"Máme obrovské množství dat, ať už je získáváme z vlastních zdrojů, nebo na internetu, děláme i vlastní šetření, data máme z různých databází, ze státních i nestátních institucí," popisuje pro Aktuálně.cz generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
"Využíváme katastr nemovitostí, registr vozidel. Vidíme propojení firem a na konci i fyzických osob. Teď se snažíme dobudovat tu technologii, abychom data dokázali analyzovat rychleji," pokračuje.
Právě čas, který "berňák" potřebuje na případy Čechů, kteří zbohatli, aniž by řekli jak a současně své vysoké příjmy zdanili, je zatím pro úřady největší nepřítel. "Problém v tom, že my, když je detekujeme, tak je pozdě. Máme velmi krátké lhůty pro stanovení daně," popisuje šéfka berní správy. "Když zahájíme řízení, neprodlužuje se lhůta pro stanovení daně, ve velmi krátké době dojde k promlčení," upřesňuje.
Jediný a chabý nástroj
V současné době má finanční úřad jediný nástroj, jak nejasně nabytý majetek zdanit. Jde o nenápadné ustanovení zákona o dani z příjmu. Podle něj má-li fyzická osoba majetek, jehož hodnota zjevně převyšuje její oficiálně zdaněné příjmy a rozdíl činí více než pět milionů korun, financové dotyčného vyzvou, aby prokázal, z jakých zdrojů majetek pochází.
Zákon sice takový krok umožňuje už od roku 2016, finanční správa jej však podle vlastního vyjádření začala využívat až v posledních zhruba pěti letech. A dosud se jí takto podařilo "dopadnout" jen asi sto lidí, kteří nevysvětlitelně zbohatli. Jenže podle Hornochové jsou takových lidí v Česku tisíce.
Pokud podezřelý neprokáže, že původ bohatství je legální, úřad mu doměří daň z příjmu, který je pro takový majetek nezbytný, a udělí pokutu.
Úspěšnost dotažení popsaných případů v podobě doměřené daně z nabytého majetku není podle Hornochové velká. "Za nějakých posledních pět let je to asi 70 milionů korun, což, myslím, je o několik řádů jinde, než bychom se pohybovat měli," prohlásila Hornochová v rozhovoru pro v rozhovoru pro Spotlight News. Podle ním mže jít až o miliardy korun nezaplacených daní.
"Exemplární příklad promarněné příležitosti"
"My to vidíme teoreticky v těch našich systémech, ale nedokážeme si na to sáhnout," tvrdí odbornice. "Tohle je exemplární případ promarněné příležitosti," řekla ve zmíněném rozhovoru Hornochová, které působila v letech v letech 2014 a 2015 jako náměstkyně ministra financí pro oblast cel a daní.
Ročně stát zabaví majetek, u něhož se podaří prokázat, že jej jeho majitel získal nelegálně, v hodnotě několika miliard korun. Může jít o domy, auta, šperky nebo peníze i kryptoměny. Pak je tu ale také velká část jmění, u něhož stát neumí stoprocentně dokázat, že bylo získáno protiprávní cestou.
Jak vyplývá z veřejně dostupných dat, v roce 2023 stát zajistil majetek v hodnotě necelých devět miliard korun. Z toho se definitivně zabavit nakonec podařilo jen něco málo přes šest miliard. U zbytku se nepodařilo prokázat, že pochází z trestné činnosti.
Naproti tomu finanční úřady nezabavují majetek, jen doměřují daň, zjistí-li majetek nejasného původu. "My jsme tehdy před lety ministerstvu financí vysvětlovali, že daňové nástroje opravdu nejsou to správné," vzpomíná Hornochová. "Navrhovali jsme něco mezi civilním a trestním řízením," dodává.
Cestu vidí Hornochová v novém zákoně o odčerpávání protiprávního majetku. Návrh této legislativy předložilo ministerstvo spravedlnosti letos ještě v čele s Pavlem Blažkem (ODS) coby ministrem, a to těsně před vypuknutím takzvané bitcoinové kauzy. Blažek musel odstoupit na konci května krátce poté, co vyšlo najevo, že stát přijal darem kryptoměnu miliardové hodnoty a nebylo jisté, zda dar nepochází z nelegální činnosti.
Návrh zákona o odčerpávání protiprávního majetku se nakonec nestihl projednat. Už v připomínkovém řízení byla ale legislativa terčem tvrdé kritice. Proti zákonu se postavilo například ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) ale také například Nejvyšší státní zastupitelství.
Podle kritiků prý zákon byl zákon v rozporu Listinou základních práv a svobod a ohrožoval právo na spravedlivý proces. Nevyžadoval totiž, aby byl "bez důvodných pochybností prokázán původ majetku z trestné činnosti". Jinými slovy pro zabavení majetku by stačilo pouhé podezření.
