V leteckém muzeu Volandia u milánského letiště Malpensa je umístěná i kolekce několika desítek aut ze sbírky zkrachovalého studia Bertone. To za dvou své existence navrhlo nespočet aut, mezi nimi i Škodu Favorit. Právě speciální verze českého hatchbacku v netradiční barvě se zlatým logem a odlišnými nárazníky je v muzeu k vidění.
Foto: Jan Matoušek
Kromě toho má Bertoneho verze třeba i krémový kožený interiér. Jiná jsou litá kola. O mechanických úpravách nicméně nikdo neví.
Foto: Jan Matoušek
Tradičněji je ale jméno Bertone spojeno hlavně s italskými auty. Toto je Alfa Romeo Giulia Sprint Speciale, kterou navrhl designér Franco Scaglione na konci 50. let. Inspiroval se přitom vlastním aerodynamickým konceptem B.A.T.
Foto: Jan Matoušek
Jedním z největších jmen, která studio Bertone dalo světu designu, byl Marcello Gandini. Mezi jeho díla patří třeba Lamborghini Espada.
Foto: Jan Matoušek
Mezi lety 1968 a 1978 vzniklo celkem 1217 kusů tohoto čtyřmístného Lamborghini.
Foto: Jan Matoušek
Sbírku 79 sériových aut i prototypů koupil v roce 2015 v rámci aukce po zkrachovalém studiu Bertone turínský automotoklub Automotoclub Storico Italiano. Tehdy ho sbírka, prohlášená za italskou národní kulturní památku, aby nemohla být rozprodána po kusech a vyvezena z Itálie, přišla na více než 90 milionů korun. Od letošního dubna by se z Milána měla přesunout do Turína.
Foto: Jan Matoušek
Studio Bertone auta nejen navrhovalo, ale také vyrábělo. Pro Fiat třeba v 90. letech Punto s otevřenou karoserií.
Foto: Jan Matoušek
Fiat X1/9 patří k dalším nezapomenutelným autům s rukopisem studia Bertone, v tomto konkrétním případě Marcella Gandiniho.
Foto: Jan Matoušek
Mezi lety 1972 a 1982 auto vyráběl Fiat, pak výroba přešla pod hlavičku Bertoneho. Tak dvoumístná Targa vznikala až do roku 1989.
Foto: Jan Matoušek
Koncept Superlight je zajímavý tím, že karoserie je místo oceli kompletně z hliníku. Povedlo se tím ušetřit asi třetinu hmotnosti, do výroby se ale toto řešení neprotlačilo.
Foto: Jan Matoušek
Pod svou vlastní značkou a jménem Freeclimber dělal Bertone překarosované Daihatsu Rocky. Mezi lety 1989 a 1992 vznikly dvě generace off-roadu, který oproti originálu dostal luxusnější interiér a poháněly ho šestiválce od BMW na naftu i benzin.
Foto: Jan Matoušek
Mezi lety 1986 a 1990 vyráběla italská karosárna a designerské studio luxusní kupé Volvo 780.
Foto: Jan Matoušek
Pro BMW počátkem milénia zase Bertone stavěl skútr C1.
Foto: Jan Matoušek
Opel Astra Cabriolet byl v roce 2005 posledním sériovým autem, které Bertone vyrábělo.
Foto: Jan Matoušek
Několik let předtím, v roce 1996, vznikl pro Opel koncept velkého hatchbacku Slalom. Základem se stal Opel Calibra.
Foto: Jan Matoušek
Trojice zajímavých prototypů volnočasových malých aut do terénu. Zelené Suzuki Go, bílý Chrysler Shake a oranžový Bertone Shake. Všechny z počátku 70. let.
Foto: Jan Matoušek
Pohled na sbírku automobilů Bertone.
Foto: Jan Matoušek
Moderní koncepty navržené studiem Bertone: vlevo Aston Martin Jet 2 z roku 2004 a vpravo Jaguar B99 GT z roku 2011.
Foto: Jan Matoušek
I toto je Jaguar, jmenuje se Ascot a v roce 1977 ho navrhnul Marcello Gandini. Základem je sériové dvanáctiválcové kupé XJS.
Foto: Jan Matoušek
Typický Gandiniho rukopis nese i NSU Trapeze z roku 1973, stojící na základech modelu Ro 80. To znamená, že v útrobách pracuje Wankelův motor.
Foto: Jan Matoušek
Na základech Lancie Kappa vzniklo v roce 1995 čtyřmístné kupé Kayak.
Foto: Jan Matoušek
Bertone Pickster je pozoruhodná kreace z roku 1998: na základě tehdejšího BMW řady 5 vznikl pick-up se šestiválcem z BMW M3.
Foto: Jan Matoušek
O čtyři roky dříve zase Bertone vzal Porsche 911 Carrera (generace 964) a postavil na něm prototyp čtyřmístného sedanu Karisma. Jediný pár dveří se otevírá směrem vzhůru, podobně jako u staršího konceptu Lamborghini Marzal.
Foto: Jan Matoušek
A ještě hlouběji do historie můžeme jít za kreací Genesis. Patrně jde dodnes o jediný minivan s dvanáctiválcem z Lamborghini Countach, který je zkombinovaný s třístupňovým automatem Chrysler. Koncept vznikl v roce 1988 a také má vzhůru se vyklápějící dveře.
Foto: Jan Matoušek
V roce 1979 Marcello Gandini odešel od Bertoneho, stihl ale ještě navrhnout koncept Volvo Tundra. Zdá-li se vám auto povědomé, nemýlíte se: podobné linky měl o pár let později sériový Citroën BX. Podoba ale není náhodná, obě auta totiž sdílí jméno designéra, tedy Marcella Gandiniho.
Foto: Jan Matoušek
Zajímavé je, že o pár let později, v roce 1986, na základě modelu BX 4TC navrhnul Marc Deschamps ze studia Bertone koncept Citroën Zabrus, shooting brake s křídlovými dveřmi.
Foto: Jan Matoušek
Kromě evropských automobilek spolupracoval Bertone také s těmi americkými. Výsledkem jedné z kolaborací byl koncept Nivola z roku 1990, naznačující možnou podobu Chevroletu Corvette. Tehdy poprvé s osmiválcem uprostřed. Kdyby tehdy v Itálii tušili, jakou koncepci o spoustu let později zvolí produkční Corvette C8…
Foto: Jan Matoušek
Logo Cadillacu dostal futuristický koncept Villa z roku 2005.
Foto: Jan Matoušek
Během 90. a první dekády nultých let vznikly na základech Fiatu zajímavé koncepty. Zleva závodní verze Enduro se základem ve Fiatu Bravo, Suagná se základem v Grande Puntu, silniční verze typu Enduro a konečně Punto Racer.
Foto: Jan Matoušek
Punto Racer pak v roce 1994 představovalo možnost, jak doplnit nabídku malého auta i o kupé s pevnou střechou. Víc než koncept s přeplňovanou benzinovou čtrnáctistovkou nikdy nevznikl.
Foto: Jan Matoušek
Možná až trochu napřed byla v roce 1992 dvojice malých otevřených konceptů Blitz. Šlo totiž o elektromobily, ovšem s karoserií ze skelných vláken, což znamenalo hmotnost 650 kilo.
Foto: Jan Matoušek
Mechaniku Saabu 9-5 použil v roce 2002 koncept Saab Novanta, kterým studio Bertone oslavilo devadesáté narozeniny. Zároveň sloužilo auto jako demonstrace řízení po drátě, tedy bez mechanického spojení s koly.
Foto: Jan Matoušek
Prototyp GM Carousel mimo jiné v roce 2004 demonstroval možnosti změny pozice sedadla řidiče i způsobu, jakým bude automobil řídit.
Foto: Jan Matoušek
V roce 2000 přišlo studio Bertone s konceptem Slim, což byla jen 1,1 metru široká kombinace auta a motorky pro přeplněný městský provoz. Jak naznačuje i tento skelet, sedělo se v tandemu za sebou. O pohon se staral benzinový dvouválec.
Foto: Jan Matoušek
Kromě aut nechybí ani četné výkresy.
Foto: Jan Matoušek
Volandia u milánského letiště Malpensa je především letecké muzeum, a tak tam najdete třeba i sovětský MiG-15, který sloužil také u československé armády.