Schillerová cupovala deficit rozpočtu. "Je to o 40 miliard méně," ohradil se Stanjura

Na obranu Česko loni dalo 171,7 miliardy korun, podle Schillerové tak splnilo zákonnou povinnost dát za tímto účelem dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Související

ŽIVĚMacinka s Pavlem se viní z faulů, do hádky vstoupil i šéf Ústavního soudu

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 koruny méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Slabší peníze z EU a rekordní prosincový schodek

Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z Evropské unie snížily o 18,4 procenta.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Související

Metnar odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána

Schillerová také oznámila, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládala ho také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

„Dárek“ ve výši 41 miliard korun

Reálný deficit státního rozpočtu za loňský rok je ale podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) 250 miliard korun. Zbývajících 40 miliard korun do schodku 290,7 miliardy korun, který v úterý vykázalo ministerstvo financí, jsou očekávané příjmy z Evropské unie, uvedl bývalý ministr. Unijní peníze dorazí až letos.

„Skutečný deficit státního rozpočtu po očištění o evropské prostředky činí 249,9 miliardy korun. Evropské peníze jsou průtokovou položkou a jejich započítávání bez kontextu vytváří zkreslený obraz hospodaření státu,“ informoval Stanjura v tiskové zprávě.

Upozornil na to, že Česko vyplatilo na projektech financovaných Evropskou unií o 40,8 miliardy korun víc, než inkasovalo z unijních zdrojů. Zároveň zdůraznil, že to neznamená pro zemi ztrátu.

„Tyto prostředky Česká republika obdrží v následujících měsících, a právě proto je namístě říci, že budoucí vláda získává faktický 'dárek' ve výši zhruba 41 miliard korun,“ doplnil bývalý šéf resortu.

Dalšími důvody pro zvýšení schodku nad plánovanou hodnotu jsou podle Stanjury vyšší investice a dodatečné obranné výdaje, které zajistily splnění zákonného požadavku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to serveru Echo24.

Související

Audit u Stanjury dnes, rozpočet v lednu, pak EET. Schillerová nasadila svižné tempo

„Abychom dosáhli závazku dvou procent HDP, tak jsme museli osm až deset miliard obranných výdajů přidat,“ vysvětlil Stanjura. Dvě procenta HDP na obranné výdaje se podle něj podařilo zajistit i přes silnější než očekávaný ekonomický růst.

Stanjura vyjádření Schillerové kritizoval. „Vláda Petra Fialy předává veřejné finance v lepším stavu, než v jakém je před čtyřmi lety přebírala od vlády Andreje Babiše (ANO) a Aleny Schillerové,“ sdělil v tiskové zprávě. Pro Echo24 doplnil, že si nový kabinet připravuje prostor pro další růst rozpočtových schodků.