V roce 1936 začali bratři František a Mojmír Stránští, opraváři jízdních kol, pracovat na projektu tříkolky, která by na rozdíl od motorky chránila posádku před rozmary počasí. První prototyp už s trubkovým rámem postavili v roce 1943 v Solnici a pojmenovali ho Oskar (kára na ose). Původní plechová karoserie ale dělala velký hluk, o dva roky později vyrobili první sérii už s koženkovou karoserií. Jediné přední okno bylo skleněné, zbylá jsou z plexiskla.
Velorex měl být určený hlavně invalidům, Stránští si proto patentovali ruční ovládání
pedálů. Právě kvůli tomu se vozítko dočkalo nelichotivé přezdívky „Pytel na kriply“.
Ale mělo řadu dalších přezdívek, jako třeba „Hadraplán“, „Montgomerák“, „Splašené
trubky“ nebo „Prchající stan“.
"Nákladního Velorexe bylo dle dostupných údajů vyrobeno pouze několik kusů.
Některé z nich vznikly přestavbou z klasického hadráka, bývají osazeny motory 250 i 350," dodává Schavel.
