Praha - Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 79 miliard korun z dubnových téměř 45 miliard. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Loni v květnu schodek činil 81,5 miliardy korun. Na celý rok je schválen rozpočet s deficitem 105 miliard korun.

Po údajích o indexu nákupních manažerů pro zpracovatelský průmysl jsou podle hlavního analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška výsledky státního rozpočtu druhým signálem, že se česká ekonomika ve druhém čtvrtletí nejspíš propadla hlouběji do recese. "Nepřekročit letošní plánovaný deficit státního rozpočtu bude značně obtížné," dodal.

Sobíšek upozornil, že dosud v žádném z letošních měsíců nebylo patrnější, že se státní rozpočet odchyluje od původních záměrů. Jeho schodek se po pěti měsících roku vyšplhal již na 75 procent výše plánované na konci roku. Problémem jsou klesající příjmy, dodal.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci května meziročně mírně stouply na 399,5 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá s růstem o 7,1 procenta, fakticky ale příjmy stouply o 0,1 procenta. Daňové příjmy se zvýšily o 1,1 procenta na 188,7 miliardy korun, schválený rozpočet předpokládá růst o 7,3 procenta.

Problémy s DPH

Ministerstvo k výsledkům uvedlo, že v meziročním srovnání se negativně projevil vysoký výběr inkasa daně z přidané hodnoty loni v květnu.

"Ta byla způsobena novelou zákona o DPH platné od dubna 2011, podle které mohli plátci DPH nárokovat odpočet až ve zdaňovacím období, ve kterém měli k dispozici daňový doklad. Tím se v květnu 2011 abnormálně zvýšilo inkaso DPH, což opticky způsobuje meziroční pokles oproti květnu 2012. Tento vliv bude v dalších měsících překonán," říká náměstek ministra financí pro daně a cla Ladislav Minčič.

Na dani z přidané hodnoty letos stát zatím vybral 75,7 miliardy korun, meziročně o tři procenta méně. Rozpočet přitom počítá s růstem o 15,5 procenta proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvýšila dolní sazbu daně z přidané hodnoty z deseti na 14 procent.

"Ve výběru DPH lze část propadu svést na loňskou vysokou základnu, to ale nezakryje jako důvod klesající aktivitu v ekonomice," upozorňuje Sobíšek.

Pomohly škrty ve stavebním spoření

Celkové výdaje státu v meziročním srovnání klesly o 0,4 procenta na 478,6 miliardy korun.

"V meziročním srovnání měly na nižší výdaje pozitivní vliv především nižší výdaje na stavební spoření o 5,4 miliardy korun," uvádí ministerstvo. Loni totiž klesla státní podpora stavebního spoření, která se vyplácí vždy až následující rok.