Italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk, český premiér Petr Fiala, slovenský premiér Robert Fico, maďarský premiér Viktor Orbán a bulharský premiér Rosen Željazkov. Šestice evropských politiků, která podle agentury Blooomberg napsala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž požadují odklad konce spalovacích motorů.
"Jsme v klíčovém bodě pro automobilový průmysl EU, produkci dílů a evropské klima. (…) Můžeme a musíme tlačit naše klimatické cíle efektivní cestou, nicméně nesmíme při tom zničit naši konkurenceschopnost, protože na průmyslové poušti není nic zeleného," cituje Bloomberg z dopisu evropských lídrů.
Ten přichází jen pár dnů před očekávaným rozhodnutím von der Leyenové. Všeobecně se počítá, že 10. prosince bude o zachování nebo odkladu jasno, nicméně eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro deník Handelsblatt minulý týden naznačil, že by nakonec rozhodnutí mohlo padnout o trochu později.
Každopádně posunutí zákazu nepodporuje jen šest premiérů, už dříve se podobně vyjádřil třeba německý kancléř Friedrich Merz a samozřejmě také automobilky. Jejich profesní sdružení ACEA poprvé už na konci srpna vyjádřilo nesouhlas s rokem 2035 a snahu tento termín posunout.
Třeba šéf Lamborghini Stephan Winkelmann pak na konci listopadu Hospodářským novinám řekl, že "debaty v EU se zdají být nakloněné tomu, že by se životnost spalovacích motorů prodloužila až do roku 2040".
Německý oborový magazín Automobilwoche nicméně tvrdí, že podle zákulisních zdrojů vůbec není jisté, jak celá debata kolem odkladu zákazu spalovacích motorů dopadne. Připomíná také, že není jasné, jaký postoj zastává právě předsedkyně Evropské komise. Ta se údajně soustředí především na možnosti finanční pomoci Ukrajině v boji proti Rusku od roku 2026.
A tak je prý ve hře i možnost, že sice na první pohled von der Leyenová skutečně oznámí odklad, nicméně s několika podmínkami. Tou asi nejzásadnější by byl podíl elektromobilů ve fleetech. Automobilwoche tak píše o tom, že firmy budou muset mít ve flotilách od roku 2027 minimálně 50 procent elektromotorů a po roce 2030 dokonce 90 procent elektromobilů.
V mnoha zemích - třeba Německu, ale i České republice - přitom právě firmy nakoupí většinu aut. Německo je na dvou třetinách, Česko zhruba na 75 procentech. Magazín to označuje jako "zadní vrátka k zákazu spalovacích motorů".
Proti takovému opatření se nicméně staví třeba Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch. Jeho člen Jens Gieseke, mimo jiné také expert německé vládní CDU/CSU pro dopravu, tvrdí, že by něco takového evropskému autoprůmyslu vůbec nepomohlo.
Zdaleka ne všechny státy Evropské unie ale podporují prolomení zákazu v roce 2035. Francouzi považují zachování termínu za důležité kvůli masivním investicím automobilek. "Pokud posuneme termín 2035, zapomeňte na evropské továrny na baterie," řekl na říjnovém summitu EU francouzský prezident Emmanuel Macron.
Země galského kohouta také podporuje elektrifikaci flotil, ovšem s preferencí evropských modelů. Tím bojuje proti nastupující čínské konkurenci, která umí, díky masivním státním dotacím, vyrábět a tím pádem prodávat elektromobily levněji než Evropané.
Právě sílící čínská konkurence a také slabší poptávka po elektromobilech přitom automobilky a politiky donutila o možnosti posunu konce spalovacích motorů jednat.
