Tuzemské ministerstvo průmyslu ujišťuje, že se Česko nemusí potíží obávat. Polský šéf resortu energetiky Milosz Motyka nicméně na síť X 20. srpna napsal, že rozhodnutí KHNP se týká "několika evropských zemí".
Šéf KHNP Whang Joo-ho před několika dny jihokorejským zákonodárcům řekl, že rozhodnutí vycouvat z výstavby polské jaderné elektrárny bylo motivováno změnami v energetické politice Varšavy za její nové vlády. To ovšem polské ministerstvo energetiky označilo za nepravdivé.
"Po nástupu nové polské administrativy do úřadu… se země rozhodla upustit od projektů státních podniků (v jaderném sektoru)…, a proto jsme tam stáhli své aktivity," řekl Whang, citovaný agenturou Yonhap.
"Rozhodnutí jihokorejské KHNP není výsledkem žádného vládního kroku," reagoval na síti X polský ministr energetiky Milosz Motyka.
"Vláda nepřijala žádná rozhodnutí o ‚pozastavení‘ projektu v Koninu, protože veškerá rozhodnutí leží na investorovi, který je z poloviny soukromým subjektem," odmítl tvrzení Jihokorejců Motyka.
Společnost KHNP plánovala společně s polským státním energetickým gigantem PGE a soukromou firmou ZE PAK postavit dva jaderné reaktory v Konin-Pątnów ve středním Polsku.
V případě Polska se jedná o to, že by se KHNP neúčastnila soutěže na výstavbu druhé elektrárny. To je oproti Česku, kde je soutěž uzavřená a podepsaný finální kontrakt, podstatný rozdíl.
Česko se potíží neobává
"Nikoliv. Společnost KHNP i Westinghouse potvrdily, že jejich dohoda o globální spolupráci v sektoru jaderné energetiky zkraje tohoto roku zahrnuje i realizaci českého projektu nových jaderných zdrojů prostřednictvím jihokorejské společnosti," uvedl bez dalších podrobností mluvčí ministerstva průmyslu Marek Vošáhlík na dotaz deníku Aktuálně.cz, zda se resort neobává, že by se podobné potíže jako v Polsku mohly objevit i u nás.
Právě spor mezi KHNP i Westinghouse, který nakonec skončil zmíněnou dohodou o spolupráci, mohl průběh výstavby v Česku narušit.
Soutěž na vybudování dvou jaderných bloků vyhrála KHNP, zatímco Westinghouse neuspěla.
Následovaly dohady o to, kdo vlastní konkrétní technologii jaderného reaktoru, kterou KHNP chystá pro výstavbu dvou jaderných bloků v Česku za zhruba 400 miliard korun. Zda KHNP, nebo Westinghouse.
Nakonec tedy došlo na dohodu, jenže nejistotu vzbuzuje i text, který před několika dny vyšel na The Korean Times.
Podle novinářů totiž nařídila jihokorejská prezidentská kancelář vyšetřování této dohody mezi KHNP a americkou společností Westinghouse. Kdyby tato dohoda neexistovala, může to narušit výstavbu jádra v Česku. Jde o to, zda kontrakt není pro KHNP nevýhodný.
Dohoda má platit padesát let a KHNP může vyjít draho.
Navíc role společnosti Westinghouse je klíčová i z jiného důvodu. Pro Česko půjde o jednoho ze dvou hlavních dodavatelů jaderného paliva. To až doteď výhradně dodávali Rusové.
Od dodávek jaderného paliva ruské společnosti TVEL za miliardy korun se Česko definitivně odstřihne až od roku 2028.
Už dřív se přitom objevily spekulace, že nový jihokorejský prezident, jehož kancelář teď vyšetřování nařídila, "nebude nakloněn" účasti své země v zahraničních jaderných tendrech. Ale například Jaroslav Míl, někdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, v červnu pro Aktuálně.cz řekl, že je vyloučeno, aby nový prezident ohrozil již uzavřený kontrakt.
