilů jde o snížení z aktuální úhrnné sazby 27,5 procenta, v případě čipů americký prezident Donald Trump hovoří o možnosti uvalit na dovoz z většiny zemí 100procentní clo. Tomu se podle dohody EU vyhne.
Zprávy ze čtvrtka 21. srpna.
Spojené státy i Čína potvrdily, že příštích 90 dní nebudou zvyšovat vzájemná cla. Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, jímž o 90 dní prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Peking nedlouho poté oznámil, že stejně dlouhou dobu ponechá celní zatížení amerického dovozu na deseti procentech, informovala dnes agentura Reuters.
Dvě největší světové ekonomiky tak na poslední chvíli odvrátily opětovnou eskalaci celní války, kterou zažily na jaře krátce po Trumpově návratu do funkce. Po půlnoci na dnešek amerického času (dnes 06:01 SELČ) měla cla původně vzrůst o 115 procentních bodů. Novým termínem je podle agentur 10. listopad.
Zprávy z úterý 12. srpna.
Spojené státy očekávají výrazný nárůst příjmů z cel po zavedení vyšších sazeb na dovoz z desítek zemí. Celkové měsíční příjmy by mohly dosáhnout 50 miliard USD (1,1 bilionu Kč) proti 30 miliardám USD v předchozím měsíci. Podle agentury Reuters to uvedl americký ministr obchodu Howard Lutnick v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business Network.
Vyšší cla amerického prezidenta Donalda Trumpa vstoupila v platnost dnes. Průměrné americké dovozní clo tak kvůli tomu stouplo na nejvyšší úroveň za sto let. Různé země tak nyní čelí americkým clům v rozpětí od deseti do 50 procent.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal poradce pro národní bezpečnost Indie, která čelí nově uvaleným dodatečným americkým clům kvůli odběru ruské ropy. Poradce indického premiéra Naréndry Módího Adžit Doval v Moskvě podle agentur Reuters a AFP oznámil, že se chystá Putinova návštěva v nejlidnatější zemi světa.
Putin přijal Dovala v Kremlu, uvedl úřad ruského prezidenta v krátkém komuniké. Doval se předtím setkal také s tajemníkem ruské bezpečnostní rady a bývalým ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. Podle indických médií se Doval vydal do Ruska v úterý v noci. Den nato americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz indického zboží, které tak nyní podléhá 50procentním clům.
EU v této souvislosti odložila připravená protiopatření, která se měla týkat amerického zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč) a která měla být reakcí na americká cla na hliník a ocel. Na celní zátěži amerického dovozu do EU se tak v tuto chvíli nic nemění.
Mezi USA a EU má u některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, výhledově platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru.
Přesný seznam konkrétního zboží, na něž budou EU a USA vzájemně uplatňovat nulovou sazbu, obě strany stále dojednávají. Má být součástí výsledné obchodní dohody, již mají představitelé USA a EU teprve podepsat.
Podle Trumpova exekutivního příkazu nebudou cla na dovoz z EU překračovat patnáctiprocentní sazbu - s výjimkou hliníku a oceli, na něž má zatím nadále platit sazba 50 procent.
Na 15 procent se má snížit i clo na dovoz aut a automobilových z dílů z EU, na něž dosud platila souhrnná sazba 27,5 procenta, potvrdil dříve Bílý dům.
Nová cla začínají platit na dovoz zboží ze zhruba sedm desítek zemí a Evropské unie. Pro tu platí základní patnáctiprocentní clo. Podle představitelů EU se však stále jedná o řadě výjimek pro jednotlivá zboží a odvětví.
Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA. Píší to agentury.
Cla začala platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.
"Dnes o půlnoci začínají platit reciproční cla," napsal v noci na dnešek Trump na své síti Truth Social. Podle něj cla zasáhnou ve velké míře země, které "mnoho let využívaly Spojené státy".
Zprávy ze čtvrtka 7. srpna
Americký prezident Donald Trump řekl, že chce zavést stoprocentní clo na dovoz polovodičů ze zahraničí. Výjimku dostanou ty firmy, které je budou vyrábět v USA.
Analytici varují, že vysoká americká cla by mohla vážně narušit indický export. Mezi klíčové indické vývozní artikly patří například textil, obuv či šperky. "Export do USA přestane být při této celní sazbě životaschopný," uvedli analytici ze společnosti Elara Securities.
Analytik Brian Jacobsen z firmy Annex Wealth Management nicméně upozornil, že dodatečné clo vstoupí v platnost až za relativně dlouhou dobu, během které se situace může změnit. Poukázal rovněž na to, že na řadu zboží se vztahují výjimky. Dodatečné clo by se tak podle něj mohlo ukázat spíše jako symbolické.
Indická vláda označila postup USA se zvednutím cla za nespravedlivý a nerozumný a hodlá podniknout veškeré potřebné kroky k ochraně svých zájmů. "Náš dovoz se řídí tržními kritérii a jeho cílem je zajistit energetickou bezpečnost pro 1,4 miliardy obyvatel Indie," uvedlo podle agentury AFP indické ministerstvo zahraničí. "Proto je mimořádně politováníhodné, že USA se rozhodly uvalit na Indii dodatečná cla za kroky, které v zájmu svých národních zájmů koná také několik dalších zemí," dodalo ministerstvo.
Americká technologická společnost Apple se chystá oznámit další investice v USA ve výši 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný představitel Bílého domu. Podle zástupce administrativy prezidenta Donalda Trumpa tak Apple zahájí proces přesunu větší části výroby do Spojených států.
"Dnešní oznámení společnosti Apple je dalším vítězstvím pro náš výrobní průmysl, které zároveň pomůže přesunout výrobu kritických komponentů zpět do USA, aby byla chráněna ekonomická a národní bezpečnost Ameriky," uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová, která konkrétní částku nezmínila.
Agentura Reuters označuje za nepravděpodobné, že Spojené státy v budoucnosti zruší dovozní cla v sektorech, které jsou důležité pro národní bezpečnost. Upozorňuje také, že firmy by s postupem času mohly přizpůsobit své investice novému celnímu systému, což by snížilo šance na návrat k dřívějšímu obchodnímu režimu.
Svět by neměl spoléhat na to, že se Spojené státy po skončení mandátu prezidenta Donalda Trumpa vrátí k nízkým dovozním clům. Ve své zprávě to uvedlo Centrum pro geopolitiku, které je součástí americké investiční banky JPMorgan Chase & Co. Cla jsou podle něj napříč politickým spektrem považována za důležitý nástroj k posílení průmyslové základny USA ve strategických odvětvích, jako jsou produkce polovodičů a zbrojní výroba, uvedla agentura Reuters.
Centrum pro geopolitiku rovněž odhadlo, že efektivní celní sazba u dovozu do USA se ustálí v blízkosti 22 procent. V červenci podle odhadů Yaleovy univerzity efektivní celní sazba dosahovala 17,3 procenta. Vyšší byla naposledy v roce 1935, kdy činila 17,5 procenta, upozornil koncem července list Financial Times.
Krok Donalda Trumpa ohledně Indie by mohl vést k dalším komplikacím ve vztazích mezi USA a Indií. Přichází v době, kdy se objevily informace, že indický premiér Naréndra Módí se poprvé za více než sedm let chystá navštívit Čínu, upozornila agentura Reuters.
Indie od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nákupy ruské ropy výrazně zvýšila. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny, zatímco před válkou na Ukrajině to bylo méně než jedno procento.
Plány na zavedení dodatečného cla avizoval americký prezident Donald Trump již v pondělí. Indie podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. "Vůbec se nezajímají o to, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie," napsal americký prezident na své sociální síti Truth Social.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že Moskva vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy registruje a nepovažuje tento postup za legitimní. Suverénní státy mají podle něj právo vybírat si obchodní partnery na základě vlastních zájmů.
Americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží z Indie. Reaguje tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy. Oznámil to Bílý dům. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na 50 procent, píše agentura AP.
Zprávy z středy 6. srpna
Deficit obchodní bilance Spojených států se v červnu dál zmírnil a klesl na 60,2 miliardy dolarů (1,28 bilionu korun). Proti květnovému deficitu 71,7 miliardy dolarů je to pokles přibližně o 16 procent, uvedlo dnes americké ministerstvo obchodu. Hlavní příčinou je prudký pokles dovozu spotřebního zboží. Výsledek je dalším důkazem, že na ekonomiku mají vliv cla, která na dovoz zboží ze světa zavádí prezident Donald Trump, uvedla agentura Reuters.
Ministerský odbor ekonomické analýzy už minulý týden informoval, že deficit se zbožím v červnu klesl o 10,8 procenta a dostal se nejníže od září 2023. Dnešní zpráva zahrnuje i data za obchod se službami a rovněž ukázala, že celkový deficit je nejníže od září 2023. Celkový deficit za květen je po zpřesnění dat mírně vyšší, předběžná zpráva ukazovala na deficit 71,5 miliardy dolarů.
Vývoz zboží a služeb v červnu klesl na 277,3 miliardy dolarů z více než 278 miliardy dolarů v květnu. Celkový dovoz se pak snížil na 337,5 miliardy z květnové hodnoty 350,3 miliardy dolarů.
Spojené státy zavedou na dovoz léčiv nejprve nižší clo, které postupně zvýší až na 250 procent. Cílem je přimět farmaceutické firmy, aby léky vyráběly ve Spojených státech. V rozhovoru v televizi CNBC to řekl americký prezident Donald Trump. Dodal, že příští týden by mohl oznámit nová cla na polovodiče a čipy.
Za rok, maximálně za rok a půl se cla na léky zvýší na 150 procent a pak až na 250 procent, řekl Trump. Neupřesnil ale, jaká bude počáteční celní sazba.
Trump už několikrát pohrozil zavedením vysokých cel na léky a pak změnil názor. Není tedy zatím žádná záruka toho, jak se cla budou ve skutečnosti vyvíjet. Naposledy na začátku července pohrozil clem 200 procent.
Patnáctiprocentní clo na dovoz zboží z Evropské unie do Spojených států, jak se na něm rámcově dohodli americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je komplexní a vztahuje se na veškeré zboží s výjimkou oceli a hliníku. Novinářům to dnes řekl vysoce postavený unijní činitel. Zbývající detaily jsou podle něj téměř dohodnuty a brzy bude i společné prohlášení. Unie je podle něj připravena dovážet z USA například i více bizoního masa, uvedla agentura Reuters.
Americká cla i kritiku z EU, že Indie nakupuje ruskou ropu, označilo indické ministerstvo zahraničí za neodůvodněné a nerozumné. Indie podle něj odebírá ve větší míře ruskou ropu, protože po začátku války na Ukrajině její tradiční dodavatelé přesměrovali své dodávky do Evropy. Ta naopak zavedla na ruskou ropu sankce ve snaze omezit příjmy ruského státu.
Zprávy z úterý 5. srpna
Mluvčí Evropské komise uvedl, že zatím nejsou vyřešeny některé položky dohody a EU stále společně s USA dopracovává podrobné znění společného prohlášení, které má dát úmluvě konečnou podobu.
"S tímto cílem na mysli podnikne komise nutné kroky k šestiměsíčnímu odložení protiopatření EU vůči USA, která měla vstoupit v platnost 7. srpna," citoval Reuters mluvčího unijní exekutivy.
Unie v červenci schválila dva balíčky protiopatření na americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Odklad jejich zavedení po uzavření dohody se všeobecně očekával.
Evropská unie odloží připravená opatření vůči americkým clům o půl roku v reakci na obchodní dohodu uzavřenou před týdnem. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Evropské komise. Dva balíčky odvetných cel, které schválily členské země, měly začít platit tento čtvrtek, pokud by Washington bez dohody jednostranně zavedl nová cla.
Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 27. července oznámili, že sedmadvacítka a USA uzavřely obchodní dohodu, která počítá s 15procentním clem na dovoz zboží z EU do USA, opačným směrem nová cla zaváděna nebudou. U některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, bude platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru. Trump přitom hrozil, že bez dohody zavede na evropské zboží třicetiprocentní cla.
Evropská unie byla při vyjednávání o clech se Spojenými státy příliš slabá a nemůže být spokojena s výsledkem, je přesvědčen německý ministr financí Lars Klingbeil. Podle agentur DPA a Reuters to dnes řekl při návštěvě Washingtonu.
"Celkově se jako Evropané musíme stát silnějšími," vyjádřil Klingbeil své přesvědčení před jednáním se svým americkým protějškem Scottem Bessentem. "Pak budeme schopni se Spojeným státům postavit sebevědoměji. Ne proti USA, ale v dialogu s USA."
Několikaměsíční vyjednávání Evropské unie a Spojených států dospělo k tomu, že na velkou část evropského zboží dováženého do USA bude uvaleno 15procentní clo, v průměru několikanásobně vyšší než dosud. Na americké zboží importované do Evropy se nebude vztahovat žádné clo.
Zástupci Jihoafrické republiky i nadále jednají se Spojenými státy s cílem normalizovat vzájemné obchodní vztahy, uvedl ministr zahraničí Ronald Lamola, který cla označil za extrémní provokaci. Vývoz z Jihoafrické republiky podle něj tvoří pouze 0,25 procenta dovozu do Spojených států. Pretoria navíc uvádí, že její vývoz americkému průmyslu nekonkuruje, ale podporuje ho.
Spojené státy jsou druhým největším obchodním partnerem Jihoafrické republiky. Guvernér centrální banky varoval, že zvýšení amerických cel by mohlo v jeho zemi ohrozit až 100 000 pracovních míst. Jihoafrická republika se přitom už teď potýká s téměř 33procentní nezaměstnaností. Podle odhadu ministerstva průmyslu a obchodu je v ohrožení 30 000 pracovních pozic.
Americká cla na dovoz zboží z Jihoafrické republiky jsou velmi represivní, uvedl její prezident Cyril Ramaphosa. Zároveň vyzval k tomu, aby vznikla zóna volného obchodu pro africký kontinent, informovala agentura AFP. Avizovaná 30procentní cla, která jsou nejvyšší v celé subsaharské Africe, začnou podle jihoafrické vlády platit v pátek.
Americký prezident Donald Trump se proti Jihoafrické republice vymezoval už v posledních měsících. Tamní politiky nařkl z rasové diskriminace bělošských farmářů a ohradil se také proti tomu, že země u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) obvinila Izrael z genocidy v Pásmu Gazy.
"Jihoafrická republika čelí bezprostředně hrozícím sankcím a škodlivým clům, která oznámily Spojené státy," řekl Ramaphosa. Zároveň vyzval vládu, aby rychle a rozhodně jednala a omezila dopad těchto cel.
Indie uvedla, že 25procentní cla považuje za neodůvodněná a nerozumná. "Indie zavede všechna nezbytná opatření na ochranu národních zájmů a hospodářské bezpečnosti," uvedl mluvčí indické diplomacie. Spojené státy podle něj v minulosti aktivně podporovaly dovozy ruské ropy do Indie ve snaze zaručit větší stabilitu na globálních trzích, píše agentura Reuters.
Americký prezident Trump ve svém exekutivním příkazu z minulého týdne uvalil na indické zboží 25procentní clo, které má začít platit od čtvrtka tohoto týdne. Podle dvou indických zdrojů agentury Reuters chce Dillí v nákupech ruské ropy navzdory hrozbě vyšších cel pokračovat.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině.
Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo.
"Vůbec se nezajímají o to, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie," napsal Trump. "Kvůli tomu výrazně zvýším clo, které platí Indie Spojeným státům," dodal.
Indie od začátku širší ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nákupy ruské ropy velmi výrazně zvýšila. Z Ruska nyní pochází více než třetina indického dovozu této suroviny - proti méně než jednomu procentu před válkou na Ukrajině. Indie denně dováží více než dva miliony barelů ropy a je po Číně druhým největším dovozcem ruské ropy. Právě ropa a plyn patří k hlavním vývozním artiklům ruského hospodářství.
Zprávy z pondělí 4. srpna
Švýcarsko najednou zůstalo úplně osamocené, píše deník Tages-Anzeiger v reakci na 39procentní clo, které na dovoz zboží ze Švýcarska do Spojených států ohlásil americký prezident Donald Trump. List z toho vyvozuje, že je třeba, aby se tato alpská země více orientovala na Evropu.
"Je to stejně brutální jako jednoduché: Donald Trump nechce mít se Švýcarskem zvláštní vztah. Právě naopak: Chce na něj vyvíjet tlak a těžit z něj. A Švýcarsko, které se rádo prezentuje jako výjimka, se najednou ocitá zcela samo," cituje z článku agentura DPA.
Jak se k těm 39 procentům došlo, se podle listu teprve uvidí. "V dubnu ještě existoval dobrodružný výpočetní vzoreček, ale i ten teď chybí. Možná se spolková prezidentka Karin Kellerová-Sutterová nebo švýcarští vyjednavači dopustili chyb v zákulisí, hráli příliš vysokou hru," pokračuje švýcarský deník. Mnohem pravděpodobnější ale podle něj je, že amerického prezidenta argumenty z Bernu nezajímaly. Svou celní kampaní Trump v současné době převrací liberální světový ekonomický řád, který se budoval po celá desetiletí.
"A zatím mu to prochází. Když supervelmoc povýší chaos na politický princip, malý stát jako Švýcarsko nemá mnoho prostoru k manévrování. Jeho obchodní vztahy se Spojenými státy jsou příliš důležité, takže se do jisté míry bude muset s libovůlí ve Washingtonu vyrovnat," píše list.
"Švýcarsko však má spolehlivé partnery, zejména v Bruselu. Mělo by se na ně více zaměřit. Už tak učinilo ve zbrojní politice aplikováním principu 'Buy European' (Nakupujte evropské). 'Think European' (Myslete evropsky) se teď musí dařit i v dalších oblastech politiky," uzavírá Tages-Anzeiger.
Nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa dolehla mimo jiné na pivovar Utepils Brewing v Minneapolisu, který se specializuje na evropské pivní styly, jako jsou piva plzeňského typu nebo kölsch pocházející z Kolína nad Rýnem. Aby mohl podnik zmíněná piva vařit, neobejde se bez chmele od českých a německých pěstitelů, napsala v noci na dnešek agentura AP.
"Možná si položíte otázku, proč nekupujeme chmel vypěstovaný v Americe? Tady nepěstují stejné druhy a nemají stejnou chuť," řekl šéf pivovaru Dan Justesen o tom, proč je závislý na dovozu chmele z Česka a Německa.
Nová cla už si podle Justesena vybírají svou daň. Jeden z dodavatelů Justesenovi ve čtvrtek oznámil, že už se s pivovarem nemůže dělit o navýšené náklady, což znamená, že Utepils Brewing bude muset plně nést celní náklady. "I když se cla dočasně sníží, nepocítíme snížení cen. Ceny rostou, rostou a rostou," dodal Justesen.
Zprávy ze soboty 2. srpna
Evropské akcie v pátek utrpěly nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
Švýcarští výrobci kvůli americkým clům varují před rušením desítek tisíc pracovních míst. Podle prezidentky na exportu závislá alpská země, které prezident Donald Trump vyměřil jednu z nejvyšších celních sazeb, sotva může nabídnout Spojeným státům další ústupky. Informuje o tom agentura Reuters.
Trump stanovil clo pro švýcarské zboží vyvážené do USA po 7. srpnu na 39 procent. To je více než dvojnásobek 15procentní sazby pro většinu dovozu z Evropské unie do Spojených států. Zatím ale alespoň platí úlevy pro klíčový sektor farmaceutických výrobků.
Nová sazba je vyšší než původně avizovaných 31 procent. Vláda v Bernu ji označila za "nepochopitelnou", uvedla, že je "zklamaná" a že se rozhodne, jak bude dále postupovat.
Spojené státy jsou pro Švýcarsko důležitým trhem. Vyváží tam hlavně léky, loni celkem za 35 miliard dolarů (744 miliard Kč), ale také hodinky, šperky a čokoládu.
Na bělošské zemědělce v Jihoafrické republice tvrdě dopadnou cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, který přitom tuto skupinu obyvatel chtěl ochraňovat. Napsala to agentura AFP. Americký prezident v minulosti několikrát vedení této země obviňoval z útlaku a diskriminace Afrikánců, kteří jsou potomky bílých evropských přistěhovalců.
Clo na dovoz zboží z Jihoafrické republiky do USA činí 30 procent a platit má začít od 7. srpna. Dotkne se to hlavně zemědělských produktů, jako jsou vína, avokáda, citrusy nebo makadamové ořechy.
V zemi, kde ještě v roce 2017 patřilo 72 procent orné půdy bělošské menšině, dopadnou podle vládních údajů cla především na bělošské farmáře. Americký prezident přitom v únoru vydal exekutivní příkaz, ve kterém obvinil Pretoriu z rasové diskriminace, a oznámil program uprchlického statusu pro bílé Jihoafričany. Následně přerušil finanční pomoc určenou pro tuto zemi, která má největší ekonomiku na africkém kontinentě. V květnu přijaly Spojené státy prvních 49 Afrikánců, kteří si požádali o uprchlický status.
Japonsko bude nadále vyvíjet tlak na Spojené státy, aby co nejrychleji implementovaly vzájemnou dohodu o snižování cel. Podle agentury Kjódó to dnes řekl japonský premiér Šigeru Išiba. Obě země se podle japonských představitelů mimo jiné dohodly na snížení dodatečného cla na dovoz japonských automobilů do USA z 27,5 procenta na 15 procent. Vláda podle premiéra zároveň podnikne veškeré nezbytné kroky k omezení dopadu vyšších amerických cel na japonský vývoz.
Švýcarsko a Norsko po ohlášení amerických cel uvedly, že usilují o další jednání. Švýcarská vláda vyhodnocuje situaci poté, co administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila, že na dovoz zboží z alpské země od 7. srpna uvalí 39procentní cla. Stejně jako norská vláda dala najevo, že usiluje o další jednání, píše agentura Reuters.
Agentura Bloomberg připomíná, že Trump původně Švýcarsku hrozil zavedením 31procentních cel a jejich novou sazbu agentura označuje za jednu z nejvyšších na světě.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podle Reuters řekla, že Oslo nadále usiluje o obchodní dohodu s Washingtonem. Podle Trumpova nařízení se na zboží z této skandinávské země, která stejně jako Švýcarsko není členem EU, mají vztahovat 15procentní cla.
Kanadská vláda je zklamaná krokem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který od 1. srpna navýšil celní sazbu na část kanadského dovozu na 35 procent. Na platformě X to uvedl premiér Mark Carney. Zároveň zdůraznil, že Kanada se i nadále zavazuje plnit povinnosti vyplývající z dohody o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA). Zboží, na něž se dohoda vztahuje, Trump již dříve z cel vyňal.
"Můžeme si dát více, než nám kdy může vzít jakákoli zahraniční vláda - tím, že budeme stavět s kanadskými pracovníky, kanadskými zdroji a půl bilionem dolarů nových investic," napsal kanadský premiér.
"Uplatnění dohody (USMCA) ze strany USA znamená, že průměrná celní sazba USA na kanadské zboží zůstává jednou z nejnižších ze všech obchodních partnerů. Ostatní sektory naší ekonomiky - včetně dřevařského, ocelářského, hliníkářského a automobilového průmyslu - jsou však silně ovlivněny americkými cly," dodal. U těchto sektorů se podle něj bude Ottawa snažit chránit pracovní místa mimo jiné investicemi, vládními nákupy domácího zboží nebo diverzifikací vývozních trhů.
V květnu se výjimka na zboží splňující kritéria dohody USMCA týkala 90 procent kanadského vývozu do USA, uvedla agentura Reuters. Aby dovoz splňoval podmínky pro bezcelní zacházení podle USMCA, musí být v souladu s takzvanými pravidly původu. To je soubor norem, které určují, jaká část zboží by měla být vyrobena v Severní Americe, uvedla dříve kanadská CBC. Kanada je po Mexiku druhým největším obchodním partnerem Spojených států.
Po obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy vypracuje maďarská vláda vypracuje akční plány na ochranu pracovních míst a výroby, uvedl premiér Viktor Orbán ve svém pravidelném rozhlasovém rozhovoru. Americký prezident Donald Trump podepsal v noci na dnešek exekutivní příkaz, který s platností od 7. srpna zavádí nová cla na desítky obchodních partnerů včetně EU. Na většinu zboží z EU se bude vztahovat clo ve výši 15 procent.
Orbán podle agentury Reuters řekl, že maďarský vývoz do USA dosahuje roční výše přibližně 11 miliard dolarů (asi 236 miliard korun) a že je důležité, aby firmy vyvážející do USA nepropouštěly zaměstnance a neuzavíraly výrobu.
Celní sazba oznámená Spojenými státy je po uzavření dohody mezi EU a USA sice poloviční proti té, která původně hrozila, ale zároveň asi třikrát vyšší, než jaká platila do letoška. Trump si od cel slibuje hlavně snížení obchodního deficitu, který je podle něj částečně výsledkem nespravedlivé obchodní politiky EU.
Orbán podobu dohody unie se Spojenými státy už dříve kritizoval. Podle jeho názoru si Trump dal šéfku Evropské komise Usulu von der Leyenovou obrazně řečeno k snídani.
Americký prezident Donald Trump v noci na pátek podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 procent do 41 procent na dovoz ze 69 zemí, s nimiž mají USA různě vysoký obchodní deficit. Učinil tak jen několik hodin před uplynutím lhůty, kterou stanovil pro uzavření obchodních dohod s jednotlivými obchodními partnery a která vypršela dnes ráno.
Zprávy z pátku 1. srpna
Americký prezident Dolad Trump oznámil, že Spojené státy uvalí na zboží dovážené z Jižní Koreje 15procentní clo. Tato asijská země podle něho v USA investuje 350 miliard dolarů (7,5 bilionu korun).
Jižní Korea podle Trumpa také nakoupí americký zkapalněný zemní plyn nebo další energetické suroviny za 100 miliard dolarů.
Agentura AFP připomíná, že Trumpova administrativa původně Soulu vyhrožovala 25procentními cly.
Zprávy ze čtvrtka 31. července
Americký prezident Donald Trump podepsal dodatečné zvýšení dovozního cla pro Brazílii. Z nynějších deseti procent se clo zvýší na 50 procent. Dnes to podle agentury Reuters uvedl Bílý dům, podle nějž je krok motivován nedávnými politickými kroky Brazílie, s nimiž Trumpova administrativa nesouhlasí.
Trump tak splnil svůj slib, že vůči největší ekonomice Latinské Ameriky podnikne odvetné kroky za údajné útoky na svobodu projevu a "hon na čarodějnice" proti bývalému prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Opatření má vstoupit v platnost za sedm dní.
Trump podepsal zavedení 50procentního cla na dovoz mědi do Spojených států, začne platit 1. srpna, píše Reuters s odvoláním na Bílý dům.
Podle ekonomického poradce Bílého domu Kevina Hassetta je americký prezident průběhem obchodních jednání s Indií frustrován. Trump podle poradce věří, že jeho oznámení o zavedení 25procentního cla situaci pomůže, napsal Reuters.
Indická vláda podle agentury Reuters uvedla, že rozhodnutí o clech bere na vědomí a že nyní studuje jeho dopady.
Podle analytika Ranena Banerdžího ze společnosti PwC India budou cla pro Indii problém, protože jsou vyšší, než jaká platí státy, s nimiž si Dillí konkuruje. "Očekává se však, že obchodní dohoda bude brzy uzavřena, a proto by období platnosti těchto vyšších cel mohlo být krátké," řekl analytik.
Spojené státy uvalí od 1. srpna 25procentní clo na zboží dovážené z Indie. Na sociální síti Truth Social to uvedl americký prezident Donald Trump. "Indie je sice náš přítel, ale v průběhu let jsme s ní uzavřeli relativně málo obchodů, protože její cla jsou příliš vysoká, patří k nejvyšším na světě, a má nejnáročnější a nejnepříjemnější nepeněžní obchodní bariéry ze všech zemí," napsal americký prezident.
Zprávy ze středy 30. července
Americká společnost Apple poprvé zavírá svoji maloobchodní prodejnu v Číně. Pro firmu to znamená významný ústup z trhu, na kterém se snaží o zvýšení prodeje. Apple má celkem v regionu Číny 56 obchodů, což je více než deset procent z celkového počtu přes 530 prodejen po celém světě, uvedla agentura Bloomberg.
Firma oznámila, že začátkem srpna uzavře prodejnu v obchodním centru Parkland Mall ve městě Ta-lien. Důvodem je podle ní měnící se prostředí v nákupním komplexu.
Čína se potýká s deflačními tlaky. V zemi klesá spotřeba a globální cla mají negativní dopady na vývoz, který je hlavním motorem růstu Číny coby druhé největší ekonomiky světa. Růst maloobchodních tržeb v červnu zaostal za očekáváním a ceny domů klesaly rychleji, než se čekalo.
Stačilo pár hodin na golfovém trávníku ve skotském Turnberry a letitá snaha Evropy navrátit výrobu důležitých léků zpátky na kontinent může přijít vniveč. Tvrdí to alespoň šéf České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Hrozící patnáctiprocentní clo, jež by se mohlo vztahovat i na dovoz evropských léků do USA, totiž podle něj způsobí další odliv výroby mimo unii.
Podle analytika švýcarské banky UBS Gerryho Fowlera trhy mohou brzy pocítit negativní dopady nových cel. "Patnáctiprocentní clo bude mít výrazný dopad na zisky. Ve výsledcích za příštích šest měsíců se to projeví," uvedl.
Navzdory četným výjimkám a ústupkům se Spojené státy zavázaly k clům na téměř 45 procent svého dovozu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu uzavřenou s Trumpem o víkendu přivítala jako průlom a jistotu v nejistých časech.
I přes tato ujednání čelí většina z těchto zemí výrazně vyšším clům než před začátkem Trumpova druhého funkčního období. "Trump nastolil novou éru amerického obchodního protekcionismu, která bude mít dopad na celý globální obchodní systém," řekl listu Financial Times profesor Eswar Prasad z Cornellovy univerzity.
Cla při dovozu zboží do Spojených států jsou teď nejvyšší od doby před druhou světovou válkou. Podle odhadů Yaleovy univerzity dosahuje efektivní celní sazba aktuálně 17,3 procenta. Vyšší byla naposledy v roce 1935, kdy činila 17,5 procenta, napsal dnes web ekonomického listu Financial Times (FT).
Nárůst je výsledkem široké vlny celních opatření zavedených prezidentem Donaldem Trumpem od jeho lednového návratu do úřadu. Podle FT hrozí, že zvýšení celní zátěže způsobí zásadní přeskupení globálních obchodních toků, kdy vývozci budou hledat alternativy k americkému trhu.
Efektivní celní sazba může ještě narůst, pokud Bílý dům naplní hrozbu a od srpna zavede vysoká cla na země, jež do té doby nestihnou s USA uzavřít dohodu. Trumpova administrativa uzavřela několik dílčích dohod s klíčovými obchodními partnery, včetně Evropské unie, Británie, Indonésie nebo Japonska.
Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Uvedlo to ministerstvo financí s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026. Cla by měla platit od pátku 1. srpna 2025.
Zprávy z úterý 29. července
"Nejsem s tímto výsledkem spokojený," řekl Merz. Zároveň poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a eurokomisaři pro obchod Marošovi Šefčovičovi za vyjednanou dohodu. "Víc zjevně nebylo možné dosáhnout," dodal.
Patnáctiprocentní americká cla německé hospodářství značně poškodí. Na tiskové konferenci po zasedání bezpečnostního kabinetu to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Lepší dohody se Spojenými státy ale podle něj nebylo možné dosáhnout.
Ceny ropy na začátku týdne posilují o více než dvě procenta. Reagují mimo jiné na zprávu o uzavření obchodní dohody Evropské unie se Spojenými státy, která stanoví na zboží vyvážené z EU do USA 15procentní clo.
Podle Reuters zmínil Trump také uvalení sekundárních sankcí, pokud Moskva neuzavře dohodu o míru. Americký prezident už v polovině července pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních sekundární sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou. "Byly by to sankce a možná cla, sekundární cla," řekl dnes Trump podle Sky News a vzápětí dodal, že k takovému kroku vůči Rusku ale přistoupit nechce.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že zkrátí padesátidenní lhůtu, kterou dal dříve Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset nebo dvanáct dní ode dneška. Nový termín prý formálně oznámí v nejbližší době. Informovala o tom stanice Sky News nebo agentury Reuters a AFP. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil na setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku.
České firmy podle Martina často dodávají zboží jiným evropským podnikům, které následně do USA vyvážejí. "Očekáváme, že vznikne tlak na marže českých subdodavatelů stran jejich evropských zákazníků, kteří se tak budou snažit vyhnout přenesení dopadů na koncového zákazníka v USA," dodal. Kvůli vyššímu clu podle něj také vzroste tlak na firmy investovat v USA.
"Zasažen může být citelně například strojírenský, automobilový a elektrotechnický průmysl, který je na transatlantických dodavatelských řetězcích dlouhodobě závislý. Na druhou stranu dohoda přináší více předvídatelnosti v obchodních vztazích mezi USA a EU a minimalizuje dopady na podniky v porovnáním s tím, co by nastalo v případě plnohodnotné obchodní války," řekl Martin.
Evropská unie se díky obchodní dohodě s USA vyhnula celní válce. Sjednané clo 15 procent na dovoz zboží z EU do Spojených států ale i tak může citelně ovlivnit některá odvětví, řekl ředitel sekce mezinárodních vztahů ve Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin. Nadále podle něj trvá i hrozba odklonu investic z EU do USA.
Obchodní dohoda Evropské unie a Spojených států, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, je z pohledu českého zemědělství přijatelným kompromisem a neměla by mít zásadní dopad na český agrární export. Vyplývá to z vyjádření zemědělských nevládních organizací. Obezřetnost ale mezi farmáři přetrvává, zatím totiž není jasné, na které komodity a v jaké konečné podobě budou cla platit. Organizace také upozorňují před takzvaným dominovým efektem, protože zemědělství závisí na řadě dalších oborů.
Cla ve výši 15 procent na dovoz většiny zboží do USA mohou nepřímo, ale citelně zasáhnout české výrobce obráběcích a tvářecích strojů. Negativně se dotknou hlavně těch, kteří vyváží zboží do Německa, jež se dále prodává do Spojených států. Němci mohou kvůli dražšímu vývozu snížit poptávku po českých výrobcích, což může vést i ke snížení tuzemské výroby, sdělil ředitel Svazu strojírenské technologie Ivo Červenka.
Výrobce zdravotnických lůžek Linet nevylučuje, že by částečný přesun výroby do USA byl jednou z možností, jak zmírnit dopad amerických cel. Část zdanění bude muset společnost promítnout i do zvýšení cen, řekl ředitel společnosti Tomáš Kolář. Americký prezident Donald Trump hrozil nejprve 50procentním a posléze 30procentním clem na dovoz výrobků z Evropské unie. V neděli byla oznámena dohoda o clu na většinu zboží z EU ve výši 15 procent.
Společnost DVOŘÁK - svahové sekačky s.r.o sídlící v Pohledu na Havlíčkobrodsku plánuje do konce roku otevřít výrobní závod v USA. Věří, že tak dopad cel zavedených americkou stranou nebude zásadní. Společnost PBS Group, která už závod v USA má, chce dopad cel vyhodnotit po zveřejnění přesnějších podmínek, sdělili zástupci firem. Americký prezident Donald Trump hrozil nejprve 50procentním a posléze 30procentním clem na dovoz výrobků z Evropské unie. V neděli byla oznámena dohoda o clu na většinu zboží z EU ve výši 15 procent.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je dohoda naprosto nevyvážená v neprospěch EU. "Fatálně zvyšuje závislost EU na dovozu energetických surovin a zbraní z USA. EU nedojednala prakticky nic," napsal Hrnčíř.
Podobně se v neděli vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). "Dohoda v principu mezi EU a USA, jejíž součástí jsou 15procentní plošná cla, je maximem možného, čeho šlo v současnosti dosáhnout. I když jsem stále přesvědčen, že cla nejsou řešením - jedná se o nejdůležitější obchodní a investiční vztah na světě a osobně bych uvítal vytvoření bezcelní unie," uvedl na síti X. Dohoda podle něj přinese zásadní stabilitu a předvídatelnost.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pokládá dohodu v tuto chvíli za maximum možného. "Výsledek pro evropský obchod a průmysl není na jásání. Je ale dobře, že je dohoda, a tím snad končí zmatky a nejasnosti kolem obchodních vztahů s USA," sdělil Výborný. Za dobrou zprávu považuje, že budou platit jasná a předvídatelná pravidla.
Bývalého ministra průmyslu Havlíčka netěší, že lepší podmínky si dokázala vyjednat Británie, která se v květnu s USA dohodla na základním desetiprocentním clu. "Desetiprocentní sazbu bych považoval ještě za přijatelnou, 15 procent není rozhodně možné považovat za úspěch EU, tím spíše, že jsou tam energetické a obranné závazky. Ale vzhledem k současné kondici Evropské komise to mohlo dopadnout i hůř," dodal Havlíček.
Dohodnutou patnáctiprocentní celní sazbu při dovozu většiny zboží z Evropské unie do Spojených států nelze rozhodně považovat za úspěch unie, sdělil místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Za přijatelnou by považoval desetiprocentní sazbu. Koaliční politici označují dohodu za maximum možného, oceňují především, že přináší stabilitu a předvídatelnost.
Německá asociace velkoobchodu a exportu BGA označila dohodu za bolestivý kompromis. Je podle ní načase, aby Evropa omezila závislost na svém největším obchodním partnerovi.
"Dívejme se na uplynulé měsíce jako na budíček," řekl prezident BGA Dirk Jandura. "Evropa se teď musí strategicky připravit na budoucnost - potřebujeme nové obchodní dohody s největšími průmyslovými mocnostmi světa," dodal.
Obchodní dohoda Evropské unie se Spojenými státy je výhodná pro Washington, Brusel neměl páku na vyjednání lepších podmínek. Vyplývá to z analýzy obchodní dohody o plošném 15procentním clu na zboží dovážené z EU do USA, která byla oznámena v neděli. Podmínky dohody analyzuje agentura Reuters.
Zástupci automobilek v Česku vnímají uzavření dohody Evropské unie a Spojených států o clech za krok k deeskalaci obchodního napětí a obnovení jisté míry předvídatelnosti. Sazbu 15 procent na automobily a automobilové díly ale nepovažují za nízkou. Vyplývá to z vyjádření Sdružení automobilového průmyslu pro ČTK.
"Dohoda přináší tolik potřebnou stabilitu do transatlantických vztahů, nicméně klíčové bude její konkrétní znění a implementace. Na detailní podmínky proto nyní čekáme s velkou pozorností," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
K obchodní dohodě mezi USA a EU se vyjádřila i Moskva. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal najevo přesvědčení, že dohoda bude znamenat tvrdou ránu pro evropský průmysl a povede k dalšímu snížení industrializace Evropy a k přesunu investic z Evropy do Spojených států.
Podporu vyjednaným krokům vyjádřil španělský premiér Pedro Sánchez, ale dodal, že tak činí bez nadšení. Za dobrý výsledek dohodu označil jeho slovenský kolega Robert Fico, který také poblahopřál eurokomisaři Maroši Šefčovičovi, který vyjednávání vedl. Znovu se podle Fica osvědčil.
Obchodní dohoda dojednaná se Spojenými státy je podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče nejlepší možnou dohodou, jaké mohla Evropská unie dosáhnout v nynější nesmírně složité situaci. Je to podle něj lepší výsledek než obchodní válka, dodal Šefčovič na tiskové konferenci v Bruselu.
Na začátku nedělního jednání byla podle Šefčoviče na stole varianta 30procentního cla na dovoz do USA, což navrhl už dříve v dopise americký prezident Donald Trump. Při téměř dvouhodinové schůzce ve Skotsku se ale nakonec podařilo najít shodu na 15procentním clu.
"Třicetiprocentní cla by znamenala, že by se obchod zastavil. Celá řada malých a středních podniků by se dostala pod dramatický tlak, přišly bychom o miliony pracovních míst," uvedl Šefčovič. Vyjednaná dohoda podle něj přináší opět stabilitu a je výsledkem intenzivních jednání na politické a technické úrovni. On sám byl podle svých slov ve Washingtonu letos desetkrát.
"Někteří si pořád myslí, že se můžeme vrátit k situaci, která panovala před 2. dubnem. Ale tato situace se změnila, musíme se vypořádat s náročnými podmínkami, které nastaly," prohlásil Šefčovič. "Věřím, že s našimi americkými protějšky nyní otevíráme novou kapitolu, známe se lépe než předtím, chápeme se, kde kdo má citlivé body, o co nám jde," dodal slovenský eurokomisař.
Evropská unie se v rámci obchodních ujednání mezi EU a Spojenými státy dohodla na snížení cla na dovoz automobilů do unie na 2,5 procenta. S odkazem na nejmenovaného unijního úředníka to dnes napsala agentura Reuters.
Patnáctiprocentní americká cla na zboží z Evropské unie jsou za současné situace maximem možného, řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Obchodní dohoda EU se Spojenými státy, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, je podle něj pozitivním signálem, který uklidní trhy a představuje pro obchod předvídatelnost. Dopady nových cel bude podle něj ale potřeba teprve posoudit. Daněk ale už má informace, že první české firmy do USA stěhují výrobu.
"Válečná sekera, která vypadala, že bude vykopána, zatím bude ležet v zemi. Myslím, že těch 15 procent se dá přežít, navrhovaných 30 procent mělo v podstatě úroveň embarga," řekl ČTK Daněk.
Absence odvetných cel z evropské strany je pozitivní zprávou, protože snižuje riziko vzniku dodatečných inflačních tlaků vyvolaných přenosem evropských cel na americký dovoz do konečných spotřebitelských cen, míní analytik Portu Jan Berka. Také slabší ekonomický růst může mít podle něj protiinflační dopad. Analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler míní, že dohoda je Trumpovou výhrou. "De facto se ukazuje, že jeho taktika přijít s hrozbou přísné obchodní politiky, a pak z požadavků částečně slevit, mu vychází," uzavřel.
Výsledná dohoda mezi EU a USA přinese pravděpodobně trhům dodatečnou úlevu, míní analytik Patria Finance Jan Bureš. Ekonomické dopady budou podle jeho něj v součtu lehce pozitivní. Celková přímá celní zátěž i přímé obchodní dopady do evropské ekonomiky mírně vzrostou. Ne však všude, zejména ve střední Evropě a v Německu s vyšším podílem automobilového průmyslu, budou změny minimální. Slovensko a Maďarsko si dokonce lehce polepší, poznamenal.
Obchodní dohoda EU s USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, vyvolá zpomalení růstu české ekonomiky o několik desetin procentního bodu. Shodli se na tom analytici, které oslovila agentura ČTK. Z pohledu ekonomiky je ale podle nich důležitější to, že zažehnává riziko vysokých sektorových cel, jež zvyšovaly nejistotu a tlumily investiční aktivitu v páteřních evropských sektorech. Základní rámec v neděli oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump.
"Zavedení dovozního cla 15 procent na zboží vyvážené z EU do USA by mělo negativně ovlivnit HDP české ekonomiky v rozsahu 0,3 až 0,4 procenta," řekl analytik Deloitte David Marek. Mezi nejvíce zasažená odvětví budou podle něj patřit strojírenství, výroba elektrotechniky a elektroniky a chemický a farmaceutický průmysl.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka oznámení dohody vnímá pozitivně, protože znamená omezení rizik souvisejících s dalším vývojem vztahů mezi dvěma giganty globální ekonomiky. Uzavření dohody byla podle něj skvělá zpráva pro ČR. Největším rizikem pro tuzemskou ekonomiku byla totiž eskalace konfliktu a růst cel na vysoké úrovně. To by zpomalilo světovou a evropskou ekonomiku, což by se postupem času promítlo i do nižšího zájmu o český export. Vyšší cla na produkci z USA by navíc podpořila inflační tlaky i v ČR, podotkl.
Podle italské ministerské předsedkyně Giorgie Meloniové se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář. Podle ní dohoda zajišťuje stabilitu a patnáctiprocentní cla označila za "udržitelná". "Je zřejmé, že budeme muset prostudovat detaily dohody a dále na ní pracovat," řekla pak dnes podle agentury AFP novinářům při návštěvě Etiopie.
Trump v případě nedohody hrozil Evropě třicetiprocentním clem na většinu zboží a EU chystala celní protiopatření.
Dohodu kritizuje také maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Donald Trump dal šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou k snídani. Orbán je přesvědčen o tom, že Británii se s USA podařilo vyjednat lepší obchodní dohodu. Na většinu britského zboží jsou uvalena cla ve výši deseti procent. "Tohle není dohoda… Donald Trump si dal von der Leyenovou k snídani - to se stalo a tušili jsme, že se to stane, protože americký prezident je těžká váha v jednáních, zatímco paní předsedkyně je lehká váha," řekl Orbán.
Francouzský premiér François Bayrou po obchodní dohodě Evropské unie se Spojenými státy píše o pochmurném dni a o podřízení Evropy.
"Je to pochmurný den, kdy se spojenectví svobodných národů, které se dalo dohromady, aby hájilo společné hodnoty a bránilo společné zájmy, smiřuje s podřízeností," napsal na síti X Bayrou. Za nevyváženou pak dohodu ve francouzském rozhlase označil francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin.
Accord Van der Leyen-Trump : c'est un jour sombre que celui où une alliance de peuples libres, rassemblés pour affirmer leurs valeurs et défendre leurs intérêts, se résout à la soumission.
— François Bayrou (@bayrou) July 28, 2025
Zprávy z pondělí 28. července
Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal doplnil, že nejvíce zasaženými ekonomikami budou Německo a Irsko. Negativně se ale podle něj promítnou cla také do americké ekonomiky. "Nelze čekat žádné výrazné zdražování, ale je to jeden ze zdrojů vyšších inflačních tlaků, kvůli kterým budou centrální banky včetně té naší opatrněji snižovat sazby," dodal.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala byl výsledek jednání Leyenové s Trumpem očekávatelný - a to s přihlédnutím k tomu, jak dopadla jednání v Japonsku. "Překvapením je ale konkrétní výše domluveného odběru zbraní a energií ze Spojených států, u kterých bude klíčové, jakým konkrétním mechanismem bude chtít komise tomuto závazku dostát," řekl Stroukal. Z předchozích analýz podle Stroukala vyplývá, že taková dohoda by mohla mít negativní dopad na českou ekonomiku v řádu desetin procentního bodu růstu hrubého domácího produktu.
Český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) se na síti X vyjádřil, že jsou dohodnutá plošná cla maximem možného, čeho šlo v současnosti dosáhnout. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je dohoda dobrou zprávou pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý. Analytici ale zároveň upozorňují, že průměrná sazba cla je výrazně vyšší, než byla před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.
Trump uvedl, že unie souhlasí s nákupem energií za 750 miliard dolarů (tedy 15,7 bilionu korun) a s vyššími investicemi do amerického vojenského vybavení. Ty by měly dosahovat zhruba 600 miliard dolarů (tedy 12,5 bilionu korun). Ursula von der Leyenová ale poté upřesnila, že nákupy energie budou rozděleny do tří let. "Stále máme příliš mnoho ruského LNG, které se dostává do Evropské unie, a také ruský plyn a ropu, které už nechceme. Chceme se absolutně zbavit ruských fosilních paliv, a proto vítáme možnost nakupovat dostupnější a lepší LNG ze Spojených států," prohlásila šéfka komise.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že unijní a američtí vyjednávači se shodli na nulové sazbě cel na řadu strategických produktů. "Jde o letadla a jejich součástky, některé chemikálie, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. A budeme i nadále pracovat na tom, abychom do tohoto seznamu přidali další produkty," dodala šéfka komise.
Německý kancléř Friedrich Merz uvítal obchodní dohodu EU s USA. Je rád, že se zabránilo eskalaci v obchodních vztazích a obchodní válce, jež by dopadla na německou ekonomiku.
Podle von der Leyenové je třeba si uvědomit, že původně měla začít od 1. srpna platit třicetiprocentní cla. Tak vysoká cla navrhl americký prezident ve svém dopise, který zaslal před dvěma týdny unijním představitelům.
Obchodní dohoda Evropské unie se Spojenými státy vytváří jistotu a stabilitu pro podniky na obou stranách Atlantiku, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky unijní exekutivy na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé.
Celní sazba na dovoz z EU by měla podle Trumpa činit 15 procent a stejná sazba by se vztahovala na automobily. Dohoda se nicméně nevztahuje na léčiva.
Součástí dohody s Evropskou unií podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je, že unie souhlasí s nákupem energií za 750 miliard dolarů a s vyššími investicemi do amerického vojenského vybavení. Trump to podle bruselského serveru Politico řekl americkým novinářům po skončení jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou jednostranné a nespravedlivé pro USA, řekl americký prezident Donald Trump na úvod dnešního jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Existuje ale dobrá šance to vyřešit, dodal. Zopakoval, že šance na uzavření obchodní dohody mezi USA a EU je 50 na 50. Podle von der Leyenové je dnešní jednání právě o spravedlnosti a vybalancování vzájemných vztahů. Předsedkyně EK dorazila na jednání s Trumpem do Skotska, kde má americký prezident svůj golfový resort.
Podle zdroje SCMP se během příštích týdnů obě země přihlásí k tomu, že na sebe navzájem nebudou uvalovat další cla a že nebudou obchodní válku vyostřovat ani jiným způsobem. Peking bude tlačit na americké vyjednávače kvůli dodatečným clům na zboží dovážené z Číny zavedeným v březnu za to, že Peking podle Washingtonu nedělá dost proti pašování opioidu fentanyl do USA. Američané však zatím nenaznačují, že by na čínské straně viděli nějaký pokrok, který by zrušení dovozní přirážky opodstatnil. Čína tato cla považuje za nespravedlivá.
Současná lhůta vyprší 12. srpna a obě největší světové ekonomiky ji zřejmě prodlouží o 90 dnů. Americký ministr obchodu Scott Bessent před několika dny řekl, že ve Stockholmu budou zástupci administrativy prezidenta Donalda Trumpa jednat například o tom, aby Čína snížila svoji podle USA přehnanou závislost na výrobě a vývozu a zaměřila se na budování spotřebitelské ekonomiky.
Čína a Spojené státy se na pondělním jednání ve Švédsku pravděpodobně dohodnou na dalším odkladu zavedení vyšších cel, píše dnes s odvoláním na zdroje obeznámené s věcí South China Morning Post (SCMP). Průlom ve sporných otázkách ale od schůzky nečekají.
Jednání mezi unijními a americkými představiteli by měla začít v 17:30 SELČ. O manévrovacím prostoru pro šéfku unijní exekutivy během jednání s Trumpem debatovali ještě dnes dopoledne velvyslanci členských států při EU během své cesty do Grónska, kterou jim zorganizovalo dánské předsednictví v Radě EU. Narychlo svolaný takzvaný Coreper o celé situaci diskutovat i se zástupci Evropské komise. Další jednání diplomatů jednotlivých států EU se očekává v pondělí.
Konečné rozhodnutí bude podle Lutnicka právě na Trumpovi. Americký prezident po své pátečním příjezdu do Skotska uvedl, že von der Leyenová je vysoce respektovanou vůdkyní a že se těší na setkání s ní na svém golfovém hřišti v Turnberry. Jak tehdy uvedl, šance na uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií je 50 na 50, možná i méně. Vzápětí ale na další dotaz dodal, že EU má docela dobrou šanci dohodu uzavřít.
"Otázkou je, zda prezidentu Trumpovi nabídnou dostatečně dobrou dohodu, která by mu stála za to, aby odstoupil od třicetiprocentních cel, která stanovil," řekl Lutnick, který se má jednání mezi EU a USA rovněž zúčastnit. Na unijní straně by měl být zase po boku von der Leyenové přítomen eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Evropská unie musí otevřít své trhy pro americký export, aby přesvědčila amerického prezidenta Donalda Trumpa, že má snížit hrozící clo ve výši 30 procent, které má začít platit 1. srpna. V rozhovoru s Fox News to uvedl americký ministr obchodu Howard Lutnick. Obchodní vztahy mezi EU a USA by měl právě dnes ve Skotsku řešit americký prezident a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která za ním přicestovala z Bruselu. EU doufá v uzavření dohody o clech.
Dokud nebude mír, obchodní rozhovory nebudou pokračovat, naznačil Thajsku a Kambbodže americký prezident Donald Trump.
Do Číny v nejbližších dnech zamíří vysoká americká podnikatelská delegace, kterou povede generální ředitel kurýrní společnosti FedEx Rajesh Subramaniam. Informoval o tom server South China Morning Post (SCMP) s odvoláním na informované zdroje. Cesta se časově shoduje s dalším kolem obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou příští týden ve Švédsku. Podle zdrojů SCMP se obě strany zároveň snaží připravit půdu pro návštěvu amerického prezidenta v Číně ještě letos.
Trump dnes rovněž varoval, že USA možná neuzavřou vyjednanou obchodní dohodu s Kanadou. Naznačil přitom, že jeho administrativa by mohla jednostranně stanovit výši cel.
Představitelé a diplomaté EU dnes uvedli, že rámcová dohoda o obchodu by mohla být uzavřena již tento víkend. Pravděpodobně bude zahrnovat základní clo 15 procent na veškeré evropské zboží dovážené do USA a 50 procent na evropskou ocel a hliník. Trump přitom dosud hrozil tím, že bez dohody na zboží z EU uvalí Washington od 1. srpna clo 30 procent.
"Po dobrém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsme dohodli, že se v neděli setkáme ve Skotsku, abychom projednali transatlantické obchodní vztahy a to, jak je můžeme udržet silné," napsala šéfka unijní exekutivy na sociální síti X.
Šance na uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií je 50 na 50, možná i méně. Řekl to při dnešním setkání s novináři americký prezident Donald Trump. Vzápětí ale na další dotaz uvedl, že EU má "docela dobrou šanci" dohodu uzavřít. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová následně oznámila, že se Trumpem setká v neděli ve Skotsku a budou spolu jednat právě o obchodních vztazích mezi EU a USA.
Předseda čínské vlády také odmítl tvrzení, že čínská ekonomika - která v posledních letech vykazuje slabší růst než ještě například před deseti lety - se nachází v těžké situaci. "Samozřejmě, že jsou zde obtíže a náročné podmínky, ale těžko bychom řekli, že čínská ekonomika je v poklesu," řekl. "Tempo růstu našeho hrubého domácího produktu (HDP) je pořád nad pěti procenty," dodal. Pro srovnání - ekonomika EU loni zrychlila růst na jedno procento z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Premiér Li, který je druhým nejvýše postaveným představitelem Číny, tyto obavy u kulatého stolu se zástupci EU odmítl. "Některé podniky, zejména ty výrobní, velmi pociťují, že výrobní kapacity v Číně jsou příliš velké a lidé v Číně příliš pracovití," řekl čínský premiér. "Továrny jedou 24 hodin denně," dodal. Někteří lidé si podle něj myslí, že to způsobí nové problémy v rovnováze nabídky a poptávky ve světové produkci. "My ten problém vidíme také," připustil.
Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa byli ve čtvrtek v Pekingu na summitu, kterému dominovalo napětí mezi EU a Čínou ohledně vzájemného obchodu a ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Mezi hlavní obavy evropského bloku na jednání patřil rostoucí obchodní deficit s Čínou, který loni dosáhl 305,8 miliardy eur (7,5 bilionu Kč). EU také vyjádřila obavy, že obrovské dotace, které Peking přiznává domácímu průmyslu, by Číně mohly pomoci oslabit evropskou konkurenci záplavou levného exportu do Evropy.
Čínský premiér Li Čchiang odmítl obavy Evropské unie, že Peking čínským firmám poskytuje nadměrné dotace. Delegace EU a Číny jednaly ve čtvrtek o vzájemném obchodě a dalších otázkách, rozhovory byly místy velmi napjaté, uvedla dnes agentura AFP. Předseda čínské vlády řekl, že Peking si velké subvencování průmyslu ani nemůže dovolit.
Premiér Li u kulatého stolu s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou trval na tom, že Čína v žádném případě nedělá to, co někteří nazývají dotační politikou nebo fiskálními dotacemi.
"Čína není tak bohatá jako Evropa, my si to nemůžeme dovolit," řekl čínský premiér. "Nebudeme tak hloupí, abychom fiskální fondy nashromážděné vládou a tvrdou prací našich lidí použili k prodeji našich produktů zahraničním spotřebitelům," dodal čínský premiér.
Zprávy z pátku 25. července
Skupina mmcité z Uherského Hradiště, která vyrábí městský mobiliář, plánuje spustit ve Spojených státech amerických vlastní výrobu. Reaguje tak na změnu americké obchodní politiky a zavádění cel. První zakázky na produkty vyrobené v USA chce přijmout ještě letos, řekla výkonná ředitelka mmcité USA Jana Tyrer. Na celkovém exportu mmcité se loni americký trh podílel z 18 procent
"V této otázce potřebujeme vidět pokrok, protože bez pokroku by pro Evropskou unii bylo velmi obtížné udržet si současnou úroveň otevřenosti," dodala šéfka komise. V Pekingu jednala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem i s premiérem Li Čchiangem.
Nadměrná kapacita, dotovaná výroba, která neodpovídá domácí poptávce, a omezení čínského dovozu ze strany jiných trhů, což zase vyvíjí tlak na jednotný trh EU, jsou podle von der Leyenové také problémy, které je třeba řešit.
"Na rozdíl od jiných významných trhů udržuje Evropa svůj trh otevřený pro čínské zboží. Odráží to náš dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech. Čína však tuto otevřenost nesdílí," řekla šéfka unijní exekutivy během společné tiskové konference s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Žádní čínští představitelé na této konferenci nebyli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Pekingu naznačila, že Evropská unie bude možná muset snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, jestliže Peking nebude pracovat na vyvážení současné situace. V roce 2024 vyvezla EU do Číny zboží v celkové hodnotě 213,2 miliardy eur a dovezla odtamtud zboží celkem za 519 miliard eur; obchodní deficit stále narůstá. Nadměrné dovozy z Číny vyvolávají obavy z narušení trhu a hospodářské soutěže. Čínští představitelé se podle von der Leyenové tématem začali zabývat a vyjádřili ochotu podporovat větší spotřebu v Číně.
zprávy ze čtvrtka 24. července
Americký prezident Donald Trump v úterý večer (v noci na dnešek SELČ) oznámil uzavření obchodní dohody s Japonskem, jejíž součástí je 15procentní clo uvalené na dovoz zboží do Spojených států, včetně automobilů. Japonsko také na základě této dohody podle Trumpa investuje ve Spojených státech 550 miliard dolarů (11,5 bilionu Kč) a otevře svůj trh americkému zboží.
zprávy ze středy 23. července
Trump označil návštěvu filipínského prezidenta za krásnou a dodal, že Marcos byl velmi dobrý a tvrdý vyjednavač. Obě země podle něj budou spolupracovat i v oblasti vojenství, neposkytl však žádné podrobnosti. Marcos na začátku schůzky řekl novinářům, že USA jsou "nejsilnějším, nejbližším a nejspolehlivějším spojencem" jeho země.
Spojené státy uzavřely obchodní dohodu s Filipínami. Podle dohody bude dovoz z Filipín do USA zatížen clem 19 procent, zatímco pro USA bude filipínský trh otevřený a cla nulová. Oznámil to podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po návštěvě filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose v Bílém domě.
Americký dolar dnes oslabuje ke koši měn. Investoři sledují vývoj obchodních jednání před termínem 1. srpna, od kterého mají být zavedena vysoká cla na obchodní partnery USA, jimž se nepodaří uzavřít obchodní dohodu. Druhou seanci v řadě dnes posiluje japonský jen v reakci na výsledky víkendových voleb do horní komory japonského parlamentu.
Podle Bessenta jsou také Spojené státy připravené oznámit řadu obchodních dohod s dalšími zeměmi. Navzdory nedávnému volebnímu neúspěchu japonské vládnoucí strany a obtížným jednáním by mezi nimi mohlo být i Japonsko. Nicméně pro většinu zemí se podle něj cla "vrátí jako bumerang" ze současných deseti procent na úroveň z 2. dubna. Jednání o obchodních dohodách ale mohou pokračovat.
Bessent se má příští týden v pondělí a v úterý setkat ve Stockholmu se svým čínským protějškem. Setkání potvrdil také švédský premiér Ulf Kristersson na síti X. Bessent míní, že se jednání s Čínou posunula na novou úroveň a jsou nyní velmi konstruktivní. Obchod se podle něj nyní ustálil na velmi dobré úrovni.
Čína a Spojené státy se pravděpodobně příští týden dohodnou na prodloužení lhůty pro uvalení vyšších cel, která je nyní stanovena na 12. srpna. Podle agentury Reuters to americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business. Dodal, že obchod s Čínou je podle něj nyní na velmi dobré úrovni.
zprávy z úterý 22. července
Americký ministr obchodu Howard Lutnick dnes vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy dokážou uzavřít obchodní dohodu s Evropskou unií. Uvedl, že telefonicky hovořil s evropskými obchodními vyjednávači a že vidí velký prostor pro dohodu.
"Jde o dva největší obchodní partnery na světě, kteří spolu jednají. Dosáhneme dohody. Jsem přesvědčen, že dohodu uzavřeme," řekl Lutnick v rozhovoru s televizí CBS.
Americký prezident Donald Trump by mohl navštívit Čínu předtím, než se na přelomu října a listopadu zúčastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Napsal to dnes deník South China Morning Post s odvoláním na několik zdrojů. Další možností je podle něj schůzka Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na okraj summitu, který se uskuteční od 30. října do 1. listopadu. Trumpova mluvčí se podle agentury Reuters zatím ke zprávám o plánech na setkání s čínskou hlavou státu nevyjádřila.
Dvojice velmocí spolu jedná o ukončení celní války, která narušila globální obchod a dodavatelské řetězce. Trump se snaží uvalit cla na americké dovozce prakticky všech zahraničních výrobků, což podle něj podpoří domácí výrobu, zatímco kritici tvrdí, že to naopak zdraží spotřební zboží pro Američany.
Zprávy z neděle 20. července
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
Podle FT chce šéf Bílého domu otestovat práh bolestivosti EU po týdnech jednání o rámcové dohodě. Podle zdrojů deníku americká administrativa nyní uvažuje o reciproční celní sazbě vyšší než deset procent, o které se delší dobu hovoří, a to i v případě, že se podaří dosáhnout rámcové dohody.
Lidé obeznámení s vyjednáváním uvádějí, že Trumpa neobměkčila ani poslední nabídka EU na snížení cel na automobily dovážené ze Spojených států. Rád by cla na vozy z EU ponechal na již nyní platných 25 procentech.
Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič dnes podle dvou zdrojů FT na jednání s velvyslanci EU zhodnotil své nedávné rozhovory ve Washingtonu negativně.
Zprávy z pátku 18. července
Spojené státy jsou velmi blízko obchodní dohodě s Indií, s Evropskou unií by se mohlo podařit dohody dosáhnout, uvedl podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump v rozhovoru, který byl ve středu odvysílán na kanále Real America's Voice. V případě Kanady je podle šéfa Bílého domu příliš brzy na to říci, zda země obchodní dohodu uzavřou.
"Evropská unie byla brutální a teď se chová velmi mile. Chtějí uzavřít dohodu a bude to hodně jiné než dohoda, kterou máme už léta," prohlásil Trump, který odpovídal na dotaz, jaké obchodní dohody jsou na obzoru. Vyjádřil se tak v době, kdy do Washingtonu míří eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, upozornil Reuters.
Zprávy ze čtvrtka 17. července
Donald Trump v noci na středu ohlásil, že brzy oznámí cla pro menší země včetně afrických či karibských států. Poznamenal, že se jich bude pravděpodobně týkat jednotné clo ve výši "lehce nad deseti procenty".
Obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Vietnamem je takřka hotová. V noci na středu to podle agentury Reuters oznámil americký prezident Donald Trump. Ten již na počátku července řekl, že dovoz z Vietnamu bude zatížen 20 procenty a překládka, kterou USA považují za nelegální, pak 40 procenty.
O dohodě s Vietnamem Trump nyní řekl, že by mohl zveřejnit podrobnosti, ale nepovažuje to za nutné. V případě jednání s Hanojí kritizují USA překládku čínských výrobků ve Vietnamu, aby se čínští dodavatelé vyhnuli vyšším clům. Na dovoz z Vietnamu se měla původně vztahovat takzvaná reciproční cla 46 procent. Dovoz z USA do Vietnamu naopak podle dřívějšího Trumpova vyjádření nebude zatížen žádnými cly.
Zprávy ze středy 16. července
Donald Trump zveřejnil podrobnosti z obchodní dohody mezi Spojenými státy a Indonésií. USA podle něj budou u dovozu z Indonésie vybírat clo ve výši 19 procent, zatímco dovoz z USA do Indonésie nebude podléhat žádnému clu. "Budou platit 19 procent a my nebudeme platit nic," uvedl později na své síti Truth Social. "Budeme mít plný přístup do Indonésie," dodal.
Indonésie se podle Trumpa v rámci dohody rovněž zavázala, že koupí 50 letadel od americké společnosti Boeing. Slíbila také, že nakoupí americké energetické produkty v hodnotě 15 miliard dolarů (téměř 320 miliard Kč) a zemědělské produkty v hodnotě 4,5 miliardy dolarů (téměř 100 miliard Kč).
Objem obchodu mezi Indonésií a USA v loňském roce činil téměř 40 miliard dolarů (zhruba 850 miliard Kč). Vývoz z USA do Indonésie se vloni zvýšil o 3,7 procenta, zatímco dovoz z Indonésie do USA vzrostl o 4,8 procenta. USA měly vloni v obchodování s Indonésií schodek téměř 18 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump dnes oznámil uzavření obchodní dohody mezi Spojenými státy a Indonésií. Zatím však o této dohodě neposkytl žádné podrobnosti. Minulý týden pohrozil, že od 1. srpna uvalí na dovoz z Indonésie clo ve výši 32 procent, napsala agentura Reuters.
Pohrůžka byla součástí dopisu, jehož adresátem byl indonéský prezident Prabowo Subianto. "Skvělá dohoda pro všechny, právě uzavřená s Indonésií. Jednal jsem přímo s jejich vysoce respektovaným prezidentem. PODROBNOSTI BUDOU NÁSLEDOVAT!!!" napsal dnes Trump na své sociální síti Truth Social.
Zavedou-li Spojené státy americké třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, budějovickému Budvaru pravděpodobně zdraží pivo na americkém trhu. To může mírně snížit poptávku a objem zakázek, sdělila dnes mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Budvar do USA vyváží pivo pod značkou Czechvar, tento trh ale nepatří mezi jeho důležité exportní trhy. Stažení z něj nicméně neplánuje, USA považuje za důležité pro budování značky.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 2,7 procenta z květnových 2,4 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnilo americké ministerstvo práce. Podle agentury Reuters je to pravděpodobně začátek dlouho očekávaného růstu inflace vyvolaného prudkým zvýšením amerických dovozních cel, který udržuje centrální banku v opatrnosti ohledně snižování úrokových sazeb.
Americký prezident Donald Trump hrozí Brazílii, že na její zboží zavede od 1. srpna 50procentní clo, a jeho brazilskému levicovému protějšku Luizi Ináciovi Lulovi da Silva se tak daří získat na svou stranu podporu veřejnosti. Napsala to dnes agentura AFP. Trump má blízko k bývalému krajně pravicovému prezidentovi Jairu Bolsonarovi a hrozbou vysokých cel mu podle agentury chtěl pomoci v soudním procesu, v němž čelí exprezident obvinění, že plánoval státní převrat. Paradoxně tak šéf Bílého domu oslabuje postavení tamní krajní pravice.
Spojené státy by neměly podceňovat připravenost Evropské unie zavést v reakci na přehnaná americká cla vlastní opatření. Po účasti na zasedání bavorské zemské vlády to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že EU dále doufá, že se podaří s Washingtonem rychle vyjednat řešení obchodního sporu.
Zprávy z úterý 15. července
Třicetiprocentní cla na dovoz zboží z Evropské unie do USA by letos od srpna zpomalila růst české ekonomiky o 0,4 procentního bodu, v příštím roce o 1,1 procentního bodu. Vyplývá to z hrubého odhadu ministerstva financí. Letošní růst ekonomiky by v takovém případě byl 1,6 procenta, za rok pak 1,3 procenta. Na síti X o tom dnes informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Americký prezident Donald Trump uvedl, že je připravený jednat s představiteli Evropské unie před plánovaným zavedením amerických třicetiprocentních cel. Šéf Bílého domu s novináři hovořil po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Nová cla na dovoz z EU Trump ohlásil minulý týden s tím, že vstoupí v platnost 1. srpna. Unie cla považuje za nepřijatelná a chce o nich jednat.
Český ministr zemědělství Marek Výborný je přesvědčen, že pozice USA ohledně zavedení cel pro dovoz z Evropské unie není konečná a že se Američané chtějí nějakým způsobem dohodnout. Výborný to uvedl dnes v Bruselu během jednání unijních ministrů zemědělství. Český ministr si nicméně nedokáže představit, že by EU v rámci jednání slevila ze svých velmi přísných norem v oblasti bezpečnosti potravin, což Američané zmiňují.
Ohlášená cla na dovoz zboží do USA z Evropské unie ve výši 30 procent, která by mohla začít platit od srpna, povedou ke snížení obchodu se zbraněmi mezi USA a zeměmi Evropské unie a ke zdražení dodávaného zboží. Vzhledem k tomu, že konečnými uživateli zbraní jsou ozbrojené síly, zvýšená cena se negativně promítne do státního rozpočtu. ČTK to sdělil prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Donald Trump plánuje od 1. srpna zavést třicetiprocentní cla vůči zemím EU. Podle ekonoma Dominika Stroukala ovšem americký prezident blufuje a snaží se zajistit co nejlepší vyjednávací pozici. Evropa se mezitím připravuje na reakci a má eso v rukávu: digitální daň, která by poškodila velké americké korporace jako Meta, Google či Apple.
Členské státy Evropské unie považují hrozbu třicetiprocentních cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa za absolutně nepřijatelnou. Po dnešním jednání v Bruselu to uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič zopakoval, že EU nadále prosazuje vyjednané řešení a využije k jednání každého dne až do 1. srpna, kdy by avizovaná cla měla začít platit.
Evropa musí být při vyjednávání se Spojenými státy o clech připravená na špatný výsledek, ale současně se dál snažit o dosažení dobré dohody. Před odletem na dnešní jednání s předsedou britské vlády Keirem Starmerem to novinářům v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). Prostor pro dohodu, která by byla ku prospěchu pro Evropu i Spojené státy, podle něj stále existuje. Dopady cel na českou ekonomiku by mohly být v řádu několik desetin procenta HDP, záleží na jejich konkrétní podobě, dodal.
Francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin uvedl, že by EU měla jít dál nad rámec toho, co zatím Evropská komise nastínila. Sedmadvacítka by se podle něj měla zaměřit i na americké služby nebo využít svého nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI). Ten unii umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím zemím, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak, a donutit je ke změně politiky.
"Tato rovnováha sil, kterou si přeje Donald Trump, je rovnováhou sil, ve které musíte prokázat svou schopnost bojovat. A právě v tomto bodě bychom měli možná dnes zrychlit," uvedl francouzský ministr.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen souhlasí s tím, že je příliš brzy na zavedení protiopatření. Doufá, že EU zůstane v tomto ohledu jednotná. Právě Dánsko nyní Evropské unii předsedá. "Měli bychom se ale připravit na použití všech nástrojů," dodal nicméně ministr. "Pokud chcete mír, musíte se připravit na válku. A myslím, že přesně tam nyní jsme," dodal.
Evropská unie přijala už v dubnu první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do 14. července. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale o víkendu oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna.
Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.
Evropská unie musí dělat vše pro to, aby se vyhnula negativnímu scénáři, kterým je uvalení třicetiprocentních cel na dovoz zboží z unie do Spojených států, uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Dopis od prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém se o uvalení cel od 1. srpna píše, vzala podle něj EU na vědomí s lítostí a zklamáním zejména kvůli tomu, že unijní vyjednavači měli pocit, že jsou blízko dohodě.
"Evropská unie k rozhovorům přistupovala v dobré víře a velmi intenzivně," řekl Šefčovič před pondělním jednáním unijních ministrů, kteří mají na starosti zahraniční obchod. Třicetiprocentní celní sazba by podle něj měla na vzájemný obchod obrovský dopad. "Bylo by téměř nemožné pokračovat v obchodování tak, jak jsme byli v transatlantických vztazích zvyklí," dodal.
Zprávy z pondělí 14. července
V případě zavedení 30procentních cel na dovoz zboží z Evropské unie do Spojených států by Německo tvrdě zasáhlo. V letním rozhovoru poskytnutém stanici ARD to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. V příštích týdnech chce s Washingtonem dál vyjednávat, nutná je podle něj jednota EU.
Podle Merze by bylo zavedení 30procentních cel pro německé hospodářství tvrdou ránou. Zdůraznil ale, že EU má ještě dva a půl týdne na jednání s Washingtonem. Také on sám podle svých slov intenzivně jedná, aby cla odvrátil. Řekl, že o víkendu telefonoval s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a už v pátek také s americkým prezidentem Trumpem.
V jednáních je podle Merze třeba nyní "jednoty Evropské unie" a "rozumných" rozhovorů s americkým prezidentem.
Odklad evropských protiopatření proti americkým clům není překvapením, ukazuje to stále otevřený prostor ke vzájemným jednáním. V neděli to pro ČTK uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Obchodní válka EU se Spojenými státy by podle něj měla velké negativní následky, protože EU nemá vůči USA tak silné karty jako například Čína. Pro další vyjednávání s USA se již v sobotu vyslovovali také někteří čeští politici.
Americký prezident Donald Trump viděl některé nabídky obchodních dohod a myslí si, že by měly být lepší. Pokud se z jeho pohledu nezlepší, ohlášená vysoká cla vejdou 1. srpna v platnost. Dnes to v rozhovoru na televizní stanici ABC News uvedl ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett.
Moderátor položil Hassettovi otázku, zda jsou cla skutečná, či zda jde ze strany Trumpa jen o vyjednávací taktiku. "Ta cla jsou skutečná v případě, že prezident nedostane dohodu, kterou považuje za dostatečně dobrou," odpověděl poradce. Hassett zároveň prezidenta označil za jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů 20. století a poznamenal, že podle něj bude chtít z jednání s partnery "vyždímat" maximum. Dále vyjádřil názor, že USA si mohou dovolit vystupovat v jednáních asertivněji, neboť podle aktuálních dat se cla dosud příliš neprojevovala na růstu spotřebitelských cen.
Poradce dále prohlásil, že Trumpova hrozba uvalení 50procentního cla na zboží z Brazílie odráží prezidentovu frustraci z chování této jihoamerické země i z jejích obchodních jednání s USA.
Trump se dlouhodobě staví na stranu bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten stojí nyní v Brazíli před soudem pro podezření, že plánoval státní převrat, aby zůstal u moci po prohraných prezidentských volbách v roce 2022. Naopak Trump má vyhrocené vztahy s Bolsonarovým nástupcem Luizem Ináciem Lulou da Silvou, který nedávno hostil summit skupiny BRICS, kterého se virtuálně účastnil ruský prezident Vladimir Putin.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli oznámila, že po deseti letech vyjednávání dosáhla Evropská unie politické shody s Indonésií o obchodní dohodě. Obě strany tak podle šéfky eurokomise vysílají silný signál o předvídatelném, dlouhotrvajícím partnerství založeném na důvěře a sdílených hodnotách. Indonéský prezident Prabowo Subianto hovořil o "strategickém průlomu".
"V našich obchodních vztazích je mnoho nevyužitého potenciálu, a proto tato dohoda přichází ve správný čas, protože otevře nové trhy," uvedla von der Leyenová na společné tiskové konferenci se Subiantem. Podle komise by mohla být konečná dohoda o hospodářském partnerství uzavřena do září letošního roku. "Chceme vidět silnou Evropu a chceme s ní spolupracovat," ujistil na tiskové konferenci indonéský prezident.
Evropská unie odloží platnost protiopatření proti americkým clům do začátku srpna, oznámila v neděli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Protiopatření měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky eurokomise však sedmadvacítka dává stále přednost vyjednání řešení, pokud jde o obchodní dohodu s USA. Zároveň ovšem připravuje protiopatření, jestliže k žádné dohodě nedojde.
"Nyní je čas na jednání, ale zároveň jsme připraveni na všechny scénáře," uvedla dnes šéfka unijní exekutivy po setkání s indonéským prezidentem Prabowem Subiantem.
Evropská unie přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (cca 518 miliard korun), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do tohoto pondělí 14. července. Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu korun). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu korun), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.
Pokud jednání o clech s USA selžou, německá vláda zváží rozhodná protiopatření, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který byl publikován v neděli. "Pokud se nepodaří najít férové řešení na základě jednání, musíme přijmout rozhodná protiopatření na ochranu pracovních míst a podniků v Evropě," řekl Klingbeil německému listu. Trumpova celní politika ohrožuje podle něj americkou ekonomiku přinejmenším stejně jako evropské podniky.
Ministr financí se zároveň vyslovil pro deeskalaci. "Tahle celní válka musí skončit. Nikdo nepotřebuje nové hrozby nebo provokace," uvedl německý vládní politik. "Naše ruka zůstává natažená, ale už nebudeme souhlasit se vším," dodal Klingbeil. Evropská unie podle něj musí pokračovat v cílených a seriózních jednáních se Spojenými státy.
Zprávy z neděle 13. července
"V rámci evropské jednoty je více než kdy jindy na komisi, aby uplatňovala odhodlání unie rezolutně bránit evropské zájmy," napsal na síti X francouzský prezident Macron.
Zdůraznil, že EU by měla urychlit přípravu odvetných opatření včetně takzvaných protinátlakových nástrojů (ACI). Ty EU umožňují sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím zemím, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak, a donutit je ke změně politiky.
Along with the President of the European Commission, France shares the same very strong disapproval at the announcement of horizontal 30% tariffs on EU exports to the United States from August 1st.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) July 12, 2025
This announcement comes after weeks of intense engagement by the Commission in…
Německo je hlavním obchodním partnerem Česka, míří do něj asi třetina českého exportu. Do USA loni šla necelá tři procenta českého exportu.
Kvantifikovat dopady cel by podle Daňka bylo nyní předčasné. "Bude záležet i na jednotlivých komoditách. Některé můžou být při třicetiprocentním clu neprodejné, u některých můžou být rezervy. To se ukáže až časem," uvedl.
Daněk upozornil, že Trumpovo dnešní stanovisko nemusí být posledním a do 1. srpna se vše může ještě několikrát změnit. "Pokud se bude plést politika do byznysu, vždy mu to uškodí," uvedl Daněk.
Třicetiprocentní americká cla na zboží z Evropské unie by zasáhla české firmy především prostřednictvím exportu do Německa, pro které jsou USA nejdůležitějším zákazníkem.
Na některé české firmy by cla mohla mít až fatální dopad, nepříjemná by byla pro celou českou ekonomiku, řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Obchodní vazby mezi USA a EU představují asi 30 procent světového obchodu.
Spojené státy v roce 2024 vyvezly podle tamního statistického úřadu do EU zboží za 504 miliard USD (11,5 bilionu Kč), zatímco zpět dovezly produkty za 771 miliard dolarů. Deficit obchodní bilance tak činil 267 miliard USD (6,1 bilionu Kč), což je meziročně o 38 miliard USD více.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z EU clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu, který v sobotu zveřejnil americký prezident Donald Trump.
- EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna, uvedla Von der Leyenová. Nevyloučila přijetí odvetných opatření.
- Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že Trumpova hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.
Podle prvního místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka jsou cla na zboží z Evropské unie výrazně vyšší než vůči Británii, což má za nepřijatelné.
"Je to další debakl Evropské komise, která nepochopila, že pokud nenabídneme podmínky, směřující k zásadnímu omezení regulací v EU, staneme se ekonomickým skanzenem," uvedl v sobotu.
"První myšlenka, která se vkrádá na mysl, je samozřejmě otázka, na jak dlouho americký prezident Donald Trump cla oznámil," uvedla předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
"Zda zase po pár hodinách oznámí pozastavení a bude se tvářit, že geniálně vyjednává. Vyjednávání s takovým hazardérem s celosvětovou ekonomikou nikomu nezávidím, ale představitelé EU tak jistě činí s patřičnou intenzitou i razancí," dodala.
Zavedení 30procentních cel na zboží z Evropské unie, jak oznámil americký prezident Donald Trump, by mělo negativní dopad na obchodní vztahy EU se Spojenými státy. "Je nutné pokračovat v jednání," reagoval na oznámení český premiér Petr Fiala (ODS).
"Česká republika spolu s našimi partnery v EU nadále podporuje konstruktivní dialog a hledání diplomatického řešení. Musíme reagovat jednotně a odhodlaně, abychom ochránili naše ekonomické zájmy a zajistili spravedlivý obchod pro naše firmy," podotkl předseda vlády.
Trump v dopise také varoval, že pokud by EU chtěla vyhlásit odvetná cla, tak o stejné procento Spojené státy svá cla dále zvýší.
EU přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům za 21 miliard eur (asi 518 miliard korun), následně ho ale odložila o 90 dní, do tohoto pondělí 14. července. Jestliže nedojde k jeho dalšímu odkladu, měla by tedy tato opatření začít platit.
Podle informací z posledních dní se v souvislosti s jednáním s americkou stranou uvažovalo o dalším odkladu těchto protiopatření, není ale jasné, zda nynější Trumpovo rozhodnutí tuto situaci nezměnilo.
Podle zdrojů agentury ČTK bylo v reakci na současné dění narychlo svoláno na nedělní odpoledne v Bruselu jednání takzvaného Coreperu, tedy velvyslanců členských států při EU.
Diplomaté by měli řešit, jak by se EU měla zachovat a jaké kroky by případně měla přijmout. Jde zejména o možnost zavedení protiopatření.
Von der Leyenová dnes rovněž zdůraznila, že EU je připravena podniknout nezbytné kroky k ochránění svých zájmů. "Podnikneme veškeré nezbytné kroky na ochranu zájmů EU, včetně přijetí přiměřených protiopatření, pokud bude třeba," řekla. Málokterá ekonomika ve světě podle ní dosahuje unijní úrovně otevřenosti a dodržování praxe spravedlivého obchodu.
Mluvčí Evropské komise Olof Gill tento týden uvedl, že EU by chtěla dosáhnout obchodní dohody se Spojenými státy před 1. srpnem, mohlo by to být možné i v nadcházejících dnech. To dnes von der Leyenová potvrdila a zdůraznila, že EU dlouhodobě usiluje o vyjednání řešení.
Dodala, že uvalení cel 30 procent na zboží z EU by narušilo klíčové transatlantické dodavatelské řetězce a poškodilo podniky i spotřebitele na obou stranách Atlantiku.
Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.
Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump.
Sledujeme vývoj po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zvýšení cel.
Právě se děje
Izrael identifikoval druhé tělo rukojmího nalezeného tento týden v Gaze
Famózní US Open. Češi mají poprvé v samostatné historii pět singlistů v osmifinále
Spor o pralinky Mozartovy koule. Historik zpochybnil autorství cukrárny Fürst
Na výhru v Boleslavi se Slavia nadřela. Po emocích s penaltou pomohl výlet stopera
Tisíce lidí demonstrovaly při festivalu v Benátkách proti tažení Izraele v Gaze
V italských Dolomitech v pátek zahynul český horolezec
Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní, informovala ruská státní agentura TASS. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie.