"Novelizujeme zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů byl odváděn do Státního fondu dopravní infrastruktury." Stačila jedna věta v návrhu programového prohlášení tvořící se vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, a strhla se velmi napjatá debata.
Nápad přitom vychází z předvolebního programu Motoristů sobě. Ti to zdůvodňovali tím, že některé radnice záměrně vydělávají na řidičích a převedení zisků do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by tomu mělo podle nich zabránit.
Proti podobné formulaci se samozřejmě obce vymezují. "Města a obce radary nevnímají jako nástroj k výběru pokut, ale jako prostředek ke zklidnění dopravy a ochraně zdraví obyvatel," říká mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková. "Pokud by obce o tyto finance (z radarů - pozn. red.) přišly, znamenalo by to možné omezování investic právě do míst, která jsou z jejich pohledu nejrizikovější," vysvětluje dále.
Jako příklady, na co obce peníze z radarů používají, vyjmenovává Kocková třeba instalaci a údržbu kamerových systémů, osvětlení a značení přechodů pro chodce, dopravní značení či osvětové akce zaměřené na bezpečnost dětí a seniorů v dopravě. Dodává také, že Svaz měst a obcí s návrhem nesouhlasí.
A podobně jsou na tom i města: "Tento záměr se nám samozřejmě nelíbí a využijeme všech možností, abychom jej zvrátili," říká například mluvčí Břeclavi Ivana Solaříková. Tamní radnice podle ní získala loni z radarů 17,4 milionu korun. "Tyto prostředky se město snaží opět vracet do dopravy, zejména do bezpečnosti provozu," dodává Solaříková.
Ještě výrazně více získává z radarů Benešov: podle mluvčí tamní radnice Terezy Lípové má město z radarů každý rok asi 40 milionů korun, zhruba polovina ale padne na nutné provozní výdaje spojené s měřením a správou přestupků. Loni tak byl čistý zisk zhruba 20 milionů korun. "Pokud by tyto prostředky nově připadly státu, šlo by o poměrně výrazný zásah do městského rozpočtu," řekla Aktuálně.cz mluvčí radnice.
"Jen letos Benešov investuje do oprav komunikací a chodníků 40 milionů korun: například do chodníků u starého židovského hřbitova nebo do nových autobusových zastávek. Tyto investice by bez zmíněných příjmů z pokut bylo obtížné v budoucnu zachovat v současném rozsahu," vypočítává Lípová.
"Stávající nastavení nám přijde smysluplné a obáváme se, že pokud by města ve věci investic do dopravy a komunikací nově musela žádat o podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury, půjde o mnohem komplikovanější proces. Náročný na personální i časovou kapacitu," dodává mluvčí Benešova.
Místostarosta Benešova Roman Tichovský (ODS) podle ČTK uvedl, že pokud by návrh skutečně prošel, město by přestalo radary provozovat. Podobně pro ČTK komentoval situaci i starosta Slavkova u Brna Michal Boudný (PRO Slavkov u Brna).
Na možnost, že by změna mohla snížit motivaci obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, upozorňuje také Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT: "Radary opravdu velmi často slouží ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy a zároveň jsou příjmy obcí, které je dále mohou investovat."
Navrhuje, že by se v rámci navrhované úpravy spíše než na přesměrování výnosů mělo zaměřit na jasnější pravidla, kde je možné úsekové radary umisťovat a vázat tyto prostředky výhradně na investice do výstavby a údržby dopravní infrastruktury.
"Tím můžeme získat hned dva benefity: působíme represivně na neukázněné řidiče, ale zároveň obyvatelé měst vidí, že vybrané pokuty mění jejich okolí k lepšímu," říká Lokaj. Počkat chce ale na konečnou podobu návrhu i vzhledem k potřebě najít shodu s dotčenými obcemi.
V Česku je podle ČTK aktuálně asi 410 silničních radarů, každým rokem jich přibude kolem čtyřiceti. Umístění musí obcím schválit policie a ne vždy mají obce radary tam, kde by je chtěly mít.
Rozpočet SFDI je pro příští rok poměrně napjatý. Končící vláda schválila rozpočet fondu s výdaji 187 miliard korun, podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) chybí SFDI 37,2 miliardy korun.
