Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky tzv. Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude případně vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.
Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky takzvaných Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.
Končící vláda zvyšuje tlak na to, aby se neměnil systém výpočtu důchodů, jak slibuje hnutí ANO. Dosluhující ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) požádal prezidenta, aby pomohl s vyjednáváním. Petr Pavel teď vzkazuje, že o důchodovém systému „bude jednat“.
Do boje o další změny v důchodovém systému se má vložit prezident Petr Pavel. Podle dosluhujícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by hlava státu mohla zatlačit na vznikající kabinet Andreje Babiše (ANO), aby nerušil to, co v důchodech prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS).
Vyhlídka na důchod není pro značnou část české populace nijak pozitivní. Aktuální data ukazují, že obavy mají jak budoucí penzisté, tak i ti současní.
Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek.
Více než dva miliony penzistů si od ledna polepší. Důchody jim porostou výrazně rychleji než letos. Vyplývá to z propočtů Národní rozpočtové rady.
Je třeba neváhat a spořit na stáří, nespoléhat na státní důchod. Takzvaný náhradový poměr, tedy podíl starobního důchodu na dříve pobírané výplatě, může za několik let klesnout z nynějších zhruba 45 procent na 30 až 25 procent, varuje David Marek, šéfekonom Deloitte. Hrozba je to hlavně pro početnou generaci tzv. Husákových dětí čili lidí, kteří mají začít odcházet do penze za deset až 20 let.
Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli, zabývali se obsahem právní úpravy i procedurou přijetí, kdy sněmovní většina kvůli opozičním obstrukcím ukončila rozpravu, aniž se vyjádřili všichni přihlášení poslanci.
Předvolební kampaň graduje a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) napodobil svého stranického šéfa Petra Fialu, který před časem slíbil Čechům mzdy jako v Německu, když ho na podzim opět zvolí. Do popředí zájmu se tentokrát namísto mezd dostaly německé důchody.
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů.
Česká správa sociálního zabezpečení změní od dubna dvěma pětinám důchodců a důchodkyň termín výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Týká se to víc než 1,16 milionu lidí. Peníze budou dostávat o deset dnů dřív, tedy jen v první polovině měsíce.
Lidská populace stále více stárne, nicméně data neukazují, že by se nějak výrazně zvyšovala kvalita života prožitého v důchodu. Podle ředitele externí distribuce NN Životní pojišťovny Petra Němečka máme do budoucna zaděláno na problém, protože silné ročníky, které odejdou do penze, nebude mít kdo nahradit. "Každý si bude muset sám převzít zodpovědnost za své stáří," říká ve Spotlight+.
"Jestliže dnes někdo odchází do penze, dostává v čistém téměř 60 procent bývalé průměrné mzdy. Ale víme, že změny by měly vést k tomu, že zhruba do 10 až 15 let poměr klesne někam k padesáti procentům," říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, komu se oddalování penzijní reformy "prodraží". Proč ji už nemáme? A jak moc si může Česko ekonomicky vyskakovat v době, kdy stále bojuje s propady?
"Pokud nebudou udělány změny, tak se to prodraží pro ty, kteří jsou dneska 'mladí', tedy pracující kolem 30 až 40 let. Ti budou platit pořád stejně, možná ještě víc, ale hlavně dostanou méně ve vztahu k tomu, kolik zaplatili," říká bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok k tomu, jak nutné je tlačit na změnu systému důchodů. To, že k žádné radikální změně za 35 let nedošlo, nazývá "tragickým osudem".
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu obstála, důchodci si tak finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění čte soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně.
Většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů. Lidé ale zároveň většinou nechtějí sami dávat na penze více peněz prostřednictvím zvýšení daní nebo sociálního pojištění. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného loni od konce září do začátku prosince.
Andrej Babiš se svými výroky ve sněmovně blíží postojům Jindřicha Rajchla, Patrika Tušla, Tomáše Čermáka a Jany Peterkové. Dezinformátorům. Dost děsivá, nebezpečná podívaná.
Je alarmující, že vláda v aktuálních návrzích důchodových i daňových reforem vůbec nepočítá s klimatickou změnou a dopady technologií na pracovní trh. Místo vize nabízí soubor nesoudržných opatření, kde jediným cílem je snížit zadlužování.
"Největší debata byla o zdanění fyzických osob, dani z nemovitosti i zdanění tichých vín. Nejsložitější ale bylo, když jsme procházeli rozpočtové kapitoly a škrtali v oblasti národních dotací," prozrazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), o čem se vedli při plánování úsporného balíčku na vládě největší boje. Koho se šetření dotkne nejvíce? A je jasné, jak to bude s důchody?
