Ta by měla umožnit dražit i byty a nebytové prostory. Nová úprava má také zabránit obohacování zejména správců konkurzních podstat, likvidátorů a nucených správců. Skončit by tak mělo účelové napadání řádně organizovaných dražeb z formálních důvodů. Novela by podle ministra měla platit od 1. března 2006.

V obohacování osob na dražbách by mělo podle ministerstva zabránit ustanovení, podle něhož se účastníkem dražby nesmí stát licitátor či dražebník, který danou dražbu organizuje. Dále se také dražby nebude moci účastnit správce konkurzní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, z jehož podnětu se dražba zahajuje. Nikdo také nesmí dražit za ně.

Novela rozšiřuje okruh osob oprávněných napadat dražbu. Zároveň však vylučuje, aby soud vyslovil neplatnost dražby v případech, kdy nebyla dotčena práva osoby, která navrhla vyslovit neplatnost dražby. Neplatnost nebude uznána ani tehdy, pokud nastal jen nepodstatný zásah do jejích práv. Tím bude podle ministerstva zajištěna právní jistota vydražitelů v tom, že jejich právo nabyté příklepem nemůže být z důvodů potenciálních formálních či nepodstatných nedostatků dražby zpochybněno.

Nyní i jakákoli chyba v přednesu licitátora včetně přeřeknutí může vést až k neplatnosti dražby. Byly zaznamenány i případy, kdy se dražeb účastnily osoby či dokonce organizované skupiny osob pouze proto, aby později napadly dražbu z formálních důvodů a nabídly buď vydražiteli nebo dražebníkovi, že svou žalobu vezmou zpět v případě, že jim bude poskytnuta kompenzace.

Novela by měla rovněž zdokonalit ustanovení, která se týkají nedobrovolných dražeb. Jde zejména o komplikovaný a citelný problém doručování dlužníkovi a zástavci. V současnosti je umožněno dlouhodobé maření nedobrovolné dražby tím, že dlužník odmítá převzít upozornění o zamýšlené dražbě. Podle novely už není doručení oznámení do vlastních rukou nezbytné.