Na dohled litoměřického Tyršova mostu se do proudu řeky Labe noří obří červený kolos jménem Kalan. Vůbec poprvé ho tu hasiči začátkem června testovali v tekoucí řece, doposud s ním měli zkušenost především ve stojatých vodách.
I proto byli všichni zvědaví, jak si "vodomety" s řekou poradí. Jde zjednodušeně o vodní turbíny používané namísto klasického lodního šroubu, pomocí kterých se tento moderní stroj pohybuje ve vodě.
Kalan je obojživelné vozidlo vyvinuté českou firmou New Space Technologies ve spolupráci se Záchranným útvarem Hasičského záchranného sboru (ZÚ HZS ČR). Jde zatím o prototyp, jediný vyrobený kus. Má sloužit pro zásahy v těžko přístupném terénu a při povodních a je určený pro záchranáře, armádu a další specializované jednotky. Kalan ostatně v přírodě značí vydru mořskou, největší svého druhu.
Nomen omen, na pohled totiž Kalan ohromí. Pásový obojživelník je monumentální stroj s délkou přes deset metrů. Pohání ho V12 z Tatry o výkonu 440 kW, uveze 70 osob a má nosnost 11 tun na vodě. Je schopný dosáhnout rychlosti 50 km/h na silnici, 35 km/h v terénu a 12 km/h na vodě.
Už od loňského roku ho dostal do rukou zmíněný hasičský útvar, který se na jeho vývoji podílel, aby ho testoval v nejnáročnějším terénu. "A my ho opravdu nešetříme. I proto jsme se do Litoměřic těšili, abychom během cvičení vyzkoušeli, jak se chová na velké řece, ať víme, co se nám v budoucnu může stát," vysvětluje David Kareš, brigádní generál zmíněného hasičského sboru.
V Litoměřicích se o víkendu konal už devátý ročník Hasičských slavností, největšího celorepublikového setkání hasičů. Útvar sem přivezl techniku, kterou při zásazích používá, včetně speciálních pancéřovaných kolosů Triton a Titan či pásového rypadla.
Především tu ale chtěli otestovat vodní techniku, a tak Kalanu dělaly na hladině doprovod jak čluny i různá plavidla, tak především tři staré obojživelné transportéry, modely PTS-10. Právě ty by hasiči rádi vyměnili za modernější techniku. Řadí se totiž mezi nejstarší stroje, které mají ve svém arzenálu.
PTS-10 (plavajuščij transportěr-srednyj, česky pásové transportní speciální vozidlo), které někteří hasiči přezdívají necky či plechovka, je technika už vyloženě obstarožní. Toto vozidlo, které původně vzniklo v Sovětském svazu během 80. let minulého století, pásy využívá z tanku T-55 a od něj má ostatně i motor a mnoho komponentů. Nástavba se vyráběla ve své době na Ukrajině.
"Hraje důležitou roli při záchranných a hasičských operacích v extrémních podmínkách. Je ale pravda, že dnes na něj už těžko seženete i nějaké mechanické díly a servis zvládá méně a méně lidí. Je problém sehnat například náhradní pásy, technika už se nepoužívá a díly se přestávají vyrábět. I ovládání není tak precizní a jednoduché, jak bychom si představovali," říká plukovník Ivo Adámek ze ZÚ HZS ČR.
Parametry jsou ale pro záchranný útvar vhodné. Jsou speciálně konstruovány tak, aby zvládly přepravit až 70 osob, případně náklad o hmotnosti až 10 tun. Díky pásům, které řidič ovládá pomocí dvou pák, takzvaných "rajčáků", se "pétéesa" statečně pohybují i v náročném terénu, včetně bahna, lesních porostů a měkkých půd. "Stroje jsou vhodné také ve chvíli, kdy se hasiči potřebují dostat přes zaplavenou oblast a nemusí řešit, jak je cesta zpevněná," dodává Adámek. Pro pohyb ve vodě využívá lodní šroub.
"A to může být někdy problém. U něj hrozí, že když se do něj zaklíní nějaký předmět, může dojít k střižení pojistných kolíků, pohon se přeruší a stroj se stane neovladatelný. Něco takového u Kalana nehrozí," dodává Adámek.
V České republice je několik PTS-10 stále v aktivním provozu, konkrétně čtyři. Tři jsou na každém středisku Záchranného útvaru, a to v Jihlavě, Zbirohu a Hlučíně, čtvrtý stroj je záložní. Přes svůj věk zůstává oblíbeným strojem díky své robustnosti.
Kapitán Miroslav Kučera, který má s tímto vozidlem bohaté zkušenosti, popisuje řízení PTS jako fyzicky náročné a vyžadující značnou souhru a zkušenost. "Je to jako staré auto, vyžaduje jiný přístup. Je potřeba mít i hodně síly a cvik, hlavně při přechodu z jízdy po zemi na plavbu ve vodě," vysvětluje.
To také potvrzuje nadpraporčík Pavel Kuchař, který s "neckami" pravidelně jezdí a je součástí týmu, který testuje kolos Kalan. "Řídí se opravdu daleko jednodušeji pomocí joysticku, ostatně, při tom testování jsme si nechali předělat přepínání mezi pohonem vodomety a pásy na tlačítko na joysticku. S Kalanem se daleko snadněji vyjíždí z vody na břeh, v PTS je právě tohle úplně nejtěžší, aby vás proud neodnesl. Já na Kalanu ale nejvíc oceňuji, jak skvělý je z něj výhled, to se absolutně nedá srovnat," dodává.
"Ovládání, moderní technologie, výkon, to vše je u Kalanu podstatně lepší. Hodnotíme pozitivně i to, že gumopryžové pásy Kalanu na rozdíl od PTS nerozdrtí asfaltové cesty, když se evakuují lidé, což jsme při záplavách zažili. Oceňujeme i to, že jde o českou firmu a na seznamu dodavatelů jsou v převaze také tuzemské firmy, jako například Wikov, Sidet a další," dodává Kareš.
Plukovník Ivo Adámek z Moravskoslezského hasičského záchranného útvaru zdůrazňuje, že inovace jsou zásadní pro práci záchranářů. "Kalan nám umožní rychlejší a bezpečnější zásahy, což je v krizových situacích klíčové," uvedl. Připomněl také, že řeka Labe slouží jako tréninkové místo pro hasiče a záchranáře, kteří se zde učí ovládat vozidla v různých podmínkách. Přece jen, v Hlučíně a okolí nemají řeku, na které by se dalo takto testovat a cvičit.
Na slavnostech v Litoměřicích tak návštěvníci během uplynulého víkendu mohli sledovat, jak oba typy vozidel - klasický PTS i moderní Kalan - ukazují své schopnosti v terénu i na vodě. Ukázalo se, že potřebuje velmi odolné turbíny, které nasávají vodu a s vysokou silou ji, lidově, "vyhazují" dozadu, čímž stroj získává tah potřebný k pohybu a manévrování na vodní hladině.
Představila se tu na vodě ale i další technika, od malých člunů po větší lodě. Na souši se blýskla veškerá technika, kterou hasiči disponují, a v centru Litoměřic mohli návštěvníci obdivovat i hasičské veterány.
