Český statistický úřad zveřejnil data, podle kterých ekonomika - tedy hrubý domácí produkt (HDP) - ve druhém letošním čtvrtletí vykázala meziroční nárůst o 2,6 procenta a oproti prvnímu kvartálu o půl procenta.
Jedná se o pozitivní a příznivější vývoj, než statistici i ekonomové původně odhadovali. A to zejména díky rostoucí spotřebě domácností.
Lidé zkrátka víc utrácejí, mají vyšší reálné mzdy - ty nominální rostou více než se vyvíjí inflace - a rozpouštějí své úspory. To naznačuje vyšší důvěru ve vývoj ekonomiky.
Statistická data však neodrážejí úplně přesně, jak se v tuzemsku ve skutečnosti žije, ani jak vláda Petra Fialy (ODS) úspěšně anebo neúspěšně řešila jednotlivé krizové situace. Aktuálně.cz proto oslovilo pětici renomovaných ekonomů, jak to vidí oni a jaké by vystavili kabinetu vysvědčení. Známkovali jako ve škole, a to ve třech předmětech: zvládnutí energetické krize, podpora podnikání a boj s byrokracií a inflací - tedy řekněme řešení drahoty.
Průměr ze všech udělených známek a všech tří "předmětů" ve výši 2,75 naznačuje, že ekonomičtí odborníci nevidí Česko v troskách a vládu jako demoliční partu, jak by se z předvolební rétoriky opozice mohlo zdát. Avšak žádný velký zázrak to také není.
"Česká ekonomika si vede solidně, její aktuální výkonnost není žádný zázrak, ale ani propadák. Přetrvávají ovšem problémy v podobě veřejných financí na dlouhodobě neudržitelné dráze, dlouhodobě zpomalující tempo růstu produktivity práce, nízké výdaje na vědu a výzkum, školství a negativní dopady stárnutí populace," shrnuje pro Aktuálně.cz David Marek, hlavní ekonom české pobočky Deloitte a donedávna také poradce prezidenta Petra Pavla.
Nejpřísnější z oslovených expertů byl Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který u prvních dvou "předmětů" vystavil vládě průměrné skóre 3,5. Nehodnotil ale, jak si Fiala a spol. počínali v úsilí proti zdražování, protože na inflaci a její vývoj mají vlády slabší vliv (byť opoziční politici bombardují veřejnost zaručenými sliby, jak zatočí s drahotou); je to spíše "práce" České národní banky.
Jak je to tedy s tím zdražováním, tedy inflací, jež v letech 2022 a 2023 vyšplhala na závratných 15 a skoro 11 procent a kterou lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označuje za "Fialovu"?
"Ve skutečnosti je to podle dat zhruba z 50 procent inflace Putinova, ze 40 procent Babišova (utrácení během pandemie koronaviru, jen to vždy trvá, než se propíše) a z 10 procent je to Fialova inflace (protože premiér současné vlády neodcovidoval rozpočtové deficity dostatečně rychle, každý deficit znamená příliv peněz do ekonomiky a tím i inflační tlak)," vyjádřil se ekonom Bartoň.
Malá odbočka - pojem drahota je velmi pofidérní. A inflace je jedno číslo, do kterého jsou zahrnuty tisíce položek, každá se vyvíjí jinak. Záleží položka od položky a kritik či zastánce vlády si může vybrat podle toho, co se mu zrovna hodí.
Porovnáme-li množství, které lze pořídit dnes při současné ceně za průměrnou mzdu (či třeba její medián), vychází mnoho potravin levněji, dokonce levněji než za socialismu. Podobně třeba i pohonné hmoty. Naopak dražší jsou kupříkladu služby, energie a nájmy.
Ale zpět ke známkování. V případě prvně zmíněného předmětu - zvládnutí energetické krize - vychází známka od ekonomů v průměru na hodnotu 2,5. Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Investika, udělil v tomto případě horší známku - trojku.
"Namísto zacílení na konkrétní domácnosti či firmy, které by se bez pomoci skutečně neobešly, byla podpora často až příliš plošná," zdůvodnil Hradil svůj verdikt.
Byrokracie? Tady se toho moc neodehrálo
Jak Fialova vláda zvládla boj proti byrokracii a podporu podnikání? Podle expertů v průměru za tři minus. Nejhorší známkou byla čtyřka (opět Petr Bartoň). Ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal dal vládě v tomto hodnocení trojku. "Chválím výkon u antibyrokratických balíčků, podnikání zcela jistě pomohlo zvýšení paušálů, na druhou stranu se vláda prala se změnami u takzvaných dohodářů (DPP a DPČ) a nepodařilo se jí splnit předvolební sliby o nezvyšování daní," vysvětlil Stroukal své hodnocení.
"Tady se toho tedy moc neodehrálo. Byrokracie narůstá s tím, jak Evropská unie vymýšlí stále nové předpisy a povinnosti, a děje se tak i za asistence vlády. Digitalizace stavebního řízení jako další 'podporu' podnikatelů netřeba rozvádět," přidává se Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Ten v tomto případě ocenil kabinet známkou tři minus.
Sečteno podtrženo, co se týče ekonomických opatření, vychází vládě po téměř čtyřech letech snažení a zápolení s nečekanými krizemi na škále 1 až 5 lehce horší průměr.
A co chudoba v Česku?
Podobné to je s hodnocením životní úrovně, přesněji spíše s podílem relativně chudých domácností, při porovnání Česka v rámci členských zemí unijní sedmadvacítky.
Vládní politici si pochvalují, jak je na tom Česko v tomto ohledu skvěle. Vycházejí ze statistiky Eurostatu, v níž Česko vychází jako země s úplně nejnižším podílem chudých domácností.
Potíž je v tom, že unijní statistika porovnává rozdílně zjištěné údaje. Každý stát je dodává vypočtené podle své vlastní legislativy, nikoliv nějakým jednotným "mustrem". Takže se porovnávají neporovnatelná čísla.
Podle čerstvé analýzy neziskové výzkumné agentury PAQ Research na tom tak skvěle nejsme. Pro co nejobjektivnější srovnání agentura použila pro všechny členské země jednotný parametr.
"Pokud definujeme hranici chudoby evropsky srovnatelně - jako příjmy pod 60 procenty evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech (parita kupní síly) - trpí relativní chudobou přes 21 procent českých domácností. Jsme zhruba v průměru EU, nikoli na špičce," uvedla společnost PAQ Research ve své detailní analýze.
Ohrožení jsou u nás zejména chudí nájemníci, samostatně žijící senioři a samoživitelky s dětmi.
