V krátké době by se přitom jednalo o další stamiliardovou zátěž pro český státní rozpočet do budoucna.
O Dukovanech už je rozhodnuto, že je bude stavět jihokorejská státní společnost KHNP. A součástí historicky nejdražší české státní zakázky je také opce na další dva jaderné bloky v Temelíně. Korejci nezávazně nabídli, že stejný typ dvou dalších reaktorů jako v Dukovanech vybudují za stejnou cenu i v Temelíně.
"Určitě to budeme řešit," řekl deníku Aktuálně.cz místopředseda hnutí ANO a pravděpodobný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na dotaz, zda jeho vláda bude chtít rozhodnout, zda se pustí do dostavby Temelína.
"Jaderný energetický program byl zahájen naší minulou vládou a budeme v něm pokračovat. Pro další rozhodnutí potřebujeme vidět detailní záměr investora," dodal Havlíček bez dalších podrobností.
Dochází čas
Přestože opce je na pět let a stačilo by se tedy teoreticky rozhodnout nejpozději v roce 2030, Česko ale tolik času nemá. Podle končícího ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) by se měla vláda rozhodnout co nejdřív.
"Je to otázka maximálně dvou let, kdy vláda bude muset zvážit, zda té opce využije, anebo ne. My jsme již zahájili práce na návrhu postupu k tomuto kroku," řekl Vlček deníku Aktuálně.cz.
Podle Vlčka navíc může v případě dřívějšího rozhodnutí vláda dosáhnout lepších podmínek.
"Tendr byl nastaven na dva plus dva bloky, tedy dva bloky v Dukovanech a dva v Temelíně, za těch samých podmínek, s tím do toho KHNP šla," potvrzuje ministr a říká, že teď je míč na straně Česka, které se musí rozhodnout, jestli to nakonec bude "dva plus dva, nebo dva plus nula".
Dalších patnáct miliard
První dva bloky má korejská KHNP postavit za zhruba 400 miliard korun v současných cenách, dalších asi patnáct miliard bude Česko platit za návaznou infrastrukturu spojenou s výstavbou silnic, bytů a další nezbytné vybavenosti. Hotovo má být v roce 2036.
Zatímco o intenzivnější přípravy okolo dostavby Dukovan začaly po roce 2015, záměr dostavět Temelín pochází už z roku 2009.
"KHNP se v současnosti plně soustředí na probíhající projekt Dukovany a na zajištění jeho hladkého průběhu. S našimi českými partnery udržujeme úzký kontakt a veškerá rozhodnutí týkající se této opce budou přijímána v úzké koordinaci s investorem a českou vládou ve vhodný čas," řekl deníku Aktuálně.cz zástupce KHNP v Česku Vojtěch Meravý bez dalších podrobností.
Hlavní roli budou pro konečné rozhodnutí hrát podle končícího ministra průmyslu Lukáše Vlčka dva faktory. Jednak to, jak se bude vyvíjet výstavba dvou bloků v Dukovanech. "Za posledního půlroku se okolnosti kolem nových bloků v Dukovanech spíš zhoršují," myslí si ekonom a jednatel společnosti Capitalinked Radim Dohnal.
Naráží na fakt, že v Jižní Koreji se nejen vyměnil prezident, jehož nástupce podle některých nemusí být příznivcem zahraniční jaderné expanze, ale v současné době navíc probíhá výměna šéfa i v samotné KHNP.
"V EDF také vyměnili ředitele. Vyhodili toho, který chtěl dělat zahraniční investice a dali si tam toho, po kterém chtějí, aby dělal jenom domácí věci. Taková změna může nastat i v Koreji, a to by na přípravu v Česku mohlo mít negativní vliv," konstatuje Dohnal.
EDF je francouzský státní energetický kolos, který se původně o zakázku na dostavbu Dukovan ucházel, KHNP ho ale v tendru nakonec porazila.
Američané ve hře
"Pokud se situace v KHNP stabilizuje, dovedu si představit, že stát po té opci na dva bloky v Temelíně sáhne," dodává. "I vůle z korejské strany ovšem nakonec může být slabší," tvrdí Dohnal.
Dohnal tak poukazuje na další komplikaci z poslední doby, kterou pro korejskou KHNP znamenal spor s americkou společností Westinghouse okolo licencí a patentů.
Pře nakonec dopadla smírem, nicméně podle některých odborníků pro korejskou stranu velmi nevýhodně. KHNP bude muset platit americké společnosti Westinghouse obrovské peníze za to, že v Česku může daný typ reaktoru stavět. S těmito náklady však v dřívějších kalkulacích ceny nepočítala.
A další komplikace může nastat ze strany Evropská komise. Brusel má totiž podezření, že Korejci za pomoci státního aparátu nabídli záměrně nižší cenu, aby ze zakázky vyřadili konkurenci. Může se tak jednat o nedovolenou státní podporu. Na to si ostatně u komise stěžovala francouzská EDF. Nakonec tam může dojít k tomu, že komise neudělí Česku notifikaci ani na stavbu už zasmluvněných dvou rektorů.
"Posouzení stížnosti podané společností EDF kvůli tomu, že zakázku získala KHNP, stále probíhá, a to podle nařízení o zahraničních subvencích. K probíhajícím vyšetřováním se nevyjadřujeme," sdělil na dotaz deníku Aktuálně.cz mluvčí Evropské komise Luuk De Klein, který má na starosti komunikaci k oblasti hospodářské soutěže.
Ministerstvo průmyslu nicméně počítá s tím, že povolení z Bruselu by mohlo Česko získat během několika měsíců.
Malý místo velkého
Druhý faktor, který odcházející ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) uvádí jako zásadní pro rozhodnutí, bude rychlost, jakou se budou vyvíjet možnosti budování malých modulárních reaktorů v Česku.
Kdyby výrazně zrychlil, pak by stát nakonec nemusel další stavby velkých reaktorů realizovat, tvrdí Vlček.
"Máme vytipováno zhruba deset lokalit v Česku, kde by se mohly malé modulární reaktory vybudovat, jednou z nich je právě Temelín," upřesňuje ministr.
Podle některých ekonomů má propojení dostavby Dukovan a Temelína výhody i nevýhody. "Získáme výrazně větší a lukrativnější zakázku. To by vedlo k úsporám z rozsahu, což by bylo výhodné po finanční stránce," tvrdí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
"Na druhou stranu tím přestaneme diverzifikovat rizika. Případnými problémy při dostavbě Dukovan bychom zatížili i dostavbu Temelína," dodává Křeček.
Video: Kolik si z Dukovan ukousnou české firmy?
