Vjeli jste na placený úsek bez známky a bojíte se, že vám domů poštou přijde pokuta? Pak máte strach zbytečně, protože česká policie pokuty autům bez známky nerozesílá. Přitom neplatí, že by je kamerami nad vozovkou nedokázala podle registrační značky identifikovat. Problém je v tom, že zpětné dokazování přestupku by bylo příliš zdlouhavé, ne-li nemožné. Zákon totiž zná spoustu výjimek, jejichž případné nedodržení lze prokázat pouze přítomností policie přímo na místě přestupku.
"Osvobození od dálničních známek se v českých zákonech vztahuje jednak na konkrétní auta, a pak také na konkrétní osoby," vysvětluje Michal Dlabola. "Pokud jde o ten první případ, pak jde o elektromobily do celkové hmotnosti 4,25 tuny a veterány s platným průkazem historického vozidla. A kromě toho není dálniční známka zapotřebí v případě, pokud po zpoplatněné dálnici vede objížďka."
Známku ale nemusí mít ani auto, ve kterém sedí držitel průkazu ZTP či ZTP/P. "Dokonce ani není nutné, aby na autě bylo umístěno příslušné označení, tedy vozíček v modrém poli, nebo auto bylo někde pro tento účel registrováno." Dlabola vyčetl ze zákona jedinou podmínku: Držitel průkazu musí být buď sám provozovatelem auta nebo osobou blízkou tomuto provozovateli.
Kdo je osobou blízkou, řeší paragraf 22 odstavec první občanského zákoníku: "Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí."
V definici osoby blízké jsou tedy české zákony poměrně benevolentní. Michal Dlabola však výslovně upozorňuje, že v tomto případě nemá jít o příbuzné řidiče auta, nýbrž jeho provozovatele.
Vjet na dálnici bez známky smějí také auta, v nichž právě sedí nezaopatřené dítě s onkologickým onemocněním. Tato výjimka je zakotvena v paragrafu 11 zákona číslo 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře.
Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Nebo také z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Za nezaopatřené dítě však nelze považovat takové, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
K tomu Dlabola dodává že ani v tomto případě se auto nemusí nikde registrovat, dokonce není vyžadováno ani příbuzenství nemocného dítěte s provozovatelem či řidičem vozidla.
"Postihnout někoho za jízdu bez dálniční známky ex post jen na základě kamerového záznamu tedy může být děravé. Pokud by dotyčný našel v příbuzenstvu provozovatele auta nějakou osobu s tělesným postižením, která by mu potvrdila, že v inkriminovanou dobu v autě jela, byl by tím řidič vyviněn z přestupku. A pokud by provozovatel auta žádného takového příbuzného neměl, stačilo by mu zajistit si jakékoliv cizí dítě s onkologickým onemocněním, a opět by k žádnému přestupku nedošlo," objasňuje právník důvody, proč policie rozdává pokuty za nezakoupené dálniční známky raději přímo na místě.
Zároveň Dlabola upozorňuje, že pro jízdu bez dálniční známky platí totéž, co pro každý přestupek - že totiž o přestupek nejde, když takovou jízdou někdo odvrací akutní nebezpečí.
"Například když řidič poveze manželku s porodními bolestmi do porodnice a bude-li to nejrychlejší po dálnici, určitě se může proti pokutě bránit s poukazem na takzvanou krajní nouzi." Jak ale dodává, v takových situacích vždy záleží na konkrétních okolnostech. "Věc by mohla být posuzována odlišně, pokud by manželka rodila bezprostředně po příjezdu do porodnice, a jinak za situace, kdy by se jednalo jen o "poslíčky" a manželka by rodila až za několik dnů."
Vůbec by podle Dlaboly na policisty nezabrala výmluva, že řidič vjel na dálnici neúmyslně. Například, že omylem minul poslední možnou odbočku a na placené komunikaci se ocitl nedobrovolně. "Dobrý pokus, ale ono je to bohužel tak, že i neúmyslné jednání je přestupkem," konstatuje právník.
Tak to alespoň stojí v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Paragraf patnáct odstavec první tohoto zákona praví, že "k odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění."
