Popularita Formule 1 je v posledních letech na vrcholu. Závody jsou pravidelně vyprodané, částky za pořádání neustále rostou a mimořádným úspěchem byl i letošní film F1 s Bradem Pittem. Minulost ale ukazuje, že ne vždy dokáže značka F1 obrátit všechno ve zlato. Třeba městský okruh ve španělské Valencii je od roku 2012 opuštěný a v jeho části dnes bydlí bezdomovci a přistěhovalci.
Zbytky suti, odpadky, rozbité sklo a kam oko dohlédne, improvizované příbytky lidí – bezdomovců či přistěhovalců, kteří nemají kde jinde zůstat. Těžko se věří, že ještě na konci června 2012 se na závodní dráze ve Valencii proháněly monoposty Formule 1 a Fernando Alonso slavil další vítězství na domácí půdě. Den po tom, co španělský fotbalový tým ve čtvrtfinále Eura vyřadil Francii.
Byl to pro Španěly mimořádný sportovní víkend a Alonso ono červnové nedělní odpoledne určitě snil o tom, že vyhraje svůj třetí titul mistra světa. Po více než třinácti letech z toho snu, podobně jako z okruhu ve Valencii, moc nezbylo.
Trať s délkou 5,4 kilometru byla otevřena v roce 2008 a první závod vyhrál Felipe Massa hájící barvy Ferrari. Smlouva na pořádání závodu mezi tehdejším šéfem Formule 1 Bernie Ecclestonem, lokální vládou a promotérem Valmor Sports podepsaná o rok dříve. Uzavřená byla na sedm závodů, minimálně tedy do roku 2014.
Kdo vyhrál závod F1 na okruhu ve Valencii
2008 – Felipe Massa (Ferrari)
2009 – Rubens Barrichello (Brawn GP)
2010 – Sebastian Vettel (Red Bull)
2011 – Sebastian Vettel (Red Bull)
2012 – Fernando Alonso (Ferrari)
Trať ve Valencii navrhl dvorní architekt F1 Hermann Tilke a vedle permanentní části, nevyužívané k ničemu jinému než závodění, použil i existující silnice okolo přístavu. Po startovní a cílové rovince tak jezdila a dodnes jezdí auta po několikaproudé komunikaci. Další části prvního a druhého sektoru jsou částečně silnicí a částečně pěší zónou.
Že se tady kdysi závodilo, připomínají už notně vybledlé reklamní plochy na asfaltu nebo opuštěné skladiště, které kdysi sloužilo jako boxy a zázemí jednotlivých týmů. Dominantou byl také 140 metrů dlouhý posuvný most spojující dva břehy přístavu. Ten je teď po většinu roku zavřený, nedá se tak přes něj projít ani projet, a to kvůli lodní dopravě.
Je to jedno ze symbolických míst okruhu, jehož vybudování stálo podle španělských médií před mnoha lety 98,5 milionu eur, z velké části byly finance získané půjčkou. Ještě více se ale v posledních letech „proslavil“ třetí sektor Tilkeho návrhu. To je ta část, která měla být stálou závodní tratí, nebyla tedy zakomponovaná do už existující silniční infrastruktury.
Právě tam se nachází stany a montované provizorní ubytování odhadem několika desítek, možná stovek lidí. Že tu kdysi byla závodní trať, je jasně patrné ze stále existujících obrubníků, blednoucích sponzorských reklam, odtokových kanálů a dokonce umělé trávy, která místy narušuje divokou bující vegetaci.
Mimochodem asfalt, ač zaprášený a místy plný roztříštěného skla či odpadků, je překvapivě stále ve velmi slušném stavu. Je vidět, že auta tady příliš často nejezdí, ostatně kolem míst, kudy se dá na opuštěnou část okruhu dostat, jsou betonové zátarasy. Ty se nicméně dají obejít a s trochou opatrnosti také objet, čehož místní – minimálně v době redakční návštěvy – využívali.
V pozadí opuštěného okruhu se tyčí spousta moderních mrakodrapů či budova velkého akvária s delfináriem. Celé to vytváří zajímavý, ale velmi smutný kontrast mezi moderní podobou města a částí, kde dnes žijí převážně bezdomovci a přistěhovalci.
Současný stav bývalé závodní trati je výsledkem finančních problémů, do nichž se Valencie i Valencijské společenství (celá autonomní oblast, kam patří město Valencie) právě kvůli pořádání závodů dostaly. Bernie Ecclestone byl totiž kromě velmi schopného šéfa F1 také silným politickým hráčem. A pořádání závodu, o němž se mluvilo už v roce 2006, ve Valencii údajně podmínil znovuzvolením Francisca Campse ze středo-pravicové konzervativní lidové strany prezidentem Valencijského společenství.
To se také v roce 2007 stalo, takže následně začala stavba tratě podle Tilkeho návrhu. Především lokální politici v čele nejen s Campsem, ale i tehdejší starostkou Valencie Ritou Baberáovou za stejnou lidovou stranu, poskytující závodu finance, však přecenili své finanční možnosti. Navíc zájem fanoušků zůstal za očekáváním, i kvůli konfiguraci okruhu se složitým předjížděním.
Po pěti letech tak jednoduše došly finance, a i když smlouva s F1 byla podepsaná na sedm sezon, závod pojmenovaný jako Velká cena Evropy skončil už po pěti. Nepomohlo ani to, že Camps v roce 2011 skončil jako prezident Valencijského společenství a jeho nástupce nebyl příznivcem utápění peněz daňových poplatníků ve ztrátovém podniku. Když mimochodem Camps závod sliboval, neměl podle něj stát daňové poplatníky ani euro.
Licenci na pořádání závodů okruh oficiálně ztratil v srpnu 2013, ačkoliv v tu dobu se tam už rok vůbec žádný závod nekonal. Nevyšly ani snahy na střídání pořádání Velké ceny Španělska s Barcelonou.
Pětileté pořádání závodu prý spolklo přes 300 milionů eur, psal v srpnu 2021 španělský deník El País. Camps pak spolu s dalšími lidmi dokonce v souvislosti s tratí ve Valencii stanul před soudem kvůli možné korupci a podezřelým zakázkám, nicméně v prosinci 2020 byl shledán nevinným.
Před několika lety prý existoval plán na celkovou revitalizaci oblasti s výstavbou domů a občanské vybavenosti – kvůli tomu kolem trati zmizely betonové zátarasy s železným oplocením a některé další části připomínající někdejší závodní kariéru.
Podle současného stavu i množství improvizovaných příbytků a stanů (podle tři roky starého videa jich tam nebylo takové množství jako dnes) z jakýchkoliv plánů na zastavění oblasti sešlo. Minimálně zatím.
Ironií je, že příští rok se do Španělska opět vrátí dva závody Formule 1: kromě Barcelony na permanentní trati Circuit de Catalunya se nově pojede i na městském okruhu v Madridu. Ačkoliv se objevují spekulace, jestli se vše stihne v termínu a závod se o víkendu 11. až 13. září skutečně pojede, zatím nikdo z pořadatelů neřekl opak. A to i přes protesty obyvatel španělské metropole.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Nejen Ježíšek. Dárky v Evropě nosí skřítci, vousatí kmeti i vánoční kozy
Zatímco v Česku naděluje Ježíšek, v jiných zemích Evropy se o dárky stará řada nejrůznějších mytických a folklorních postav.
Zmizeli v kouři. Vánoční záhada dětí Sodderových, která děsí i po letech
Štědrý večer 1945. Dům v plamenech, pět dětí pryč. V popelu se však nenašla jediná kost. Byla to nehoda, nebo únos maskovaný jako požár? Přeřezané linky, výhrůžky kvůli Mussolinimu a falešné důkazy v krabici od dynamitu naznačují temnější scénář. Přečtěte si mrazivý příběh záhady, která nedala rodině spát celá desetiletí a dodnes zůstává jednou z nejpodivnějších událostí americké historie.
Letadlo s fotbalisty Sparty málem srazilo bouřkové peklo. Modlily se i letušky
Nervydrásající let zažili fotbalisté pražské Sparty 24. prosince 1965, tedy před 60 lety, na začátku zájezdu do Střední a Jižní Ameriky. I po dlouhé době při každé vzpomínce na tuto téměř hodinovou cestu plnou hrůzy a strachu se všichni shodli na tom, že to byl ten nejdramatičtější a vůbec nejhorší Štědrý den v celém jejich životě.