Praha - Hospodaření českých domácností loni ovlivnil pokles výkonnosti ekonomiky a relativně vysoký nárůst cenové inflace. I při nižším růstu příjmů lidé zvýšili stav svých úspor, kupní síla příjmů však kvůli inflaci klesla. Tempo výdajů na spotřebu se výrazně snížilo, v závěru roku bylo nejnižší v historii české ekonomiky.
Vyplývá to z Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období, kterou vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle materiálu vzrostl loni čistý příjem domácností v nominálním vyjádření o dvě procenta a průměrně činil 28 670 korun. Průměrný nominální čistý příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 681 korun.
Největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy. Průměrná nominální měsíční mzda činila 25 101 korun, oproti roku 2011 vzrostla o 2,7 procenta. Po zohlednění cenové inflace však průměrná mzda reálně poklesla o 0,6 procenta.
Druhou nejvýznamnější část příjmů domácností tvořily sociální příjmy, loni vzrostly v nominálním vyjádření o 2,6 procenta. Dávky pomoci v hmotné nouzi se zvýšily o 55,6 procenta, zvýšil se také objem vyplacených dávek důchodového pojištění a příspěvku na péči.
Průměrná výše starobního důchodu vzrostla meziročně o 2,2 procenta a dosáhla 10 770 korun. V reálném vyjádření se však snížila o 2,3 procenta. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se snížil, průměrná podpora v nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 5,5 procenta na 5892 korun. Na dávky nemocenského pojištění bylo vyplaceno 19,4 miliardy korun, o 9,9 procenta méně než v roce 2011.
Nejvyšší inflace od roku 2008
Nárůst spotřebitelských cen byl loni nejvyšší od roku 2008, inflace dosáhla 3,3 procenta, v roce 2011 to bylo 1,9 procenta. Podle ministerstva ovlivnilo útlum spotřebitelské poptávky zejména lednové zvýšení sazby DPH z deseti na 14 procent. Největší vliv na cenovou inflaci mělo zdražení bydlení, potravin a dopravy, zlevnily naopak oděvy, obuv, bytové vybavení a telekomunikační služby.
"Domácnosti omezily nejen své zbytné výdaje, ale také nákupy základního zboží a služeb. Reagovaly tak na předchozí pokles svých příjmů a obavy z nezaměstnanosti i možných dalších restriktivních opatření," uvádí analýza.
Patrné podle ní bylo i racionální chování domácností vůči úvěrům a zadlužování. Úvěry domácnostem vzrostly proti roku 2011 jen o čtyři procenta, což bylo nejméně od roku 1998. Lidé omezili spotřebitelské neúčelové úvěry, naopak úvěry na bydlení se zvýšily o 4,8 procenta.
Objem úspor domácností se meziročně zvýšil o 3,4 procenta na 1770,3 miliardy korun. Byl to o třetinu menší přírůstek než v roce 2011. "Při zohlednění cenové inflace a záporných reálných úrokových sazeb však bylo více než 38 miliard korun vkladů znehodnoceno," upozornilo ministerstvo.
Podle analýzy nelze ani letos očekávat výraznější změnu v nově vytvořených spotřebních zvyklostech domácností. Lidé pravděpodobně znovu omezí své výdaje. Za celý rok 2013 očekává ministerstvo stagnaci HDP nebo jen jeho slabý nárůst.
