


To, před čím šéf Fordu ještě dva měsíce zpátky varoval, možná již brzy sám podpoří. Jim Farley sice z levné čínské konkurence, která zejména mezi elektromobily zaplavuje Evropu, není úplně nadšený, spolupráci s ní se ale nebrání. Brzy by totiž Ford mohl vedle svých aut na starém kontinentu vyrábět i ta čínská.

Když Ford v prosinci podepisoval dohodu s Renaultem, řekl jeho šéf Jim Farley, že západní automobilky bojují proti čínské konkurenci o svůj holý život. Spolupráce podobná té s Francouzi, podle níž dostane Ford přístup k elektrické platformě pro svá dvě malá auta, je proto podle něj v současném prostředí v podstatě nezbytností. Sníží se tím totiž náklady, tedy i konečná cena auta.
Jenomže uběhly ani ne dva měsíce a Ford si možná čínskou konkurenci do Evropy přivede rovnou otevřenými vraty. Podle agentury Reuters totiž finišují jednání o dohodě mezi Fordem a Geely.
To sice modrý ovál do svého portfolia, kam od roku 2010 po prodeji právě Fordem spadá i Volvo, přidat nechce, má ale zájem o jeho nevyužité výrobní kapacity. Konkrétně se mluví o španělské Valencii, kde se aktuálně vyrábí jen SUV Kuga. Roční produkce se pohybuje kolem sto tisíc aut, kapacita továrny otevřené v říjnu 1976 je přitom kolem 400 tisíc aut. Od roku 2027 tam přibude výroba nového elektromobilu, podle Automotive News Europe půjde o SUV z rodiny Bronco.
Další využití by se tak modrému oválu mohlo hodit, stejně jako se naopak Geely hodí výroba elektromobilů na evropské půdě; a tím pádem bez cel zavedených Evropskou komisí. Automobilka čelí 18,8procentním clům nad rámec standardních deseti procent.
Reuters uvádí, že Ford nedávno vyslal do Číny delegaci na dojednání dohody, už před tím se vysocí představitelé Geely střetli s vedením Fordu v centrále v americkém Michiganu.
Právě Geely je přitom jednou z posledních opravdu velkých čínských automobilek, která zatím naplno do Evropy nevtrhla. Podle analytické firmy Dataforce loni prodali Číňané v Evropě jen 3533 aut, přitom takové MG – čínský lídr v Evropě – zapsalo téměř stokrát vyšší číslo.
Čínských značek, které i kvůli clům vyrábějí v Evropě, postupně přibývá. Nejznámějším příkladem je určitě BYD, které by letos mělo spustit výrobu elektromobilů v Maďarsku ve vlastní továrně postavené na zelené louce. Předpokládá se také, že BYD odstartuje i výrobu v Turecku.
Chery koupilo bývalou továrnu Nissanu ve Španělsku a vyrábí v ní SUV pod různými značkami. GAC a Xpeng využívají rakouské kapacity firmy Magna Steyr, Leapmotor by měl začít ještě letos s výrobou aut ve španělské továrně Stellantisu. Nejčastěji se ze tří závodů mluví o Zaragoze. Místo pro evropský závod hledá MG, Great Wall by chtěl v Evropě do roku 2029 vyrábět až 300 tisíc aut ročně. Hledá ale vhodnou lokalitu. Dříve se spekulovalo také o zájmu Changanu či Dongfengu vyrábět auta v Evropě.
O výraznějším příchodu Geely se mluví už řadu let i v souvislosti s českým trhem. Připraven byl dokonce vstup značky do Česka od roku 2023 pod hlavičkou dovozce Grand Automotive (dnes třeba Nissan, Omoda nebo Jaecoo), nakonec z plánů ale sešlo.
Pro Ford bude mít partnerství s Geely kromě využití stávajících kapacit podle dostupných informací ještě jeden benefit, přístup k asistenčním systémům včetně autonomního řízení. Právě v této oblasti přitom čínské automobilky těm evropským výrazně ujely.



Mimochodem pokud ke spolupráci s Geely skutečně dojde, bude to celé mít i dvě lehce úsměvné konsekvence. Tou první je, že právě Geely prodával Ford v roce 2010 švédské Volvo. Druhou pak skutečnost, že Geely už je řadu let partnerem Renaultu, ten třeba na některých trzích mimo Evropu prodává pod svou značkou modely na čínské technice. To je jen důkaz čím dál většího propojení celého automobilového světa.















Instruktor první pomoci Martin Bartl a Lucie Laitlová, koordinátorka vzdělávání Centra současného umění DOX, v novém díle Spotlightu vysvětlují, proč je většina lidí při konfliktních situacích na veřejných místech pasivní a jak to zvrátit, aniž byste ohrozili sebe či druhé.



Někteří zákonodárci v Poslanecké sněmovně chyběli na více než polovině hlasování. Naopak jedenáct z nich nevynechalo ani jediné. A premiér Andrej Babiš (ANO) sedí ve „žvanírně“ častěji, než když byl šéfem opozice.



Spojené státy předaly Íránu 15bodový plán k ukončení války. V úterý to napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala také izraelská stanice Channel 12, podle které USA a skupina prostředníků diskutují o možnosti uspořádat s Íránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Írán americké pokusy o příměří zesměšnil.



Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 389 ukrajinských dronů. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které ale informace o případných škodách neuvedlo. Ukrajinské údery mířily na Moskevskou a Leningradskou oblast a také na ruské regiony hraničící s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské invazi.



Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.