Atlantická rada ve své studii z roku 2021 například došla k závěru, že vlivem extrémních veder dochází po celých Spojených státech k poklesu pracovní efektivity, který se dá v penězích vyčíslit na astronomickou částku 100 miliard dolarů ročně. Kromě efektivity a pohodlí můžou nadměrné teploty v krajním případě zasáhnout i samotné zdraví zaměstnanců.
Zdálo by se, že zapnutí klimatizace či větráku na plný výkon bude prvním krokem na každém pracovišti, jenže v praxi může volba teploty ve sdílené kanceláři představovat takřka neřešitelný problém. Hned několik statistik z posledních let ukazuje, že nastavení termostatu či používání klimatizace představuje nejčastější důvod sporů na pracovišti. Určitým vodítkem i argumentem pro případný spor mohou být vědecké studie zkoumající vliv teploty na pracujícího. Jejich závěry však nejsou zcela jednoznačné a naznačují, že údaj na teploměru není jediným faktorem vytváření ideálního kancelářského mikroklimatu.
Ve vedru pracovat nemohu, v zimě nechci
Základní teplotní podmínky na pracovišti jsou upraveny v nařízení vlády, kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci. Například při sedavé kancelářské práci by teplota neměla klesnout pod 20 °C a přesáhnout 27 °C, respektive by se měla pohybovat v intervalu 22 až 24,5 °C v případě klimatizovaných prostor. Když to zaměstnavatel nedokáže zajistit, vznikají mu nové povinnosti spojené se zátěží teplem, respektive chladem. Mezi ně může patřit například zvýšení počtu přestávek během pracovního dne či poskytování takzvaných ochranných nápojů.
Výše uvedené hodnoty v zásadě odpovídají závěrům většiny vědeckých studií zabývajících se pracovním výkonem v kancelářském prostředí. Pokud teploměr ukazuje hodnotu necelých 22 °C, vykazují zaměstnanci nejrychlejší reakční dobu a zároveň jejich kognitivní schopnosti dosahují pomyslného vrcholu. Při teplotách, které se pohybují mimo optimum, ale ještě v intervalu 21 °C až 25 °C, pokles výkonu není nijak drastický.
Chladnější pracovní prostředí nemusí být na první pohled na škodu. V pokusu, při kterém tým pod vedením čínského vědce Jinhua Hua zkoumal výkonnost univerzitních studentů v závislosti na teplotě učebny, docházelo při teplotách, které klesly pod 18 °C, k rapidnímu nárůstu pozornosti a koncentrace.
Druhý závěr dané studie však varuje před brutálním srážením teplot ve snaze vydolovat ze svých zaměstnanců maximální výkon. Čínští vědci totiž zjistili, že pokud údaje na teploměru klesnou pod komfortních 20,4 °C, sice nedochází k jednoznačně pozorovatelným poklesům ve výkonnosti, avšak ochota vykonávat jakoukoliv činnost klesá závratným tempem.
V případě přehřáté kanceláře již ochota pracovat nehraje takovou roli, vytlačuje ji jiný typický jev: dochází k mimovolnému zhoršení pracovních schopností zaměstnanců. Při teplotách, které vyšplhají nad 25 °C, se u nich projevuje nesoustředěnost, nepozornost a celkové zpomalení, přičemž míra těchto problémů roste v závislosti na výši teploty i na době, po jakou je jí zaměstnanec vystaven.
Určitou proměnlivost účinků vedra v kanceláři ukazuje souhrnná studie s anglickým názvem The effects of temperature on work performance in the typical office environment: A meta-analysis of the current evidence. V ní se mezinárodní tým výzkumníků pokoušel vytvořit souhrnné závěry na základě všech dřívějších výzkumů a zjistil, že vliv horka není pro všechny zaměstnance stejně škodlivý. Nejhůře dopadá na ty, kteří vykonávají vysoce odbornou, individualizovanou a specializovanou práci. Naopak v případě stereotypní pracovní činnosti není vliv vysoké teploty tak významný.
Při nastavování kancelářského termostatu je třeba brát v potaz i pohlaví zaměstnanců. Zatímco muži vykazují lepší efektivitu v chladnějším prostředí, ženská pracovní výkonnost dosahuje svého plného potenciálu při teplejších podmínkách. Odpověď na zdánlivě neřešitelný problém smíšených kanceláří nabízí studie autorské dvojice Tom Y. Chang - Agne Kajackaiteová. Ta zjistila, že zatímco chladnější, a tedy mužům vyhovující prostředí pozorovatelně snižuje ženskou produktivitu, v případě teplejšího prostředí nejsou negativní změny u mužské výkonnosti příliš výrazné. Jinak řečeno: šéf, který chce dosáhnout nejefektivnějšího nastavení svého týmu, by měl v otázce teplotního nastavení naslouchat spíše jeho ženské části.
Otevřené okno tvoří otevřené hlavy
Současná věda potvrzuje i některé prvky tradiční lidové moudrosti. Například tvrzení, že čerstvý vzduch pomáhá myslet. Studie vzniklá na Harvardově univerzitě dokládá, že výkonnost a kognitivní schopnosti zaměstnanců v nevětraných prostorách prokazatelně klesají. Může za to především zvyšující se míra oxidu uhličitého a malých částic polétavého prachu ve vzduchu. Výzkum prováděný v kancelářích na čtyřech kontinentech ukázal, že zhoršující se kvalita vzduchu měla za následek zhoršování krátkodobé paměti, soustředěnosti i reakční doby při provádění rutinních pracovních úkonů.
K vytvoření kancelářského pracovního optima je třeba zohledňovat i relativní vlhkost vzduchu, která je definována jako poměr mezi aktuálním množstvím vodních par ve vzduchu a jejich maximálním potenciálem při dané teplotě a tlaku. V ideálním případě by se tato hodnota měla pohybovat mezi 40 a 60 procenty. V případě výchylky z těchto hodnot kromě možných budoucích zdravotních komplikací, jako je bolest v krku či zvýšené riziko alergického záchvatu kvůli klimatu vhodnému pro roztoče, hrozí i ztráta koncentrace a snížení rozhodovacích schopností.
