Je slunečné úterní ráno v ulici Podbabská na Praze 6. I tady je pravá část vozovky vyhrazena pro cyklopruh, který pokračuje přes ulici Jugoslávských partyzánů až ke známému "Kulaťáku", okružní křižovatce na Vítězném náměstí. Cyklisté se tu však tou dobou vyskytují sporadicky, jak se na vlastní oči přesvědčili redaktoři Aktuálně.cz, kteří pozorováním situace na místě strávili dobrou půlhodinku. Za tu dobu pruh využili pouze dva, zato se po něm přehnalo 46 motocyklů a skútrů.
Pravda, někteří motorkáři důsledně jezdí po bílé čáře, která cyklopruh odděluje od zbytku vozovky. Nic to ale nemění na skutečnosti, že auta v tu chvíli podjíždějí zprava, což se tak jako tak nesmí.
Drtivá většina motocyklistů tento způsob jízdy bere jako naprostou samozřejmost, i když na místě zrovna není kolona, která by jim v jízdě nějak bránila. V jejich očích ale auta zřejmě nejsou dostatečně rychlá, aby nestálo za to je s využitím pruhu pro cyklisty předjet. Pokušení za dobu přítomnosti redaktorů odolali pouze tři motorkáři - z toho jeden měl na sobě žlutou vestu s písmenem L na zádech a řídit motorku se teprve učil.
Známý motoristický právník Michal Dlabola upozorňuje, že užitím cyklopruhu motocyklista riskuje víc, než si možná myslí: "Zákon o provozu na pozemních komunikacích mluví poměrně jasně. Kromě výjimečných situací, jako je třeba objíždění překážky, smějí pruh určený cyklistům užívat pouze jízdní kola a také koloběžky. Motorka nebo skútr tam vyjmenovány nejsou, tedy si nedovedu představit, že by si to mohl někdo vykládat jinak".
Kromě toho, že motorkář na zapovězeném místě riskuje pokutu, skutečný problém pro něj nastává, když dojde k nehodě. Třeba, když auto odbočující doprava a křižující při tom pruh pro cyklisty, motorkáře srazí, protože rychle jedoucí motorku po pravé straně auta nestačí zaregistrovat.
"Při posouzení míry zavinění se samozřejmě bere v úvahu spousta věcí. V zákoně se mluví o ohleduplnosti, předvídavosti a tak dále. V tomto případě se ale domnívám, že by policista mohl usoudit, že na rychlou jízdu motorky v cyklopruhu řidič auta neměl šanci reagovat. Mimo jiné proto, že její přítomnost na takovém místě nepředpokládal. Říká se tomu princip omezené důvěry, podle kterého každý může spoléhat na to, že další řidiči dodržují pravidla silničního provozu a nejezdí, kde nesmějí," vysvětluje právník.
Dlabola však zároveň uvádí konkrétní příklad, kdy se motorkář může z nehody vyvinit, třebaže na jejím počátku spáchal přestupek. Událost se stala v Dolních Chabrech, na víceproudé výpadovce z Prahy. V pruhu odbočujícím doleva zastavil před semaforem kamion, před který si do prostoru vyhrazeném cyklistům najel řidič na motocyklu. Toho ale šofér kamionu ze svého místa za volantem zřejmě přehlédl.
Za normálních okolností, pokud by padla zelená šipka doleva, motocyklista by na ni pravděpodobně zareagoval dřív než velký nákladní automobil, a z křižovatky by bez problémů zmizel. Jenže nastala situace, se kterou motorkář nepočítal: Řidič kamionu zjistil, že stojí špatně, když ve skutečnosti chtěl po silnici pokračovat rovně. A vyřešil to po svém - z odbočovacího pruhu se rozjel do křižovatky přímo, jakmile pro tento směr padla na semaforu ve vedlejším pruhu zelená.
Motocykl i s jezdcem pak kamion před sebou tlačil několik desítek metrů, o čemž kamioňák nejspíš nevěděl, dokud mu to gestikulací a troubením nenaznačili ostatní řidiči. "V tomto konkrétním případě se domnívám, že bude vina připsána řidiči kamionu, protože vjel do křižovatky na červenou. Bez ohledu na to, že motocykl zastavil před semaforem na místě vyhrazeném pro jízdní kola," říká Michal Dlabola s tím, že případ stále čeká na soudní dohru.
V loňském roce došlo na území Česka k 1496 nehodám s účastí motocyklu, v bezmála čtyřiceti procentech případů byl na vině řidič automobilu, uvádí BESIP. U cizího zavinění byla typická příčina nehody přehlédnutí motorky, pokud nehodu způsobil sám motorkář, pak nejčastěji v důsledku nepřiměřené rychlosti. Tři čtvrtiny nehod motocyklů s automobily mají za následek zranění motorkáře, v případě čelních střetů pak 4 z 10 případů končí smrtí.
