Už dnes ale majitelka ochotně konstatuje, že se jí bydlí velice dobře, malý a uspořádaný byt se snadno udržuje. Je vzdušný a světlý, od dopoledních hodin až do pozdního odpoledne po něm cestuje sluníčko, za okny je vidět zeleň. Také to, čemu se celkem nehezky říká občanská vybavenost, je po ruce, na metro dojde pohodlně za pět minut a koupaliště i les jsou v dosahu. Jak tak paní Libuši poslouchám, mám upřímný pocit, že ona má panelákové sídliště docela ráda a po jeho opuštění netoužila a netouží.
Foto: Panel Plus/ Jaroslav Hejzlar
