


Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezením jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech.

Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se konal od 22. do 30. dubna a účastnilo se ho 1315 lidí.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Aktuálně se průměrná cena benzinu i nafty pohybuje v Česku těsně pod 43 korunami za litr.
Uskrovnit se kvůli zdražování paliv muselo 41 procent domácností, dalších 11 procent už má značné potíže. Zbylých 48 procent rodin se růst cen zatím nijak nedotkl. „Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzinu do značné míry s materiálním zajištěním domácností,“ uvedla agentura. Tři čtvrtiny materiálně dobře zajištěných rodin žádné potíže zatím nezaznamenaly.
Zdražení se negativně dotklo dvou třetin uživatelů dieselových vozů. V případě domácností s benzinovými auty je to 55 procent. Problémy má také třetina rodin, které vlastní auto na jiný pohon nebo nemají žádný vůz. „Ovšem je potřeba brát v úvahu, že dotazování k této problematice proběhlo koncem dubna 2026, kdy se situace kolem růstu cen pohonných hmot nacházela v počáteční, dynamické fázi, a její dopady se tak nemusely do finanční situace domácností zatím plně promítnout,“ upozornil analytik STEM Martin Kratochvíl.
Po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě prudce rostly zejména ceny nafty. Následně se rozdíl zmírnil, aktuálně stojí litr nafty a litr benzinu v průměru zhruba stejně. „Tento vývoj může zároveň vysvětlovat, proč uživatelé dieselových vozů hodnotí vládní opatření častěji pozitivněji než uživatelé benzinových automobilů,“ uvedla agentura. Vládní opatření zlepšují situaci podle 27 procent Čechů. Tento názor zastává 37 procent majitelů dieselových aut, 26 procent vlastníků benzinových vozů a pětina lidí s auty na jiný pohon nebo bez auta.
Více než polovina společnosti očekává, že v příštím půlroce se budou ceny zboží a služeb mírně zvyšovat. Téměř třetina pak předpokládá výrazný růst. Pouze procent lidí čeká stagnaci a dvě procenta zlevňování.



Že jdou čínské automobilky po nevyužívaných továrnách v Evropě, je jasné už nějaký ten pátek. Napomohla tomu mimo jiné i evropská cla na elektromobily dovážené z Číny, obecně je ale pro expanzi lepší v místě přímo vyrábět. Zvyšuje to důvěru a zkracuje dodací lhůty. Jenže dříve kolem konkrétních jmen asijské značky mlžily, teď o nich mluví naprosto otevřeně.



Čeští hokejoví brankáři sklízí v poslední době samé pochvaly. Výrazní jsou v zámoří, v evropských ligách i na mezinárodních turnajích. Je proto paradoxní, že na mistrovství světa do Švýcarska odjela česká reprezentace s gólmanskou trojicí, která budí tentokrát spíše obavy.



Česko by mělo konečně uznat, že vyhnání sudetských Němců a s ním spojené utrpení bylo bezprávím. Obavy některých českých politiků, že sudetští Němci chtějí měnit majetkové poměry v Česku, jsou ale neopodstatněné, řekla německá poslankyně za stranu Alternativa pro Německo (AfD) a členka Německo-české parlamentní skupiny Martina Kempfová.



I když se snad všichni racionální lidé shodnou na tom, že každý politický extremismus je společnosti nebezpečný, ne všechny jsou nebezpečné stejně. V asymetrii extrémů je – z mého pohledu – mnohem větším rizikem pro společnost ten levicový. Vysvětlím proč.



Ukrajinský protikorupční soud poslal bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů Kč). Jermak, který patřil k vlivným spojencům prezidenta Volodymyra Zelenského, čelí obviněním z praní špinavých peněz. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v úterý uvedl, že Zelenskyj není předmětem žádného vyšetřování.