Křeslo policejního prezidenta nejspíše projde obměnou - jak tomu ostatně bývá po téměř každých sněmovních volbách. Šéfa strážců zákona vybírá ministr vnitra, zpravidla na doporučení poradní komise. Jen pár dní po volbách do Poslanecké sněmovny se proto začínají objevovat spekulace, kdo by mohl nahradit současného prezidenta Martina Vondráška.
Po jeho konci ostatně volal i předseda SPD Tomio Okamura. Svým výrokem, že by personální změnu u policie požadoval mimo jiné kvůli svému vlastnímu trestnímu stíhání v kauze předvolebních plakátů, si však zavařil u hlavy hnutí ANO Andreje Babiše. Ten jeho výrok označil za nevhodný a připomněl, jak šéf STAN Vít Rakušan "odstranil" Jana Švejdara z vedení policie ještě dříve, než se sám stal ministrem vnitra.
Nejenže Okamura svým prohlášením přiznal snahu zasáhnout do živého případu, ale také svými slovy potvrdil, že by skrze svého "odborníka na vnitru" ovlivňoval policii ke svému prospěchu. Tím definitivně ztratil šanci získat resort pro sebe.
Nyní se zdá, že by na pozici ministra vnitra mohl zamířit někdejší ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Původně se spíše spekulovalo o místopředsedovi hnutí Robertu Králíčkovi, který bezpečnostním sborům sliboval zlepšení pracovních podmínek. S ním se již podle informací redakce ale nepočítá při sestavování vlády.
Rošáda v čele policie
Kdo obsadí funkci policejního prezidenta, nebude pravděpodobně jasné do té doby, než se vnitra ujme nový ministr. Už před volbami se ovšem bezpečnostní sbory připravovaly na nemalé personální změny, a to nejen s ohledem na předešlé zkušenosti. V policejním i politickém prostředí začalo s velkým předstihem padat několik jmen.
Co se týče nástupce za Martina Vondráška, několikrát zaznělo například jméno Tomáše Kužela, brigádního generála a šéfa moravskoslezských policistů. Na prezidiu Kužel v minulosti působil na pozici náměstka, a to hned dvakrát. Podruhé se tak stalo pod vedením tehdejšího policejního prezidenta a nynějšího senátora ODS Martina Červíčka.
V minulosti Kužel čelil kritice za své krátké působení v StB před rokem 1989, tehdy to ovšem ani ministr vnitra a expolicista Jan Kubice nepovažoval za problém. Ve služebním poměru je od roku 1984, chvíli pracoval také v řadách cizinecké policie. Podle informací Aktuálně.cz ovšem ještě nedostal nabídku, stejně jako další možní nástupci Vondráška - stále se čeká, která politická strana obsadí vnitro.
Druhý kandidát, který podle zdrojů Aktuálně.cz přichází v úvahu, je současný první náměstek policejního prezidenta a další brigádní generál Tomáš Lerch. Přímý podřízený Vondráška má za sebou několik manažerských pozic - šéfoval například dopravnímu inspektorátu a stál v čele pražských policistů do roku 2022, než se přesunul na prezidium. Do služebního poměru nastoupil v roce 2000 jako řadový policista v Mělníku.
Nalomená policejní ochranka
Bez ohledu na to, kdo se stane policejním prezidentem, přijde ještě jedna změna, a to na úrovni útvarů. Především se mluví o konci generálmajora Jiřího Komorouse, který šéfuje ochranné službě. Důvod je prostý - na konci prosince mu bude 65 let, takže odejde do důchodu. Novela zákona, která by působení na manažerských pozicích prodloužila až na 70 let, se v končící Poslanecké sněmovně nestihla schválit.
Kdo nastoupí místo něj? Kromě Tomáše Lercha, který má na prezidiu v gesci i dění uvnitř ochranné služby, se mluví například o Davidu Endrštovi, náměstkovi pro ekonomiku ředitele Komorouse v útvaru policejních bodyguardů. Zkušený ochránce politických špiček, který zajišťoval i bezpečnost americkému prezidentovi Baracku Obamovi při jeho návštěvě v Praze, je podle zdrojů redakce pravděpodobným nástupcem, třebaže nabídku ještě vysloveně nedostal.
Zároveň by však Endršt (nebo kdokoliv, kdo se stane ředitelem po Komorousovi) zdědil několik nepříjemností. Ochranná služba PČR čelila - a do určité míry stále čelí - několika kauzám. Útvar v minulosti řešil například policistu, který tajně natáčel své kolegyně i svou partnerku ve sprchách a pak se nechal po doporučení bývalých nadřízených zaměstnat v elitní Mezinárodní škole v Praze (ISP).
Dále měli ochránci pochybit při doprovodu amerického velvyslance či zapomněli zbraň v Poslanecké sněmovně. V jeden moment dokonce ochranka končícího premiéra Petra Fialy (ODS) loni v listopadu nabourala do mercedesu, který shodou okolností řídil bývalý vězeň Jiří Kajínek. Mimo to Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala bossing, šikanu, fiktivní přesčasy a podezřelé odměny ve vedení policejní ochranky.
Návrat Švejdara - ale ne na prezidium
Do služeb bezpečnostního sektoru se nejspíše vrátí i jedno známé jméno, které by někteří policisté rádi viděli zpět i na prezidiu - Jan Švejdar. Toho vyměnil nyní již končící ministr vnitra Vít Rakušan ještě předtím, než byl oficiálně jmenován prezidentem Petrem Pavlem do čela svého resortu na podzim roku 2021. Šéf hnutí STAN se tehdy sešel se Švejdarem po sněmovních volbách. Nedlouho poté skončil v čele policie.
"Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí a zbytečně by komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat," informoval Švejdar v prosinci na sociální síti X, aniž by byl konkrétnější. Následně se uchýlil ke svému civilnímu životu na venkově.
Nyní se ovšem Švejdar podle informací webu iRozhlas.cz opět hlásí o slovo, tentokrát ovšem nemíří do vedení policie. Má se místo toho ucházet o pozici šéfa bezpečnosti Letiště Praha. Oproti službě státu by neměl mít práci ohraničenou funkčním obdobím, ale dostal by manažerskou smlouvu se zkušební dobou.
Nejeden policejní zdroj přitom uvedl, že by návrat Švejdara do policejních řad uvítal - za ně nebyl vůbec špatným policejním prezidentem a prý by s odchodem Rakušana neměl proti sobě žádnou výraznější opozici. Švejdar ovšem takovou možnost opakovaně odmítl.
