Redakce porovnala syntetickou a běžnou naftu přesným měřením na emisní válcové zkušebně TÜV SÜD Czech. Využily se dva modely Škody Octavia. Šlo o vůz druhé generace s tradičním 1.9 TDI bez filtru pevných částic a moderní auto čtvrté generace s dvoulitrovým dieselem.
HVO100 není zatím tak rozšířené, o jaký typ paliva se jedná, se můžete podrobně dočíst v článku Hospodářských novin, které se syntetickou naftou podrobně zabývaly.
Vyrábí se z odpadu zejména v gastronomii, například odpadních tuků a olejů po smažení, a tak se jí vžilo označení nafta z odpadků. Toto palivo hojně využívají dopravci.
V osobní dopravě se rozšiřuje zatím pomalu kvůli dostupnosti - aktuálně je v Česku k mání asi na dvaceti pumpách -, a také vyšší ceně. Například na pumpě Robin Oil v Kladně se aktuálně litr HVO100 prodává za 38,40 Kč, litr běžné nafty je o pět korun levnější. Na pumpě v Lukách nad Jihlavou, která byla první stanicí v Česku s nabídkou HVO100 za aktuálně 36,50 Kč, je rozdíl pouhé tři koruny na litr.
Stálo by za to si ale připlatit a tankovat dražší naftu, pokud má nižší výfukové emise v provozu? Majitelé starších dieselů, kteří se obávají pravidelných kontrol, které jsou dnes kvůli medializovaným podvodům pod drobnohledem, a policie dokonce měří emise aut v ulicích, by v HVO100 mohli nalézt spásné řešení.
Redakce se proto rozhodla vyzkoušet HVO100 v praxi a exaktně změřit emise v porovnání s běžnou naftou, a to jak u moderního vozu, tak staršího dieselového, přímo ve zkušebně TÜV SÜD Czech. Zkouška proběhla pod dohledem inženýra Luboše Trnky. Jak přesně test probíhá, se dočtete v Hospodářských novinách.
Do testu nastoupila nejprve starší Škoda Octavia 1.9 TDI 77 kW, jejíž motor splňuje emisní normu Euro 3. Vůz je bez filtru DPF, systému katalytické redukce a podobných moderních vymožeností, které se snaží zachytit co nejvíce nečistot ve výfukových plynech. Nejlepší léta má už za sebou, za dvacet let ujel přes 330 tisíc kilometrů. Naše šedá dvojková Octavia je z roku 2005 a bedlivý znalec aut pozná, že tu něco nesedí. Po nehodě přídě dostala novou, už faceliftovanou masku, ačkoli je staršího data výroby.
Naproti tomu červená Škoda Octavia 2.0 TDI 110 kW je veskrze moderní. Do testu nám ji zapůjčila automobilka Škoda. Vůz splňuje normu Euro 6 a stihl zatím najet jen necelých 16 tisíc kilometrů.
Každé z aut jsme testovali tak, jako by měla projít reálnou homologací, a následně udělali zkoušku, která se standardně provádí opacimetrem na SME. To vše vždy dvakrát - nejdřív s klasickým palivem, které jsme vyjeli, a pak jsme po propláchnutí soustavy syntetickou naftou natankovali plnou nádrž HVO100 a zkoušku provedli podruhé.
Sledovali jsme základní výfukové škodliviny, tedy CO, HC, CO2, NOx, pevné částice početně i hmotnostně (PN a PM) a také spotřebu, zda se prokážou nějaké rozdíly.
Během testu jsme totiž laicky sledovali i to, zda se jiné palivo projeví v praxi. Vypočítaná spotřeba se totiž s HVO100 snížila. U "staré" Octavie po opětovném dotankování jsme podle údajů počtu najetých kilometrů dle tachometru došli k snížení o 0,5 litru. V případě "nové" byl rozdíl 0,4 litru.
Výsledky jsme porovnali s tím, k jakým údajům se došlo při exaktních laboratorních testech. K jakým přesným údajům dospěla laboratoř TÜV SÜD Czech, je vidět v tabulce:
Co se tedy prokázalo? "Během testů jsme došli k závěru, že HVO100 vykazuje nižší koncentraci škodlivin z uhlovodíkového řetězce, tedy CO, CO2, HC (uhlovodíky). Ukazuje se, že vyšší výhřevnost paliva skutečně vede k tomu, že spotřeba je nižší, a to zhruba o tři deci. Naopak v případě NOx se rozdíl neprokázal," popisuje Trnka s tím, že pro potvrzení obecných závěrů by ale laboratoř musela provést důkladné studie a získat mnohem více dat, aby tvrzení bylo průkazné.
"V každém případě ale HVO100 rozhodně nevykazuje zhoršující se trend u sledovaných škodlivin z výfuků vozidel. Naopak díky tomu, že jsme sledovali jak moderní vozidlo s filtrem pevných částic, tak starší bez filtru, které splňuje nižší emisní kategorii 3, rozdíl v pevných částicích PM byl značný, zhruba jeden miligram na kilometr," hodnotí výsledek Trnka a pokračuje: "V kouřivosti nicméně nebyly velké rozdíly, i když u starší Octavie se ukazuje, že HVO100 může skutečně mírně vylepšit měřené výsledky na emisních kontrolách."
Teoreticky by tak majitelé starších aut, kteří tankují pravidelně syntetickou naftu, mohli mít větší šanci procházet na SME bez problémů. Neměli by ale čekat velké zázraky, rozdíl ve složení výfukových plynů nebyl dramatický. "Bereme to jako experiment a pevné závěry bychom si netroufli vynášet," říká inženýr z TÜV SÜD Czech.
Naopak u moderní Octavie nebyl rozdíl v naftách skoro vůbec patrný. Příčinou je částečně určitě i to, že moderní motor si díky přípravě směsi hoření a úpravou spalin díky katalyzátorům, filtrům pevných částic, katalytickou redukcí a podobně umí plyny už dostatečně očistit od nečistot. "Vykazuje ale nižší emise CO2, což je spojená nádoba s nižší spotřebou, a zmíněné rakovinotvorné pevné částice, což je fajn pro zdraví okolí," připomíná Trnka.
Palivo má tak z pohledu inženýrů ze zkušební laboratoře potenciál. "Ukazuje se, že HVO100 produkuje méně škodlivin, jako jsou CO, CO2 a HC. U moderního auta se emise ve výfukových plynech ale výrazně nezměnily, u staršího vozidla to ale vypadá, že HVO100 by mohlo legální cestou skutečně mírně vylepšit měřené výsledky na pravidelných emisních prohlídkách," uzavírá test Trnka.
I když palivo odrazuje vyšší cenou, při testech se ukázalo, že rozdíl se v praxi sníží, a to díky tomu, že spotřeba je s HVO100 nepatrně nižší.
