"Já osobně se domnívám, že i s ohledem na výkonnost ekonomiky by měl být nárůst mezd ještě vyšší. Budeme směrovat základní odborové organizace, aby při jednáních na růst mezd tlačily," řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Celkem se kolektivní smlouvy vztahují letos až na 40 procent všech zaměstnanců.

Sedmiprocentní růst nominálních mezd je v celorepublikovém měřítku adekvátní a odpovídá růstu produktivity práce, reagoval prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Výši růstu ale podle něj nelze určovat paušálně bez ohledu na region a obor. "Jsou odvětví, kde sedmiprocentní navýšení mezd neodpovídá skutečnému stavu, podobně je tomu i v určitých regionech, většinou těch ekonomicky slabších," podotkl.

Odbory chtějí také kratší pracovní dobu

Odbory se při jednáních o kolektivních smlouvách budou podle Štěcha zaměřovat i na zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hodiny, zvýšení podílu garantovaných mezd a v případě propouštění uplatňování sociálních rodinných aspektů. "Budeme prosazovat také větší nárůst penzijního připojištění pro zaměstnance, navýšení odstupného a delší řádnou dovolenou," podotkl.

Štěch upozornil na to, že poskytování nemzdových výhod se stává trendem. Zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně má v kolektivních smlouvách 93 procent podniků s touto smlouvou, na 77 procent z nich má o týden delší dovolenou. "Velice často je v kolektivních smlouvách dojednáno také navýšení mzdy o 13. a 14. plat," poznamenal.

Guvernér ČNB Zdeněk Tůma před několika týdny požadavky odborů na sedmiprocentní růst mezd odmítl komentovat. V letošním roce však podle něj růst platů nijak nevybočuje a odpovídá vývoji domácí ekonomiky.

Průměrná hrubá mzda v ČR vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 1099 korun na 18.833 korun měsíčně. Nominálně mzda stoupla o 6,2 procenta, po odečtení inflace o 4,2 procenta. Podle analytiků se růst mezd zdá být právě takový, aby domácnostem pozvedl náladu k utrácení a přitom nevyvolával akutní inflační nebezpečí.