


Ukrajinci budou mít dál možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt. A to i navzdory nesouhlasu vládního hnutí SPD. To se nedá nic dělat, řekl novinářům šéf SPD Tomio Okamura, když bylo jasné, že ho koaliční partneři přehlasují. Podle něj ovšem ke zpřísnění nakonec dojde.

„Máme tři ministry z celkového počtu, což znamená, že když nás přehlasují, tak nás přehlasují. Ale naši ministři budou hlasovat proti tomu,“ řekl Tomio Okamura (SPD) ještě před pondělním zasedáním vlády, na které se nakonec odsouhlasilo, že podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu se měnit nebudou.
Aby běženci získali zvláštní dlouhodobý pobyt, budou muset žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky nebo mít roční hrubý příjem nad 440 tisíc korun. Musí rovněž projít bezpečnostní prověrkou a nikdo z nich ani z jejich rodinných příslušníků nesmí čerpat sociální dávky.
„Nesmí mít žádné nedoplatky na daních,“ uvedl rovněž jako příklad jedné z podmínky ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání vlády.
Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady s tím, že jsou tvrdé a splňuje je jen úzký okruh uprchlíků. V loňském roce totiž požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80 tisíc Ukrajinců, získalo ho ale nakonec jen 16 tisíc z nich.
Okamura zároveň připomněl, že koalice na zpřísnění podmínek pro pobyt všech cizinců v Česku pracuje. Ministr vnitra Metnar má připravit příslušný zákon nejpozději v květnu, tvrdí šéf SPD.
Jedním z hlavních pilířů by měla být podle informací deníku Aktuálně.cz přísnější kontrola Ukrajinců pobírajících humanitární dávku. A to zejména v souvislosti s tím, jak se policii daří rozkrývat podvody okolo čerpání podpory určené pro ukrajinské uprchlíky.
Nejnověji informovala policie o pěti případech zneužití humanitárních dávek pro ukrajinské občany s dočasnou ochranou. Ti se do Česka se nepřestěhovali, jen sem přijížděli pro peníze. Neoprávněně získali přes 570 tisíc korun. K podvodnému jednání se přiznali, jak uvedla tento týden v tiskové zprávě mluvčí policie Dana Čírtková.
Podle vedoucího odboru cizinecké policie Oldřicha Chaloupka nejsou podobné případy na Vysočině ojedinělé. Upozorňují prý na ně sami pracovníci odboru azylové a migrační politiky v Jihlavě.
Vrchní ředitel sekce informačních technologií ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš nedávno deníku Aktuálně.cz řekl, že nejlepší ochranou proti zneužívání dávek by bylo, pokud by úřady práce mohly dostávat od policie informace, zda se Ukrajinci čerpající dávky opravdu zdržují v Česku. Podle něj policie příslušná data má.
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) už dřív připomněl, že český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny neobešel. „Vidíme už několik let, i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka.
Proto chce vláda v rámci hospodářské strategie zjednodušit přijímání zahraničních pracovníků. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či v Nizozemsku je tato doba třikrát kratší.
Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce.
Podle předsedy vládní SPD Tomia Okamury jsou zahraniční síly v určitých oborech potřeba, ale v hospodářské strategii žádné konkrétní počty přijímaných sil podle něj nebudou. Původně přitom měla vláda plán přijetí až stovky tisíc zahraničních pracovníků, Hospodářská komora ČR dokonce mluvila o potřebě čtvrt milionu lidí ze zahraničí.
Kolik zahraničních pracovníků nakonec do země přijde, nelze podle odborníků předem odhadnout. „Právě proto jsme tam nedali žádné číslo. Číslo samo o sobě je zavádějící, proto jsme ho tam nedali, aby trh práce byl zabezpečený s ohledem na poptávku po těch lidech,“ řekl tento týden ministr průmysl a obchodu a hlavní autor hospodářské strategie Karel Havlíček (ANO).



Američané, Ukrajinci a Rusové ve středu dopoledne v Ženevě pokračovali druhým dnem v jednáních o možnostech diplomatického ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Ruské agentury uvedly, že rozhovory již skončily a že v brzké době se očekává jejich další kolo. Z dosavadních informací vyplývá, že průlom nenastal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň obvinil Rusko z průtahů rozhovorů.



Itálie má odškodnit nevládní organizaci Sea Watch, jejíž loď sloužící pro záchranu migrantů v moři úřady v roce 2019 zabavily protiprávně. Ve středu o tom rozhodl soud v Palermu. Stát má podle něj organizaci vyplatit 76 tisíc eur (1,8 milionu Kč). Úřady loď zabavily, když vplula do přístavu v rozporu s nařízením ministerstva vnitra. Premiérka Giorgia Melonia rozhodnutí soudu označila za absurdní.



Před olympiádou mluvil o akci, na kterou čeká celý život. David Pastrňák, česká hokejová hvězda číslo jedna, měl v Miláně v 29 letech první šanci pod pěti kruhy. Turnaj mu nešel podle představ, ale ve čtvrtfinále proti Kanadě podal nejlepší výkon. Stejně jako celý český tým.



Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Pro vojenský úder proti Íránu existuje mnoho důvodů, prohlásila ve středu na pravidelné tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Zároveň ale podotkla, že úterní jednání o íránském jaderném programu přineslo drobný pokrok. Informují o tom agentury AFP a Reuters.