Brno - Zpochybnit rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu, ve kterém byl soudce a expolitik Jaroslav Bureš, není možné.
A to přesto, že bývalý prezidentský kandidát, kterého na Nejvyšší soud poslal prezident Václav Klaus, byl k soudu přidělen bez souhlasu předsedkyně soudu, a tedy protizákonně.
Se svou stížností tak u Ústavního soudu neuspěli akcionáři firmy Průmyslový zápočtový ústav. Firma se poté, co jí v polovině devadesátých let bylo vyměřeno doplacení daně z přidané hodnoty převyšující 34 milionů korun, dostala do likvidace.
Peníze firmě, ne akcionářům
Soud nakonec rozhodl, že berní úřad jednal nezákonně. Firma dostala od státu odškodnění ve výši 70 milionů korun. Odškodnění ve výši 80 milionů požadovali ale i tři akcionáři. Jejich žaloby a dovolání soudy včetně Nejvyššího zamítly.
A o dovolání akcionářů na Nejvyšším soudu rozhodoval právě senát Nejvyššího soudu specializující se na spory o odškodnění a náhrady škody, ve kterém byl tehdejší místopředseda soudu Jaroslav Bureš. "Akcionáři sami nemají na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nárok," rozhodl Nejvyšší soud v říjnu 2006.
V září 2007 pak ústavní soudci rozhodli, že Bureš neměl na Nejvyšším soudu co pohledávat, Klaus ho tam přidělil protizákonně.
Právě to, že o jejich dovolání rozhodoval také soudce Bureš, mohlo podle akcionářů zlikvidované firmy porušit jejich právo na zákonného soudce.
Senát Ústavního soudu v čele se soudkyní Ivanou Janů ale stížnost odmítli jako návrh zjevně neopodstatněný.
Burešovi verdikty jsou platné
Ústavní soudci rozhodli, že v platnosti zůstávají všechny verdikty senátu Nejvyššího soudu, ve kterém zasedal Jaroslav Bureš. A to do chvíle, kdy ústavní soudci rozhodli o tom, že Bureš neměl na soudu působit.
"Z důvodů prevence dalších případných sporů proto Ústavní soud konstatuje, že zůstávají platná rozhodnutí přijatá senátem Nejvyššího soudu v období od 14. 2. 2006 do doby vykonavatelnosti nálezu (o tom, že Bureš neměl na soudu působit)," uvedli soudci.
Pouze v případě, že by verdikt senátu Nejvyššího soudu padl až po nálezu Ústavního soudu, mohlo by jít o porušení ústavně zaručeného práva na zákonného soudce. A to se v případě akcionářů firmy nestalo.
A nemělo by o něj jít ani v dalších případech. V databázi Nejvyššího soudu je totiž poslední rozhodnutí senátu, ve kterém zasedal Jaroslav Bureš, z listopadu 2006, tedy před verdiktem ústavních soudců. Podle databáze senát s Burešem rozhodoval na 145 sporů.
Podle ústavních soudců Bureš měl za uvedené období nárok na plat a proplacení výdajů.
Dále čtěte: Klaus k Burešovi: Jsem v šoku, soud ohrozil demokracii
