Zjevení světového formátu. Žehlička změnila česká nádraží, brzy skončí bez náhrady

Stroj 110.018 vyfocený na pražském hlavním nádraží při přetahu nočního vlaku z Holešovic.

Dnes muzejní prototyp byl v roce 2005 zachycen ještě v běžném provozu s manipulačním vlakem. Zde pózuje před dnes již neexistujícím kojetínským cukrovarem.

Několik Žehliček pokračuje v kariéře u soukromých dopravců, jako stroj 110.021 u společnosti Wynx Pool. Ten je nasazován i na výkony, dříve pro posunovací lokomotivy zcela netypické, a zajíždí dokonce i do Polska. Zde zachycen na vjezdu do Peček v roce 2020.

Fotografie stejného stroje o dva roky později v Nymburce dokumentuje těžké začátky českých soukromých rychlíků. Na obrázku je totiž R 11996 z Hradce Králové do Prahy, sestaveného z lehátkových vozů ČD Cargo, který provozovala firma Gepard Expres. Stejné firmě dnes patří jindřichohradecká úzkorozchodná železnice, na níž byl čerstvě obnoven provoz.

Stroj 110.045 zachycen v roce 2011 mezi Libicemi nad Cidlinou a Poděbrady v čele ostře sledovaného vlaku Sv 1306. Ten totiž převážel z Bohumína do Prahy opravené osobní vozy. Právě na tomto spoji ve stejném roce dosloužila jako na úplně posledním pravidelném výkonu i jedničková Bobina.

Žehličky jsou ideální stroj pro méně náročné výkony. Jako zde, když v roce 2014 tyristorový stroj 111.016 vezl zvláštní vlak pro filmaře mezi Velkým Osekem a Kanínem.

Tyristorová Žehlička 111.008 jezdí i na úrodné Hané. Zde v čele přetahu mezi Měrovicemi nad Hanou a Němčicemi nad Hanou.

Práce pro Žehličku byla někdy i smutná. Jako zde, když vezla v roce 2006 konvoj nepojízdných Bardotek s jedním Hektorem z Kralup do Kolína k likvidaci. Zde je souprava zachycena za mrazivého lednového dne u Dřís.

Žehličky jezdily skoro všude, kde byly elektrické dráty. Tady 111.015, čerstvě přelakovaná do nového korporátního laku ČD Cargo, řečeného Najbrt, projíždí v roce 2018 legendárními uhelnými esíčky v Českém Středohoří mezi Českými Zlatníky a Želenicemi nad Bílinou.

Velmi vzácný snímek zachycuje Žehličku 111.019 ve starší verzi korporátního nátěru ČD v osobní dopravě. Zde v roce 2017 projíždí na osobním vlaku mezi Hradcem Králové a Plačicemi.

Další z mnoha verzí nátěrů prezentuje stroj 111.030, který v posledních paprscích květnového slunce roku 2019 transportuje na vlaku Sv 1300 takzvané správkové vozy do opravy mezi Lhotou pod Přeloučí a Řečany nad Labem.

Dnes už neopakovatelné setkání lokomotiv Škoda 2. generace na pražském hlavním nádraží. To bylo v roce 2018 ještě před rekonstrukcí. Žehličce 111.035 dělá společnost Eso 363.127, rovněž před rekonstrukcí na řadu 362. V pozadí ještě stojí Krysa neznámého čísla, která již byla z pravidelného provozu stažena.

Lokálka z Tábora do Bechyně je poslední česká trať, elektrizovaná napětím 1500 V. Odporové žehličky tam dnes drží hlavní provozní slovo, jak dokumentuje i snímek stroje 113.002 v retronátěru, dokumentujícím stav po vyrobení v 70. letech.

Stroj 113.003 projíždí v roce 2014 mezi Sudoměřicemi u Bechyně a Bežerovicemi. Takto vypadalo řazení tamějších osobáků poměrně dlouho, než byly nasazeny modernější čtyřnápravové vozy.

Velmi zajímavý snímek z „Lipenky“, tedy lokálky Rybník – Lipno, zachycuje střídavou žehličku 210.045 mezi Rybníkem a Jenínem v roce 2021. Trať je nově přepnuta na střídavé napětí 25 000 V, dříve na stejném místě jezdily stejné soupravy, ale se stejnosměrnou žehličkou řady 113 na napětí 1500 V.

Vzácný snímek zachycuje střídavý stroj 210.066 s čerstvě obnoveným unifikovaným nátěrem při přetahu v rámci plzeňského uzlu v roce 1992, tedy ještě za éry ČSD. Na západě Čech těmto lokomotivám neříkají Žehlička, ale Jezevec.

Neidentifikovaný stroj řady 111 v čele nezvykle dlouhé soupravy, která se v roce 2010 vinula vltavským údolím mezi Libčicemi nad Vltavou a Řeží. Stroj i přes nevelký výkon disponoval velkou tažnou silou v nižších rychlostech.

Na továrním snímku je vidět dvojice přídavných sběračů, sloužících k napájení lokomotivy proměnným napětím, kterým byla lokomotiva dálkově ovládána.