"Kvůli velmi nepříznivé ekonomické situaci související s vývojem na našich klíčových trzích, zejména pak s dostupností hlavních surovin pro naši činnost a cen energií, jsme byli nuceni přistoupit k významným úsporným opatřením," vysvětluje mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský, proč musí podnik propustit 123 lidí.
Většina z propuštěných odejde během léta a podle Heřmanského dostanou vyšší odstupné, než na jaké by měli nárok v rámci znění stávajícího zákoníku práce. V podniku DEZA má zůstat 750 lidí.
Příští rok v únoru uzavře svůj provoz mlékárna na Hodonínsku, kde se vyrábí tavené sýry - například značka Apetito. Francouzský majitel přesune výrobu do Německa. Změna se dotkne stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech.
Výše odstupného
Právě odstupné je při výpovědi ze strany zaměstnavatele klíčová věc. Minimální částku, které by zaměstnanci měli při vyhazovu dostat, stanovuje zákon. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, zaměstnanec má nárok na sumu ve výši minimálně jednoho svého průměrného výdělku.
Pracuje-li pro firmu déle než rok, avšak kratší dobu než dva roky, čeká zaměstnance dvojnásobek jeho průměrného výdělku. Pokud byl v podniku déle než dva roky, musí dostat alespoň trojnásobek, říká zákon.
V případě náročných provozů - kupříkladu práce v hutích či v chemických provozech - může odcházející pracovník dostat ze zákona i 12násobek své mzdy. Tady však zákon přesně stanovuje podmínky, za kterých to platí.
"Jde o zátěžové provozy, například v hutnictví, ten stupeň maximální zátěže, nad jehož rámec už zaměstnanec nesmí na daném místě pracovat a z tohoto důvodu dostává výpověď, určuje jednak Krajská hygienická stanice a také nařízení vlády o podmínkách ochrany zdraví při práci," upřesňuje expert na pracovní právo Petr Hůrka.
Rychlejší výpověď
Od letošního 1. června se výrazně změnily okolnosti výpovědní lhůty. Trvá stále dva měsíce, ovšem začíná běžet už dnem podání výpovědi a nikoli až od prvního dne následujícího měsíce, jak to bylo podle starého práva. To ve svém důsledku může přinést zkrácení až o jeden měsíc.
Pokud by někdo například podal výpověď 1. června, podle staré úpravy by jeho pracovní poměr skončil až za tři měsíce, tedy 31. srpna. Výpovědní lhůta by totiž podle starého práva začala běžet až od července.
Nová pravidla říkají, že zaměstnanec skončí už 1. srpna, což znamená za rovné dva měsíce. Když zaměstnanec výpověď dostane, počítá se doba ve výpovědi stejně, tedy ode dne doručení.
Úřad práce upozorňuje ještě na další důležitou věc. Zaměstnanec by si měl pohlídat, zda výpověď, kterou dostal, je platná. Musí totiž být písemná a doručená.
"Ústní oznámení nebo e-mail bez zaručeného podpisu právní účinky nemají. Pokud výpověď podává zaměstnavatel, musí v ní být uveden konkrétní důvod," připomíná mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková. Když je výpověď nejasná, nezdá se vám oprávněná nebo máte podezření, že byla dána v rozporu se zákonem, doporučuje se obrátit na odborovou organizaci, inspektorát práce nebo právní poradnu, radí Procházková.
Pokud zaměstnavatel zkrachuje a nevyplatí svým lidem mzdy, zaměstnanci mohou požádat kteroukoli pobočku úřadu práce o vyplacení náhradního výdělku. Žádost je třeba podat nejpozději do tří měsíců poté, co byl podán insolvenční návrh na zaměstnavatele. Jinak mají lidé smůlu.
Stát vyplatí dlužnou mzdu jen za tři měsíce. Ne déle. A maximálně 65 tisíc korun za jeden měsíc. V některých případech může být vyplacena jen minimální mzda. Například pokud zaměstnanec nepředloží potvrzení, kolik mu jeho firma na mzdě dluží.
V případě, že se vyhozený zaměstnanec dostane do kritické finanční situace, může požádat stát o mimořádnou okamžitou pomoc. Jde o jednorázovou peněžitou dávku.
Žádat online, anebo osobně na úřadě?
Zaměstnanec má také nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nejprve je nutné požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Bez ní podporu nelze získat. Žádost je možné podat na úřadu práce osobně nebo elektronicky, avšak ne dříve než první den po skončení pracovního poměru.
Pokud například dotyčný požádá poslední den, kdy je ještě zaměstnanec, může přijít o nemalé peníze v případě, když požádá online a vyplní žádost chybně. Systém ho na chybu nemusí upozornit. A než se na to přijde, mohou uběhnout i dva týdny. Pak musí podat žádost novou a zpětně žádat nelze. Za uplynulé dva týdny tedy o podporu přijde.
Pokud by žádal na pobočce, úřednice by ho na chybu upozornila hned. Zákon jasně říká, že v době trvání pracovního poměru na podporu není nárok. Proto nelze žádat poslední den trvání pracovního poměru, kdy dobíhá výpovědní lhůta.
Registraci u úřadu práce je třeba udělat co nejdřív. "Pokud se přihlásíte později než tři pracovní dny po skončení zaměstnání, začíná nárok na podporu až ode dne zaevidování a klient tak může, v případě, že na ni má nárok, přijít o část podpory," upozorňuje Pavlíková.
Na výši podpory už nově nemá vliv, zda dotyčný získá odstupné. Dřív se podpora vyplácela až po uplynutí doby, po kterou se vyplácelo odstupné.
Vyšší podpora
Odcházející zaměstnance čeká vyšší podpora v nezaměstnanosti, ale až od příštího roku. V prvních dvou měsících po výpovědi vzroste na 80 procent předchozího výdělku. Do konce roku to je ještě 65 procent. Maximální výše podpory se sjednotí na 80 procentech průměrné mzdy, což odpovídá částce 36 086 korun. Podle staré úpravy činí maximum zhruba o deset tisíc korun nižší.
Lépe jsou na tom budou osoby starší 52 let. U těch má být podpora ve výši 80 procent výdělku nově tři měsíce namísto dvou. Od ledna příštího roku bude nově stejná výše podpory i při dobrovolném odchodu ze zaměstnání. Do teď se při dobrovolném odchodu krátila na 45 procent výdělku.
Hledám práci
Hledání nového zaměstnání by sice lidé podle expertů neměli odkládat, nicméně pár dní na rozmyšlenou by si měl vzít každý. "Je dobré si dát prostor na krátké nadechnutí, ztráta práce bývá psychicky náročná a je v pořádku si pár dní uspořádat myšlenky," říká ředitelka portálu JenPráce.cz Anna Kevorkyan. A zároveň uklidňuje: "Mnoho lidí, kteří se ocitli bez práce, nakonec našlo lepší uplatnění."
