Na první pohled klidný den v tropických vodách poblíž severovýchodního pobřeží Austrálie. Slunce se tříští o hladinu, pod níž se pomalu pohybují stíny. A pak se to stane. Scéna, která překvapila i zkušené mořské biology, se odehrála během několika sekund – a dost možná přepíše učebnice biologie.
Ačkoliv mladé lidi pálí otázky kolem změny klimatu, většina škol se této problematice příliš nevěnuje. "Tématu se přikládá stejný význam jako tomu, jestli dítě umí popsat stélku lišejníku nebo rozeznat houby," upozorňuje Jiří Kulich, ředitel ekologického střediska a člen pracovních skupin, jež připravují reformu výuky. Do budoucna by se to však podle něj mělo právě díky reformě změnit.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Nadace Partnerství letos ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Do třetího ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme šetrné hospodaření v lesích i na poli, zelené bydlení pro seniory, ekologickou univerzitu či dvě stě kilometrů alejí pod Blaníkem.
Ekologické organizace Greenpeace a Deutsche Umwelthilfe (DUH) hodlají podat žalobu na velké německé koncerny kvůli jejich dopadu na změnu klimatu. Podle agentury DPA adresovaly předžalobní výzvu firmám Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz a ropné a plynařské společnosti Wintershall.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Místní buky přežily staletí. V podstatě jen díky neprostupnosti terénu severovýchodního svahu Jizerských hor je v minulosti lidé nevykáceli. "Na turisty dýchne duch lesa," říká Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která se o zachování bučin částečně zasloužila.
Dominantou východního okraje Brna jsou bývalé vápencové lomy a jejich okolí, které v sobě skrývají netušené přírodní krásy a velký počet chráněných druhů rostlin i živočichů. Nechybí ani fascinující panoramatický výhled na Brno i jižní Moravu či pozoruhodný příběh.
Protipandemická opatření a omezená možnost cestování způsobuje, že se v ovzduší snižuje množství emisí z dopravy. Přispívá to k jeho celkové kvalitě, která byla v Česku za uplynulý rok skutečně výjimečná. Na úbytek škodlivých látek měly ovšem vliv hlavně příznivé rozptylové podmínky. Omezení dopravy či útlum průmyslu k tomu pouze přispěly. Efekt opatření navíc ovlivní ovzduší pouze krátkodobě.
Naši vrstevníci jsou k nám někdy skeptičtí, posmívají se nám, že nás nezajímají zpěváci a nové značkové oblečení. Občas dělají i naschvály. My chceme pomáhat planetě, říkají sestry Anna a Eliška Víravovy, které za svá ekologická videa získaly Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekozásek roku 2019. Vidíme problémy, které se týkají naší budoucnosti, a chceme s tím něco dělat, dodávají.
Nechceme staré věci opravovat, udržovat. Máš pět let staré auto? Dej ho pryč, "než se začne sypat". Plno věcí je dnes vyrobeno tak, že už ani opravit nejdou. Opravy jsou neskutečně drahé.
Členové ekologického hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) dnes v ranní špičce na třech stanicích narušili provoz metra ve východní části Londýna. Podle agentury Reuters se někteří cestující rozzlobili, když aktivisté vyšplhali na střechu vlaku. Extinction Rebellion tvrdí, že jejich cílem bylo "upozornit na krizi" související se změnami klimatu.
Několik desítek ekologických aktivistů, kteří protestují proti prodloužení provozu chvaletické elektrárny, zablokovalo v pátek odpoledne hlavní vjezd do elektrárny. Další desítky se jich utábořily u vedlejšího vjezdu. Jedni z iniciátorů protestu z občanského hnutí Limity jsme my uvádí, že na místě byly až stovky demonstrantů. V symbolickém protestu budou pokračovat i v sobotu. Protest nijak nenarušuje chod elektrárny, pracovníci mohou přicházet a odcházet. Na místě je zatím asi 120 lidí a policie, která zatím nemusela zasahovat.
Tým pod vedením zoologa a ekologa Tomáše Jůnka a cestovatele, dobrodruha a aktivisty Arthura Sniegona, známého jako "ochránce slonů v Africe", míří v srpnu 2019 na vědeckou expedici Dzamba Ya Lobi (Prales zítřka) do jedné z posledních neprozkoumaných výsep africké divočiny - pralesů na pomezí Demokratické republiky Kongo a Gabonu.
Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázány na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2). Uvedli to vědci ze Stanfordovy univerzity, kteří společně s českými vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR) a České zemědělské univerzity (ČZU) zmapovali vzájemně prospěšné vztahy mezi stromy, houbami a bakteriemi.
Požárem poškozený gotický chrám Notre-Dame v Paříži může být nyní nebezpečný i kvůli kontaminaci olovem. Varovali před tím zástupci francouzské ekologické organizace Robin des bois. Podle nich se při pondělním požáru žárem roztavilo až 300 tun olova, které se nacházelo v konstrukci střechy a spadlé věže. Vláda by se prý proto měla s ohledem na zdraví obyvatel přednostně věnovat dekontaminaci celého místa.
Premiér Andrej Babiš (ANO) si v úterý vyslechl zástupce ekologické organizace Děti Země, jež prosazuje alternativní variantu dálnic, u níž by tranzitní doprava z Rakouska na severní Moravu a do Polska nezasahovala do brněnské aglomerace.
Sucho i povodně mohou přijít kdykoliv, došlo ke změně vzorců počasí. Jsme naprosto závislí na přírodě, ale už to nevnímáme, nepobýváme v krajině, ztratili jsme selský rozum, jsme nepoučitelní, říká David Pithart, ekolog a šéf Koalice pro řeky. Pokud se prý bude klima opakovat jako letos, budeme tomu muset přizpůsobit hospodaření s vodou. Podle něj se musí zvedat hladina podzemní vody a vracet toky do přírodního stavu.
Stabilizace krajiny není zrovna optimální stav. Lepší je dynamika, říkají ekologové a ochránci přírody. Sem tam proto neškodí nějaké to rozježdění půdy, povodeň či vypálení porostu.
Co ale stojí poslední léta za masovým vymíráním včel? Paraziti. Člověk. Kleštík včelí, který včelstva oslabuje do posledního dechu a přenáší nebezpečné viry. Bakteriální včelí mor. Brouk leskňáček úlový a zase člověk. Tohle není žádný sci-fi. V Číně je tak málo včel, že se opylování dokonce ujali sami lidé se štětečky, říká přírodovědec Martin Mikeš v dalším díle DVTV Apel.
Hamburk je prvním německým městem, které se rozhodlo využít rozhodnutí spolkového správního soudu, podle něhož je zákaz jízdy dieselových aut v centrech přípustný. Už koncem dubna nebude možné se projet s diesely spadajícími do emisní kategorie Euro 5 a nižší po dvou hlavních ulicích v centru. Hamburk přitom není městem, které v Německu nejvíce překračuje limity pro koncentraci oxidů dusíku.
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
Poslanecká sněmovna v úterý schválila svoji verzi novely stavebního zákona, když přehlasovala Senát. Nyní ji k podpisu dostane prezident republiky. Novela fakticky zjednodušuje celé povolovací řízení tím, že slučuje územní i stavební řízení a také posuzování vlivu na životní prostředí. Lidé si také budou moci postavit dům či chatu na pouze stavební ohlášení bez toho, aby je omezovala stavební plocha.
Staleté stromy Bělověžského pralesa, domova zubrů, vlků nebo rysů, pomalu mizí. Neporušené části porostu na pomezí Polska a Běloruska, chráněného jako Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO, v současnosti těží harvestory. Proti těžbě unikátního lesa protestuje Evropská komise, odborníci i stovky vědců. Polská vláda argumentuje výskytem kůrovce. Nenásilnou blokádu obřích těžařských strojů zahájili i ekologové. Do akce se zapojila také skupina devíti Čechů.
Pokuty až do 15 000 korun hrozí aktivistům, kteří v sobotu vnikli do lomu Bílina u Braňan na Mostecku. Policie v areálu zajistila 133 lidí, většinu z nich už propustila, sdělil krajský policejní mluvčí Daniel Vítek. Další potíže už policie neřešila.
