Psal se rok 1975, když skupina dobrovolníků, mužů a žen, vypila postupně jeden až čtyři půllitry dosud neznámého piva a po uplynutí zhruba tři čtvrtě hodiny jim zdravotníci odebrali krev. To samé se posléze opakovalo.
Dva nezávislé posudky soudních znalců pak potvrdily, že v odebrané krvi nejsou žádné stopy po alkoholu. A zrodilo se Pito. Nealkoholické pivo s obsahem maximálně 0,5 procenta alkoholu, pojmenované zkratkou slov pivo - auto. Tehdejší Československo se tak před oněmi 50 lety stalo první ze zemí někdejšího východního bloku a podle dostupných informací třetí v celé Evropě - po Švýcarsku a Německu.
Základní vývoj probíhal v pražském pivovarnickém výzkumném ústavu. Následná testovací a posléze "komerční" výroba v Jihočeských pivovarech národním podniku - budějovickém odštěpném závodě II (tehdejší Samson, předtím Budějovický měšťanský pivovar a dnes opět Samson).
Výsledky obou v úvodu zmíněných experimentů byly podle článku z časopisu Kvasný průmysl z roku 1976 příznivé. "Oba soudní znalci shodně konstatovali, že mohou na základě experimentálně zjištěných výsledků pivo Pito doporučit jako nealkoholický nápoj ve smyslu zákona 120 z 19. prosince 1962 vhodný pro řidiče motorových vozidel a pro takové pracovníky, jejichž činnost vyžaduje zvýšenou soustředěnost a pozornost," napsal v časopise Jiří Cuřín, jeden z pivovarnických odborníků, kteří se na vývoji českého nealko piva podíleli.
Časopis ovšem zmiňuje i další "vynálezce" a spoluautory Pita: Vladimír Černohorský (spoluautor také například dia piva), Josef Faktor, Gaston Klazar a Jiří Tarant. Patří k nim i Miloš Musil, ikona sládků ze Samsonu a posléze protivínského Platanu.
Nealko piva lze vyrábět více způsoby. Například odstraněním (odpařením) alkoholu z klasicky uvařeného piva. Čeští autoři vymysleli a nechali patentovat princip kvašení, které se přeruší dřív, než kvasinky při požírání cukru v mladině vyrobí vyšší než půlprocentní podíl alkoholu.
Z Českých Budějovic technologii převzaly před sametovou revolucí i další tuzemské pivovary. Pito se tak vyrábělo na více místech republiky a ve značně rozdílné kvalitě. Ostatně, v budějovickém Samsonu ho vaří dodnes.
Podle Daniela Dřevikovského, generálního ředitele Samsonu, vychází současná receptura z té původní. Využívá se ale nových technologií, zejména po rozsáhlé rekonstrukci pivovaru za půl miliardy korun, ke které přistoupil současný vlastník, brazilsko-belgická skupina AB InBev, v letech 2014 až 2017.
"Už po sametové revoluci se začala používat pro prodloužení trvanlivosti Pita pasterizace, následně v 90. letech se Pito jako první nealko pivo v České republice začalo stáčet do nerezových KEG sudů a v současnosti je vyráběno v hygienicky naprosto čistém, uzavřeném okruhu bez přístupu kyslíku a mikroorganismů," popisuje Dřevikovský.
Za těch 50 let však vyrostla Pitu gigantická konkurence. Zvlášť v posledních letech. Ostatně dokládá to i celková produkce nealko piv u nás. V roce narození Pita se tohoto nápoje vyrobily tři tisíce hektolitrů, o pět let později v roce 1980 už 43 tisíc a loni 1,6 milionu hektolitrů - zejména díky ochuceným variantám.
Nealko piv už jsou po Česku desítky značek a názvů, leckdy evokujících původní účel pití pro řidiče - například Vozka z pivovaru Svijany, Moto Brouk z Nové Paky. Nealko pivo se už ale stalo téměř povinnou výbavou i v nabídce mnoha minipivovarů. Pito se dočkalo i několika ocenění v degustačních soutěžích, podobně jako třeba Švestka z humpoleckého Bernarda, rakovnický nealko za studena chmelený Bakalář i třeba Birell z Plzeňského Prazdroje, který dnes vládne celé kategorii nealko piv.
