


Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více.

Produkci táhla tradičně těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku na začátku února definitivně skončila.
Hnědého uhlí se loni vytěžilo 24,3 milionu tun, meziročně o 2,5 procenta více. Produkce rostla především v první polovině roku. Většina se využila jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
V posledním tuzemském černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci v loňském roce vyrubali 1,28 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o pět procent méně. Většinu, konkrétně 781.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. Výrazně ubylo uhlí pro energetické účely.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila zhruba 1,36 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o zhruba 1,5 procenta méně.
Těžba černého uhlí se v Česku v minulých týdnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Symbolický poslední vozík s uhlím z hloubky 1300 metrů dolu ČSM vyjel 4. února.
I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla rovněž skončit.
Loni se tak přerušil dlouhodobý propad tuzemské těžby uhlí. V předchozích letech těžba prudce klesala, například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles produkce o 17 procent. Těžba dlouhodobě klesala v souvislosti s plánem státu na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Energetické firmy počítají s ještě dřívějším termínem.



Loňští finalisté Ligy mistrů fotbalisté Interu Milán podlehli v odvetě 1. kola vyřazovací fáze Bodö/Glimt 1:2 a po prohře 1:3 venku jsou vyřazeni. Naopak hráči Leverkusenu s Patrikem Schickem v sestavě remizovali s Olympiakosem 0:0 a postoupili do osmifinále.



Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak, řekla v úterý v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.



Hokejisté Mladé Boleslavi porazili v předehrávaném utkání 48. extraligového kola Olomouc 3:2 po samostatných nájezdech. Bruslaři prohrávali po 24 minutách 0:2, nakonec se jim ale podařilo odčinit nedělní domácí porážku se Spartou (2:3) a bodově se dotáhli na dvanácté Kladno.



Opoziční Piráti podali u Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) trestní oznámení kvůli nečinnosti státu při vymáhání částky 7,5 miliardy korun z dotací pro Agrofert z doby první vlády Andreje Babiše (ANO). Představitelé Pirátů dnes ve Sněmovně novinářům řekli, že vážně hrozí promlčení u velké části peněz, ačkoliv podle soudů bylo jejich vyplacení protizákonné.



Americký velvyslanec ve Francii Charles Kushner znovu získá plný přístup k francouzské vládě až poté, co vysvětlí své rozhodnutí nedostavit se v pondělí na ministerstvo zahraničí, kam byl předvolán. V úterý to ve vysílání rozhlasové stanice France Info uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.