Ceny potravin a nealkoholických nápojů vzrostly v červnu oproti loňsku skoro o šest procent, výrazně víc než v květnu, kdy meziroční inflace vycházela "jen" na 3,6 procenta. Například mléko za poslední rok zdražilo o 16 procent, máslo dokonce o 24 procent.
Právě mléko s máslem patří k nejostřeji sledovaným potravinám. A to nejen z toho důvodu, že na výrobu másla je navázána velká spotřeba mléka. Na jedno kilo asi 20 litrů. Termíny jako máselná krize nebo investiční máslo se běžně začaly používat ve veřejném prostoru už od roku 2017. Tehdy cena čtvrtkilové kostky trhala rekordy a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dokonce povolal Specializovaný finanční úřad, aby zjistil, zda cenu nevyšroubovaly nemravné marže obchodníků.
Loni se pak drahým máslem zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Za hlavní viníky byly označeny drahé energie a nižší produkce mléka, protože krav je méně, případně nižší tučnost jejich mléka. Teď se obě potraviny skloňují znova, neboť vedle vajíček patří k aktuálním šampionům v růstu cen potravin.
Jen chvíli po zveřejnění červnových dat o inflaci publikovali svůj komentář zástupci supermarketů. "Hlavním tahounem je již řadu měsíců trvající zdražování ze strany velkých českých zemědělců, jejichž navyšování cen je několikanásobně vyšší, než jak zdražují zemědělští producenti v celé Evropě," napsal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha ovšem označil Prouzův komentář za demagogii. "Neprodáváme za vyšší cenu, než jsou ceny obvyklé na evropském trhu. Kdybychom to udělali, tak by nás potravináři a obchodníci snadno nahradili ze zahraničí. Ceny v minulých dvou letech klesaly tak významně, že my jen teď doháníme ten pokles z minulých let," argumentuje Pýcha.
Obchodníkům klesly marže
Ceny zemědělských komodit se podle Pýchy propisuji do té finální prodejní ceny z deseti procent. "A všichni víme, že když se zvýší cena cibule u nás, tak si ji obchodníci dovezou z Austrálie nebo z Nového Zélandu anebo česnek z Číny. Nemůžeme si dovolit prodávat za vyšší cenu než v zahraničí," zdůrazňuje Pýcha.
U zmíněného mléka dávají čísla šéfovi zemědělského svazu částečně za pravdu. "Když se podíváme na cenu mléka z června ne před jedním, ale před dvěma roky, vidíme 24,52 koruny. Došlo tedy ke zdražení o 55 haléřů za dva roky neboli zdražení o dvě procenta, zhruba tedy o procento ročně," počítá Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Podle něj ale zemědělci opravdu zdražují víc než obchody. "Podle dostupných dat se cena, za kterou zemědělci prodávají mléko potravinářům a obchodníkům, zvyšuje rychleji než cena, za kterou mléko obchodníci prodávají nám," tvrdí Bartoň. Zatímco zemědělci u mléka zdražují tempem skoro 20 procent ročně, v obchodech roste cena výrazně pomaleji.
"Krátkodobě tedy obchodníci na prodeji mléka spíše tratí, snižuje se jim marže. Ale to není dlouhodobě udržitelný stav, a pokud bude mléko od zemědělců dražší trvale, nakonec se cena mléka v obchodech může zvýšit ještě více," předpokládá Bartoň.
Zdražování nejspíš jen tak neskončí
Na pokles ceny v nejbližší době alespoň v případě mléka to tedy nevypadá, což naznačuje i zemědělský svaz. "Zdražování mléka je dáno tím, že ubývá dojnic. I vlivem Green Dealu a snahou o snižování emisí klesá počet dojnic, což vede k nižší produkci a roste cena mléka," tvrdí Pýcha.
Do toho přichází vyjádření potravinářů - ani to si nelze vyložit jako úvahy o zlevňování. "Potravináři zdaleka nepromítli veškeré zvýšené náklady do konečné ceny. Od začátku ledna se jim nepodařilo vyjednat vyšší cenu, takže pokud došlo v obchodech k nějakému zvýšení cen, tak to bylo na jejich straně," popisuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Večeřová přitom zdůrazňuje, že marže, které potravinářům umožňovaly tvorbu nějakých rezerv, jsou už dávno minulostí. Ostatně i potravináři byli v minulosti obviňování z nepřiměřeně vysokých přirážek.
Náklady prý výrazně rostou. A tahounem už nejsou jen energie. "Zdražují obaly, mnoho potravinářů se připravuje na ESG reporting (hodnocení dlouhodobé udržitelnosti - pozn. ed.), což ve svém důsledku ty potraviny také zdražuje," tvrdí Večeřová.
Petr Bartoň uklidňuje spotřebitele tím, že potraviny sice zdražily, ale zároveň rostou mzdy. "Za dva roky narostly naše příjmy o nějakých 14 procent, takže je dnes mléko reálně zhruba o 12 procent levnější než před dvěma roky. Ano, stále i při ceně 25 korun za litr můžeme nakoupit z našich příjmů více mléka, než jsme si mohli dovolit před covidem," upozorňuje odborník.
Právě rychlejší růst mezd ale může podle něj být to, co v budoucnu potáhne inflaci nahoru. "Je hezké, že nám v Česku platy rostou dvojnásobným tempem než inflace, ale tyto rostoucí platy jsou pro výrobce nákladem, který nakonec stejně zaplatíme ve zvýšených cenách výrobků," poznamenal Bartoň.
Jediné, co by mohlo cenu mléka snížit, je snížení poptávky. "Pokud budeme tváří tvář dražšímu mléku, ač reálně levnějšímu - ale o tom ekonom lidi stejně nepřesvědčí -, pít a zpracovávat stále stejné množství, ke zlevnění hned tak nedojde," vysvětluje Petr Bartoň. "Pokud ale zdraženého mléka budeme konzumovat méně, sníží se jeho nedostatek a ti, kteří bez mléka nemohou žít, se dočkají jeho zlevnění."
