Když policejní prezident Martin Vondrášek při slavnostním projevu tvrdí, že je kvůli drsným podmínkám služby nutné auta měnit každé tři roky, řadoví policisté se jen potutelně usmívají. Do Úhelnice jich pro své služební auto dorazilo jedenapadesát, a pro některé tento okamžik znamená velkou změnu k lepšímu. "Ještě nedávno jsem jezdil s dvojkovou oktávkou," odpovídá výmluvně jeden z nich na otázku redakce Aktuálně.cz, jak je to s rychlou "úmrtností" aut ve službách Policie České republiky.
Dominantou policejních speciálů je nepochybně ochranný rám, který míval v dobách, kdy byl ještě legální u běžných aut, mezi motoristy řadu fanoušků. Třeba zpěvák Josef Laufer nedal na "matu buros", jak ji po španělsku říkal, dopustit. Když je totiž rám dobře ukotvený, dokáže karoserii ochránit třeba před devastující srážkou s lesní zvěří.
Doba ochranných rámů u sériových aut je v Evropě kvůli legislativě minulostí, nové policejní kodiaqy je mohou mít jen díky výjimce pro speciální vozidla. A každý policista, který s takto vybaveným autem jezdí, prochází školením. Při něm se učí takzvaný PIT manévr, kdy přesně mířeným šťouchancem rámu do boku pronásledovaného auta dojde k jeho přetočení o 180 stupňů.
Taktický zásah, jehož technika vznikla v 80. letech v USA, má svá přesná pravidla. Policejní auto musí najet na pronásledované auto zprava, přičemž šťouchanec rámem směřuje do zadní části karoserie. K tomu musí zasahující policista v okamžiku dotyku obou aut mírně přidat plyn.
Není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Když se to provede špatně, pronásledované auto se může nekontrolovatelně roztočit a vylétnout ze silnice. Také proto je PIT manévr v některých státech USA zakázaný, v Česku se ale osvědčil a policie tímto způsobem zastaví i několik ujíždějících aut měsíčně.
Správné provedení PIT manévru je přitom k pronásledovanému autu velmi šetrné. Na polygonu v Úhelnici jej policie demonstrovala hned čtyřikrát za sebou, přičemž "pronásledované" auto vyšlo z akce jen s odřeným nárazníkem.
K samotnému zásahu ovšem nedílně patří také moment překvapení. Než se pronásledovaný řidič vzpamatuje z úleku, z policejního vozu vyskakují příslušníci, kteří křičí jeden přes druhého, zatímco rozbíjejí okna auta a vytahují z něj řidiče ven. Takto uměle vyvolaný rozruch má za úkol odradit řidiče před dalším úprkem.
Zdaleka ne každý policista ale PIT manévr zažije na vlastní kůži. Ani ten, který redakci Aktuálně ochotně ukazuje výbavu čerstvě vyfasovaného kodiaqu, neměl ještě příležitost. "Už jsem ale odtlačil ze silnice nepojízdné auto, k tomu je rám také uzpůsobený," říká podpraporčík Jan Mottl.
Nový kodiaq se Mottlovi líbí, chválí třeba lepší uložení trezoru pro dlouhé palné zbraně za zadními sedadly. Policisté je nesmí vozit v autě volně, při nástupu do služby tak putují právě sem.
Jinak je i v novém kodiaqu vše na svém obvyklém místě - ovládání majáku, krabička s přepínáním různých sdělení pro zastavované auto na displeji umístěném na střeše, modul snad se všemi typy elektrických zásuvek. Pokud vás zajímají podrobnosti, můžete se na ně podívat do fotogalerie.
Nějaký zvláštní komfort, třeba masážní funkci sedadel, si policisté dopřát nemohou: všechna dodaná auta totiž vycházejí ze základní výbavy. Naopak se vůbec nešetřilo na motoru 2.0 TSI s výkonem 195 kW a maximálním točivým momentem 400 Nm, který pochází z Kodiaqu RS. Řadí se pomocí automatické sedmistupňové převodovky DSG a poháněná jsou všechna kola.
Další specialitou policejních kodiaqů jsou robustnější brzdy, možnost rychlého přepnutí do jízdního režimu Sport nebo přeprogramovaná řídící jednotka. Ta umožňuje mimo jiné zvenku uzamknout nastartované vozidlo (při nepovoleném vniknutí do auta se motor samočinně vypne) nebo vypnout denní svícení, a být tak s nastartovaným motorem u krajnice o něco nenápadnější. A pak je tu i možnost trvalé deaktivace systému stop-start. Něco takového by ve svém autě jistě uvítali nejenom policisté.
