


Těžká, téměř pětisetstránková kniha Motocykly v Československu nabízí pohled na motocyklovou historii, jaký se v běžných publikacích jen tak nevidí. Místo technických tabulek přináší stovky autentických fotografií lidí se svými stroji – s rodinami, dětmi, manželkami i domácími mazlíčky. Zachycuje svět, který by jinak zůstal ukrytý v rodinných archivech. Nyní vyšel druhý díl.
Motocykly v Československu jsou knihou, která se nedá vzít jen tak do ruky a rychle prolistovat. Je těžká, mohutná, má pět set stran a už svým fyzickým provedením dává najevo, že nejde o běžnou publikaci o historii motocyklů. Přesto – nebo právě proto – je mimořádně zajímavá.
Nejde o encyklopedii, katalog ani technický přehled značek a modelů. Je to kniha, která se na motocykly dívá skrze lidi, kteří je milovali, používali, fotografovali a považovali za důležitou součást svého života. A tyto střípky dává po léta dohromady autor publikace Petr Doležal.

To nejzajímavější nejsou jednotlivé stroje, ale fotografie. Snímky, které vznikaly spontánně, často doma, na dvorku, před domem, na výletě nebo během rodinných událostí. Lidé se tehdy zvěčňovali se svými motocykly stejně přirozeně, jako se dnes fotí s novým autem nebo na dovolené.
Motorka byla symbolem svobody, úspěchu i radosti a na snímcích je to velmi dobře vidět. Majitelé u nich stojí s hrdostí, často v novém oblečení, někdy ještě v uniformě po návratu z vojny. Velmi často jsou na fotografiích celé rodiny – manželky, děti, babičky a dědové.
I když, pokud budeme upřímní, nejčastěji u motorek pózovaly mladé, usměvavé, elegantní krásné ženy a dívky, které se k motocyklům hodí tak nějak zcela samozřejmě. Na některých snímcích sedí děti na nádrži, jinde se na sedle objeví i domácí zvíře, třeba kočka. Právě tyhle drobné detaily dávají knize lidský rozměr a odlišují ji od většiny podobných publikací.
Zatímco v prvním vydání se Petru Doležalovi nashromáždily v archivu především domácí značky jako Jawa a ČZ, mravenčí prací se sbírka výrazně rozšířila. Velká část nové knihy příznačně označené jako číslo 2, aby se v knihovničce nadšenců zařadila vedle jedničky, se věnuje motocyklům, které dnes bývají vnímány spíš jako zahraniční nebo exotické, ale v tehdejším Československu byly běžnou součástí provozu.

Motocykly v Československu 1 a 2
Petr Doležal, autor knihy Motocykly v Československu, se tématu věnuje dlouhodobě. Předchozí vydání vzbudila výrazný zájem čtenářů a rychle se vyprodala, následoval dotisk. Knihy oslovily nejen motocyklové nadšence, ale i čtenáře, které zajímá každodenní život v Československu zachycený skrze osobní fotografie. Právě díky ohlasu veřejnosti se autorovi ozvali lidé, kteří na snímcích poznali své příbuzné nebo poskytli další materiály ze svých rodinných archivů. Nové vydání tak přirozeně navazuje na předchozí knihy a dál rozšiřuje obraz motocyklové minulosti, který by bez podobných publikací zůstal roztříštěný a skrytý. Autor vyzývá čtenáře, aby se mu ozvali, pokud mají zajímavý fotoarchiv, nebo na fotkách poznají své příbuzné, na mail [email protected].
Vedle známých značek jako Indian, Harley-Davidson, NSU, B.S.A., DKW nebo Sunbeam se tu objevují i stroje, o nichž se dnes mluví mnohem méně – Calthorpe, Matchless, New Hudson, Gnome et Rhône, Premier, Victoria, Walter, D-Rad nebo Ardie. Kniha tak ukazuje, jak pestrý byl tehdejší motocyklový svět v českých zemích a jak samozřejmé bylo setkávání různých technických škol a původů ještě předtím, než se nabídka zásadně zúžila.
Zásadní je i to, odkud fotografie pocházejí. V drtivé většině nejde o oficiální snímky, ale o materiály, které přežily v rodinných archivech. Fotografie, které by jinak zůstaly uložené v albech, krabicích nebo zásuvkách, dostávají v knize nový kontext a důstojný prostor.
„Dlouhodobě se snažím snímky identifikovat, doplňovat k nim informace a propojovat je s konkrétními příběhy, což se mi často daří i díky zpětné vazbě čtenářů,“ popisuje Doležal.
Zajímavý je i samotný proces vzniku knihy a práce s archivními materiály. Autor popisuje například situaci, kdy zakoupil dvě fotografie motocyklu DKW ze zcela odlišných zdrojů – jednu na burze od prodejce pohlednic a druhou v aukci.
„Když jsem je dal vedle sebe, tak jsem zjistil, že jsou to stejné stroje a stejná scéna,“ popisuje autor. Podobné momenty ukazují, jak roztříštěně se obraz motocyklové minulosti dochoval a jak náhodně se jednotlivé fragmenty znovu spojují.
Vedle fotografií lidí a jejich strojů kniha pracuje i s velkým množstvím dobových tiskovin. Reklamy, inzerce, propagační materiály výrobců i prodejců, výstřižky z tisku – to vše dotváří obraz doby a pomáhá čtenáři pochopit, jak byly motocykly prezentovány a vnímány. Tyto materiály nejsou jen pěkná ilustrace, ale plnohodnotná součást vyprávění, jak se motocyklový průmysl vyvíjel.
Specifickou kapitolou jsou pak motocykly, které se do knihy dostaly díky zahraničním archivům, který se Petru Doležalovi utěšeně rozrůstá. Část snímků pochází ze zrušené redakce britského motocyklového časopisu, který likvidoval svůj archiv.
Právě proto se v knize objevují i stroje, které striktně nepocházejí z území ČSR nebo ČSSR, ale mají přímou vazbu na tehdejší dobu a její technickou realitu.



Mezi nimi i velmi málo známé motocykly, například čínská kopie Jawy značky Xing-Fu. U těchto strojů bylo shánění informací mimořádně obtížné. „Dohledávání dobových materiálů bylo složité a ani opakované dotazy směrem do Číny mi nepřinesly odpovědi,“ přiznává s tím, že se historickému bádání snaží věnovat poctivě.
Motocykly v Československu tak nejsou jen knihou o strojích, ale především o lidech a době, v níž motorky hrály významnou roli. O nadšení, radosti z jízdy i obyčejných každodenních chvílích.
O světě, který by bez těchto fotografií zůstal skrytý v rodinných archivech. Právě v tom spočívá výjimečnost celé publikace. V působivém vyprávění o tom, jak motocykly skutečně žily v Československu.






Maduro byl jako cíl zvolen s ohledem na obhajitelnost jeho zatčení před veřejností, myslí si amerikanista Jiří Pondělíček: „Všichni teď přebírají linku – kdo je proti zásahu, ten obhajuje Madura, je na straně diktatury a proti demokracii.“ Upozorňuje také, že Donald Trump už se v podobném duchu vyjadřuje i o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi. Ten byl přitom zvolen v demokratických volbách.



Kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů zvažuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). NASA v souvislosti se zdravotním stavem člena posádky zrušil výstup do volného kosmu plánovaný na čtvrtek, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení úřadu.



Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.






Při rozsáhlém zásahu imigračních agentů v Minneapolisu na severu Spojených států ve středu zemřela žena. Zastřelil ji jeden z příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE) poté, co se prý pokusila zasahující přejet autem. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že agent střílel v sebeobraně.