Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozpoutal po červnovém jednání s kolegy z EU diskusi, která tu od doby zákazu výrazu "máslo" v pomazánkovém máslu nemá obdoby. Bylo by prý vhodné řešit další "rozpor" - masný versus rostlinný výrobek. Aby spotřebitel nepodlehl dojmu, že třeba v sójovém párku může být i nějaký podíl masa. Aby měl zákazník zkrátka hned na první dobrou jasno, že ve veganském burgeru nebo steaku není ani špetka hovězího.
Podle Potravinářské komory ČR jde o to zabránit "zneužívání výrazů, které mají v potravinářském právu dlouhou tradici". "Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení," uvedla prezidentka komory Dana Večeřová. Prostě řízek má automaticky znamenat maso.
Ovšem podle oponentů jde spíš o zbytečnou byrokracii, nebo dokonce o snahu zavděčit se před volbami zemědělcům. "To je hloupost. U pomazánkového másla si také nikdo nemyslel, že kupuje skutečné máslo. Neznám jediného zákazníka, který by si koupil vegetariánský burger a stěžoval si, že v něm není maso. Je to jen zbytečná regulace a úlitba agrární lobby," reaguje prezident Svazu obchodu a cestovního ČR ruchu Tomáš Prouza.
Prouza je jedním ze 40 zástupců asociací, firem, neziskovek a dalších organizací, kteří se podepsali pod otevřený dopis ministrovi zemědělství. Vyzývají ho v něm, aby ustoupil od "diskriminačního návrhu na omezení názvů rostlinných potravin a pokrmů". V dopise, který iniciovalo sdružení ProVeg (propaguje nahrazení živočišných produktů rostlinnými), se mimo jiné tvrdí, že jazyk potravin běžně používá ustálené výrazy, které nejsou technicky přesné, ale lidé jim bez problémů rozumí a vědí, co mají čekat od složení.
"Kdyby samotná obraznost názvosloví měla být důvodem k zákazu, musely by zmizet i názvy jako 'čokoládová vajíčka' (neobsahují vejce), 'rybí prsty' (neobsahují prsty) nebo 'čajové klobásy' (neobsahují čaj)," píší zastánci kombinace masovo-rostlinných názvů.
Z opačné strany barikády však zaznívá, že by se označování (na národní i unijní úrovni) mělo řídit stejnými pravidly, jaká už platí například pro mléčné výrobky. Třeba matoucí výraz "sójové mléko" už legislativa neumožňuje, protože takový nápoj nemá se skutečným mlékem nic společného. Přesto ale lze tu a tam výraz sójové mléko na obalech nalézt.
Ještě dříve, už při našem vstupu do EU, se Česko muselo vzdát označení tuzemský rum u lihovin, které nevznikají jako klasické rumy destilací z cukrové třtiny. Takže tradiční nápoj, vznikající přidáním rumové esence do zředěného lihu vyrobeného například z bramborového škrobu, označujeme už jen jedním slovem jako tuzemák.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala mají na našem trhu jednoznačně své místo jak potraviny živočišného původu, tak rostlinného. Pro zdraví člověka jsou důležité obě složky. "Pokud se spotřebitelé rozhodnou dát při nákupu přednost rostlinným potravinám, na což mají plné právo, cestu si k těmto produktům najdou. A není potřeba, aby jejich pojmenování napodobovalo jiný výrobek, který stejně složením neodpovídá," argumentuje Doležal.
Ale nezávislí odborníci nevidí situaci tak černobíle. "Úplně by postačilo, kdyby se u každé takovéto alternativy objevilo minimálně stejně velkým písmem jako zbytek názvu slovo "bezmasý". "Tedy například bezmasý veganský burger, bezmasý houbový řízek, bezmasý sójový párek," navrhuje ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity Praha.
Jak to celé nakonec dopadne, není jisté. "Ministerstvo zemědělství nenavrhuje žádný zákaz používání současného označení. Přišli jsme s návrhem, který podpořilo i 17 dalších členských zemí EU, aby se systém harmonizoval, aby byla v EU jednotná pravidla. Je nyní na Evropské komisi, aby řekla, jak to udělat," snaží se uklidnit vášnivé debaty mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
