


Zbrojní skupině CSG miliardáře Michala Strnada to skřípe. A teď nejde jen o škrty v českém obranném rozpočtu, které dopadají i na zakázky Strnadových firem. Daleko větší vrásky jeho byznysu už několik týdnů dělá chování investorů, kteří ztrácí o akcie CSG zájem. Citelně se tak snižuje nejen Strnadův majetek, ale i hodnota holdingu. Svůj podíl na tom může mít i zatajování citlivých informací.

Ani poslední březnový den na burze v Amsterdamu nevyčuhoval z reality posledních týdnů. Akcie českého zbrojního holdingu CSG se v devět ráno začaly obchodovat za 23,46 eura, ovšem už po pětadvaceti minutách se propadly až na 23,07 eura. Jejich hodnota pak kolísala a úterý zavřely na 23,40 eura.
To znamená, že i 31. března se pohybovaly výrazně pod svou upisovací hodnotou. Když se totiž akcie CSG za velké slávy začaly letos 23. ledna na amsterdamské burze obchodovat, vstoupily na ni s cenou 25 eur za jednu. A velmi rychle ještě týž den vystoupaly na cenu téměř 33 eur za kus.
Mnohatýdenním poklesem se nejen rapidně snižuje tržní hodnota CSG, ale i majetek vlastníka holdingu Michala Strnada. Zatímco na konci ledna činil 37 miliard dolarů, v úterý to bylo podle žebříčku Forbes 30,2 miliardy. Po posledních letech, kdy se zbrojní holding chlubil rekordy a úspěšnými akvizicemi, je to pro Strnada nová realita.

„Dle mého názoru je to hlavně výkonnost, tedy vývoj ceny akcií, celého obranného sektoru, který od začátku roku ztrácí,“ zdůvodňuje propad CSG na burze Dan Karpíšek, portfolio manažer společnosti Amundi Czech.
A doplňuje, že takové chování akcií není ojedinělé a v minulosti se podobné případy našly: „Napadají mě z minulosti IPO společností Allegro anebo Inpost, kdy jejich akcie po uvedení na burzu po počáteční euforii zaznamenaly ztráty.“
V čem však zůstává nynější situace CSG poměrně výjimečná, je úzká vazba zbrojní skupiny na Kyjev, který se už více než čtyři roky brání agresi Vladimira Putina. A právě tohle obchodní zaměření je spolu s globální situací obranné výroby pro holding Michala Strnada podle Dana Karpíška určující. „Pro CSG je navíc horší zpráva, že Ukrajině dochází finance, protože 25 procent jejich tržeb je přímo z Ukrajiny,“ popisuje Karpíšek.
Pro sesuv hodnoty akcií Strnadova holdingu má portfolio manažer společnosti Amundi Czech ještě jedno vysvětlení: „Myslím si, že do jisté míry to byla příliš optimistická očekávání investorů, kteří předpokládali, že růst výdajů na zbrojení se velice rychle projeví ve vyšších ziscích společností. To se sice nestane, nicméně k růstu ziskovosti dojde ve střednědobém horizontu a věříme, že to bude postupně zohledněno i v ocenění akcií firem z obranného průmyslu,“ soudí Dan Karpíšek.
Reportér deníku Aktuálně.cz oslovil i samotný holding CSG. Odpovědi jeho mluvčího Andreje Čírtka najdete v boxu.
I když Andrej Čírtek, mluvčí CSG, původně novináři oznámil, že zbrojní skupina zašle pouze stanovisko, nakonec odpověděl na všechny zaslané otázky. Proto rozhovor publikujeme v kompletním znění.
Očekávali jste, že i tak brzo po IPO může citelný propad přijít, nebo je svou razancí překvapivý i pro vás?
Cenu akcií určuje trh a jeho aktuální sentiment. Krátkodobé výkyvy a reakce trhu proto nekomentujeme. Naší prioritou je soustředit se na naši práci, naplňování strategie a tvorbu dlouhodobé hodnoty společnosti.
Když si současné pohyby interně vyhodnocujete, co považujete za jejich hlavní příčinu?
Současný vývoj vnímáme v kontextu celkové volatility trhů a aktuální geopolitické situace.
Je něco, co se – nynějším pohledem CSG – dalo před IPO ošetřit jinak nebo lépe, aby k tak brzkému poklesu hodnoty akcií nedošlo?
Žádná veřejně obchodovaná společnost není schopna ovlivňovat krátkodobé pohyby trhu. CSG vstupovala na burzu s jasnou dlouhodobou strategií a cíli, které byly jedním z hlavních důvodů IPO. Na ty se nadále plně soustředíme.
Připravuje CSG nějaká opatření, která by se mohla propsat do obchodování a zvýšit hodnotu akcií? Pokud ano, můžete být konkrétní?
Věříme, že klíčem k růstu hodnoty akcií je důsledné plnění plánů a závazků, které jsme investorům představili při IPO, a pokračující dlouhodobý růst skupiny.
V uplynulých týdnech se přitom objevilo hned několik zpráv, které dobrému obchodování CSG rozhodně nepomáhají. Agentura ČTK třeba upozornila na článek serveru Follow the Money, podle něhož CSG mohla investory klamat tím, že zlehčovala rizika a prezentovala přehnaně optimistický finanční výhled.
Web opět upozornil i na případ španělské muničky Fábrica de Municiones de Granada, patřící CSG, kterou prý alianční nákupní agentura NSPA vyřadila ze zakázek kvůli „vážným obviněním“ z korupčního jednání. Na to už mluvčí holdingu Čírtek dřív reagoval tím, že komplexní právní audit prý „neodhalil žádné důkazy o nesrovnalostech nebo jakémkoli protiprávním jednání ve vztahu k NSPA či jakékoli jiné státní instituci“.
„Krátkodobě by akciím pomohlo objasnění sporů kolem její španělské dceřinky, v případě pozitivního výsledku by to mohlo opět otočit negativní pohled investorů. Z dlouhodobějšího hlediska firmě pomohou zvyšující se výdaje na obranu,“ myslí si Tomáš Maxa, analytik investiční společnosti XTB.
Navíc má za to, že zbrojní koncern CSG svůj příchod na burzu (IPO) nedotáhl tak, jak by se slušelo. „Z hlediska kauz, které byly poté zveřejněny, lze hodnotit, že vstup nebyl úplně dobře připraven. Nerad bych však spekuloval, zda se jednalo o záměr tyto informace zatajit či nikoli. Lze ale usuzovat, že pokud by byly zveřejněny tyto informace již v prospektu, tak by nemusel být takový zájem investorů. I z tohoto důvodu mohou být akcie více trestány,“ přibližuje Maxa chování burzy.
Analytik firmy XTB v této souvislosti nezmiňuje jen potíže španělské zbrojovky, ale také nejasnosti, jež musí CSG řešit i na svém domácím trhu. „Otázkám ohledně transparentnosti příliš nepřidala ani druhá informace se zatajením minoritního akcionáře, který chce odprodat svůj podíl, což CSG věděla již při vstupu na burzu. Celkově tak otázka transparentnosti vzbudila velkou nervozitu investorů, což bylo následně reflektováno na vývoji cen akcií CSG,“ přibližuje Maxa.
Jak před několika týdny uvedly Seznam Zprávy, jde o Petra Kratochvíla, jednoho ze zakladatelů CSG. Ten pár dnů před vstupem Strnadovy skupiny na amsterdamskou burzu začal uplatňovat právo na prodej svého podílu a požaduje zhruba 35 miliard korun.
„V uplynulém týdnu skupina CSG zveřejňovala výsledky za rok 2025, které dopadly v souladu s očekáváními. Proto byla reakce trhu poměrně překvapivá, když došlo k silnému výprodeji,“ sumarizuje Tomáš Maxa poslední dění. „Z hlediska zveřejněných výsledků tam z mého pohledu nebyl výraznější problém, na který by akcie měly reagovat takovýmto výprodejem,“ překvapilo i jeho chování investorů.
A nikdo si teď netroufá odhadnout, kdy a jaký konkrétní moment změní náladu na burze a opět nastartuje akcie CSG k růstu. Do té doby si musí Strnad zvykat na situaci, které dosud nečelil.



Vláda kvůli drahým pohonným hmotám zastropuje marže distributorů paliv a sníží spotřební daň na naftu, řekl ve čtvrtek po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).



Ministr kultury Oto Klempíř se rozčílil, že Fond audiovize rozdává dotace bez toho, aby to mohl nějak ovlivnit. Vadí mu milion korun na film o queer komunitě. „Proč stát financuje aktivismus?“ ptá se. Jeho předchůdce Martin Baxa z ODS mu napsal, že „je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin“, a vyzval ho k omluvě.



„Česká republika uznává zpovědní tajemství“– právě tato část smlouvy s Vatikánem, tzv. konkordátu, poskytuje podle Ústavního soudu katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví za podmínek, které si samy stanoví. Jedním ze soudců, kteří s tím nesouhlasí, je Tomáš Langášek.



Bývalý hvězdný ruský házenkář, mistr světa i olympijský vítěz Eduard Kokšarov zemřel, bylo mu 50 let. Po konci kariéry se dal na dráhu trenéra a naposledy působil v běloruském klubu Meškov Brest, který o jeho středečním úmrtí informoval, stejně jako světová federace IHF.



Ještě ani neopustili blízkost Země a už řešili první krizi. Nešlo o navigaci, motor ani komunikaci. Posádka mise Artemis II musela krátce po startu řešit poruchu toalety na palubě kosmické lodi Orion. A jak se ukázalo, i ve vesmíru někdy rozhodují ty nejpozemštější problémy.