Když loni na začátku léta pohrozila Evropská unie Číně uvalením vysokých cel na elektrická auta, vypadalo to zprvu jen jako nabídka k vyjednávání na vládní úrovni. Jednání nakonec zjevně nikam nevedla, a tak se koncem října dodatečná cla stala skutečností. Jejich zvláštností je fakt, že všem automobilkám neměří stejným metrem, některé si s Evropskou komisí dokázaly vyhádat nižší sazbu. To v případě, že s úředníky spolupracovaly.
Když se ale Evropanům zdálo, že s nimi automobilka nemluví, napálili jí cla ve výši, za která by se nemusel stydět ani americký prezident Donald Trump. Vůbec nejvíc to postihlo čínským státem vlastněnou automobilku SAIC, která si k původní plošné sazbě 10 % musela na svá elektroauta připočítat dalších 35,3 %.
Výrobce SAIC je možná pro většinu českých motoristů neznámým pojmem, automobily značky MG, které vyjíždějí z bran jeho továren, však pravděpodobně znají. A možná si vzpomenou i na elektromobil MG4, který se před dvěma lety, kdy nabídka elektroaut byla ještě omezená, postaral v Česku o malou cenovou senzaci.
S novou celní sazbou by mělo MG4 nyní teoreticky stát nejméně o třetinu víc. Jenže nestojí, dokonce je zhruba o deset procent levnější než kdysi. "Příští rok čekáme novou generaci, tu stávající doprodáváme za výhodnější cenu," vysvětluje Dominika Beranová, zastupující dovozce značky do České republiky.
Při bližším pohledu na cenovou strukturu čínského elektromobilu se nelze ubránit dojmu, že jeho současná cena 709 900 Kč musí být pro výrobce ztrátová. Kromě cla v celkové výši 45,3 % je její součástí i 21% DPH a samozřejmě také doprava z Číny.
"Pro MG je důležité zůstat na evropském trhu, takže zvýšené celní sazby bere na sebe. Konečného zákazníka se ve skutečnosti vůbec nedotkly," podotýká Beranová s tím, že názorným příkladem je i nové elektrické SUV MGS5, přímý konkurent pro Škodu Elroq. Automobilka jej uvedla na český trh v červnu za cenu od 789 900 korun, tedy prakticky totožnou částku, za kterou nabízí svůj elektromobil Škodovka.
Zatímco SAIC evropská cla dorovnává ze svého zisku, jiné čínské automobilky se snaží novým podmínkám přizpůsobit. Například BYD začal nedávno s dovozem svých elektroaut do Evropy z Thajska, čímž se vysokým clům elegantně vyhýbá.
V Číně vyrábí i Evropa
Přesunout výrobu do Evropy se zase snaží automobilky, které jsou na Starém kontinentě doma, ale produkci bateriových aut až dosud realizovaly v Číně. Týká se to třeba Volva a jeho modelu EX30, za který musela automobilka platit celkové clo ve výši 28,8 %. Letos v dubnu se však výroba EX30 rozběhla také v belgickém Gentu. Volvo tím problém vyřešilo, aniž by během turbulentních časů pohnulo s cenami.
Obdobný plán má i Dacia s nejmenším modelem Spring. Ten přijíždí do Evropy z čínského závodu automobilky Dongfeng a je zatížen celkovým clem 30,7 %. Přestože i Dacia zatím drží původní cenu 419 900 korun, nová generace plánovaná na příští rok už bude vycházet ze společné platformy s Renaultem Twingo a od Číny se definitivně odstřihne, i pokud jde o výrobu.
Zvláštním případem je pak automobilka Smart, která dnes vyrábí už jen elektromobily. Poté co si ji v roce rovným dílem rozdělil Mercedes-Benz a Geely, proměnila od základu své modelové portfolio a z českého trhu se stáhla. "O značce Smart nemám momentálně žádné informace," říká Josef Hlávka z českého zastoupení značky Mercedes-Benz. Ještě před pár lety sdílely Smarty a Mercedesy jeden showroom, letos však podle statistik Svazu dovozců automobilů nepřibyl do Česka ani jeden nový kus. Pokud se na tom v budoucnu něco změní, musí v Číně vyrobené Smarty počítat v Evropě s celní sazbou 28,8 %.
Čínská odveta přišla. A evropské automobilky zabolela
Čínská reakce na evropská cla na sebe nechala dlouho čekat, o to je však její dopad pro některé výrobce bolestivější. Číňané usoudili, že pokud nějaká auta z Evropy mají v Číně stále ještě úspěch, pak jsou to drahé vozy prestižních značek. Zavedli proto "daň z luxusu" ve výši 10 procent na modely s cenou nad 900 tisíc juanů, tedy zhruba 2,7 milionu korun. A to bez ohledu na to, zda se auto vyrábí v Číně, nebo mimo její území.
Německý oborový týdeník Automobilwoche uvádí, že manažeři dotčených automobilek se o opatření dozvěděli pouhé tři dny před 20. červencem, kdy vstoupilo v platnost. A projevilo se okamžitým poklesem prodejů.
Podle Automobilwoche klesl odbyt Mercedesů v Číně za měsíc červenec o 22 procent, v případě BMW dokonce o 35 procent. Porsche zaznamenalo pokles o 17 procent.
Čína dosud byla pro luxusní evropské značky hlavním odbytištěm, to se však v posledních letech mění. Jejich export do Číny klesá už tři roky po sobě, například loni se meziročně snížil o 16 procent na 644 tisíc kusů. Nová "daň z luxusu" tedy pro německé automobilky přichází v nejméně vhodnou dobu. Pokud ji lze skutečně chápat jako odvetu, pak nemohla zacílit lépe.
