Osm let se podílí na budování veřejné sítě nabíjecích stanic v Česku a koordinuje investice, přitom první rozhovor dala Helena Švejdová, jednatelka E.ON Drive Infrastructure, teprve nyní Hospodářským novinám.
Od začátku se specializuje především na dotační programy. Její tým čítá jen třináct lidí, ročně zprovozní stovky nových bodů. V rozhovoru vysvětluje, proč je v Česku stále obtížné dobíjecí stanice stavět efektivně a rychle.
Kolik nabíjecích bodů má vaše síť aktuálně a jak rychle roste?
V současnosti provozujeme přes 600 dobíjecích bodů. Každý rok chceme přidat zhruba 500 dalších. V posledních letech se tempo výrazně zrychlilo a dnes je běžné, že budujeme výkonné huby s několika stojany o výkonu 150 kW a více.
Znamená to, že pomalé nabíjení už ustupuje?
Přesně tak. Historicky máme asi 46 procent AC nabíjecích bodů, ale dnes už nové pomalé stanice nestavíme. Zaměřujeme se na rychlé a ultrarychlé dobíjení. Nejde jen o výkon, ale i o návratnost, AC stanice mají nízkou marži a využití.
Díky dotacím jste mohli postavit i stanice na méně vytížených místech. Jaká je role podpory dnes?
Zhruba čtyři pětiny naší sítě vznikly díky dotačním programům. Dnes už pokrývají spíš 50 až 60 procent nákladů. To ale umožnilo budovat síť i tam, kde by to komerčně nedávalo smysl. Zároveň to s sebou nese omezení, třeba nemožnost stanice modernizovat, dokud neskončí závazné období.
Helena Švejdová
Narodila se v roce 1988 v Jindřichově Hradci, žije v Českých Budějovicích. Vystudovala ekonomii na Jihočeské univerzitě. Po studiu nastoupila na Krajský úřad Jihočeského kraje, kde se specializovala na dotační programy. V roce 2017 nastoupila do společnosti E.ON, kde se zabývá výstavbou a provozem veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily v Česku. V současnosti je finanční ředitelkou a jednou ze dvou jednatelů společnosti E.ON Drive Infrastructure.
Elektromobilita se rozvíjí rychle. Jak se změnila technologie nabíjení za posledních pár let?
Zásadně. Dříve byla špička 50kW stanice, dnes testujeme 400kW a připravujeme i megawattové dobíječky pro kamiony. Technologie i software se neustále vyvíjejí. Elektromobilita je dynamický obor.
Kritici ale poukazují na to, že nabíjení na veřejných stanicích je příliš drahé a stírá se výhoda oproti spalovacím vozům, náklady na palivo jsou pak stejné, někdy i vyšší.
Je třeba si uvědomit, že cena nezahrnuje jen elektřinu. Jsou v ní náklady na infrastrukturu, servis, software, hotlinky… Většina řidičů ale stejně využívá primárně domácí wallboxy nebo nabíjení v práci. Problém byl, že se elektromobilita propagovala jako levná nebo bezplatná. To není udržitelné.
Je dnes budování veřejné infrastruktury ziskové?
Zatím ne, ale každý rok se ztráta zmenšuje (podle veřejné účetní uzávěrky skončil E.ON Drive Infrastructure loni se ztrátou 52,3 milionu korun - pozn. red.). Rozhodujícím faktorem je vytíženost stanic a ta zatím v Česku není na území mimo větší města nebo dálniční tahy dostatečná. Roste ale podíl pravidelných uživatelů a zvyšuje se průměrná spotřeba na jedno nabití. Největší výzva je, že stavíme síť pro budoucnost, protože poptávka přijde.
Co je největší překážkou dalšího rozvoje?
Nejvíc nás brzdí dlouhé čekání na připojení k distribuční síti. Procesy se sice zrychlily, ale stále jde o měsíce. A bez výkonu nemá smysl lokalitu rozestavět.
Jak se nabíjení mění z uživatelského pohledu, bude časem pohodlnější?
Určitě. Dnes máme platební terminál asi na 20 stanicích, ale do dvou let budou na všech. Evropská legislativa to vyžaduje. Překvapivě ovšem většina zákazníků stále raději používá čipy nebo QR kódy.
A co ceny, je zde výhledově prostor pro zlevnění?
My zlevňování v plánu nemáme. Vím, že spotřebitelé argumentují tím, že elektřina se zlevnila domácnostem, a proč se tedy nezlevní elektromobilistům na veřejných stanicích, ale marže pokrývají spoustu nákladů a elektřina je jen jednou položkou z mnoha.
