Přísně tajné socialistické prototypy. Škoda má halu plnou nevyrobených specialit

Je možná trochu překvapivé, že největším tematickým celkem nového depozitáře Odtajněné koncepty v muzeu Škody v Mladé Boleslavi jsou různé prototypy na bázi Favoritu. Třeba volnočasová verze Fun z roku 1993, která dala později vzniknout Felicii Fun.

Ke žluté karoserii patří růžový volant. Mimochodem druhý prototyp Funu měl naopak růžové lakování.

Osobní verze užitkového Favoritu z roku 1991 do výroby také nepronikla, třebaže standardní Favorit se užitkové varianty i s nástavbou dočkal.

Prosklené provedení se stalo jen slepou uličkou vývoje, podobně jako většina prototypů v novém depozitáři.

Druhý funkční vzorek prototypu Škody Favorit vévodí části expozice věnované právě tomuto modelu. Zvládl přes 90 tisíc kilometrů. Auta pak doplňují i zvětšené skici některých modelů.

Bertoneho návrh Favoritu s karoserií kupé později převedli do reality až v Československu. Vznikl jediný kus, podobnou boční linku kolem oken italský designér později použil u některých citroënů.

Možná trochu větší šanci na výrobu než kupé měl sedan. Náběh se zvažoval v roce 1990. Ani v tomto případě se ale český zájemce nedočkal.

Expozice Odtajněné koncepty navazuje na loni otevřenou expozici Spící krása. Vstupné do obou je dohromady 200 korun navíc ke standardní vstupence. A prohlídku je potřeba si dopředu objednat.

Vedoucí renovátorských dílen ve Škoda Muzeu Michal Velebný popisuje jednotlivé exponáty v depozitáři. Tady konkrétně červený prototyp kombi Škoda 990 z roku 1963 a prototyp 988 z roku 1958, který později vedl k sériové 1000 MB.

Předobrazem embéčka byl i prototyp 976 s karoserií Karosa. Vznikl v roce 1956 a měl pohon předních kol s motorem vpředu.

Pohled do interiéru 976 připomíná spíše Octavii či Spartak.

Škoda 998 Agromobil a vedle něj 973 Babeta. Dva prototypy terénních aut mimo jiné i pro armádu, které měly výborné výsledky testů. Nakonec se ale nevyráběly. Oba typy se sešly ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. Agromobil byl také snahou najít nové vytížení závodu ČZ Strakonice, kde počátkem 60. let končila výroba motorek.

Škoda 720 je známá asi každému, menší typ 740 už ale nikoliv. Přitom se měly navzájem doplňovat, i když nesdílely vlastně jediný díl. Škodu 740 navrhl Josef Čech a měla motor vpředu s pohonem zadních kol. Vznikl jediný prototyp.

To řadu 760 měla Škoda dělat spolu s Wartburgem a Trabantem. Ani jedna strana ale ze společného projektu nebyla nadšená a kooperace se tak rychle ukázala jako neefektivní. Českému prototypu zpočátku navrhl karoserii Italdesign, podobně jako u typu 720.

Škoda ve vývoji řady 760 pokračovala během 70. let sama. Výsledkem bylo několik prototypů s různými typy karoserie. Mezi nimi i kupé 763 s laminátovými díly.

Pohled na palubní desku typu 736 Buggy z roku 1975, jehož design také navrhl Josef Čech a inspiroval se u amerických plážových bugin. Karoserii tehdy vyrobilo odborné učiliště, jde tak o jakéhosi předchůdce dnešních studentských škodovek, do výroby ale bugina i přes snahu tvůrců nepronikla. Vzniklo několik kusů.

Hodně nevšedně působí Škoda 748. Projekt si vzal upravenou karoserii Garde, ale technika pocházela ze 130 RS. Tehdy se hledal nástupce pro základ právě soutěžní 130 RS. Nakonec padlo rozhodnutí, že příští závodní škodovka bude mít geny běžných sedanů řady 742.

Na přelomu 70. a 80. let vznikly tři prototypy 748. Tento poslední čtvrtý byl postavený v roce 1985 v Kvasinách.

Také u řady 742, tedy 105/120, Škoda experimentovala s různými typy uspořádání pohonu. Bílá 742 P má motor a převodovku umístěné podélně vpředu a k tomu i pohon předních kol.

Moderní část prototypů načíná Škoda Tudor, kupé z roku 2002 na základech Superbu se šestiválcovým motorem. Ačkoliv si jej řada fanoušků přála, podle Michala Velebného se o sériové výrobě nikdy ani neuvažovalo.

Roomster měl v roce 2003 otestovat reakci na spojení „půlka stíhačka a půlka skleník“. Uspěl a do tří let se malé MPV začalo vyrábět. I Yeti se nakonec stal realitou, ačkoliv koncept kabrioletu z podzimu 2005 do výroby neprošel.

Má sice na první pohled futuristický interiér, přesto Yeti něčím budoucí sériové škodovky inspiroval.

Bílý Vision D byl v roce 2011 prvním konceptem, kterým se uvedl Jozef Kabaň. Inspiroval pozdější Octavii i Rapid. To Joyster z roku 2006 ukazuje, jak velmi nadčasový tento malý hatchback pro mladé byl. Michal Velebný poukazuje, že některé podobné prvky se na sériových autech jiných značek objevují až dnes.

O existenci pick-upů na základě Fabie a Yetiho asi věděl donedávna jen málokdo. Oba vznikly v rámci interního vývoje, fabií bylo dokonce více, používaly se třeba na převážení různých dílů v rámci Škoda Auto.

Jak správně poznáváte, zadní část pochází z Felicie. Pod kapotou je turbodiesel 1.9 TDI se 74 kW a ještě loni tento žlutý vůz automobilce sloužil.

Yeti z roku 2012 využívá v zadní části auta podlahu VW Caddy Maxi. Jinak má pohon všech kol a prodloužený je o 644 mm.

Z konceptu Vision E z roku 2017 se nakonec stal sériový Enyaq Coupé. Boční linka se prý inspirovala u 1000 MB. Konceptů pozdějších sériových modelů je v depozitáři hned několik.

Celá expozice je zakončená jednou ze skulptur, kterou Škoda ukázala v roce 2023. Představuje budoucí malé elektrické SUV Epiq.